You really believed?

Část 33.

"Lodě jsou špatně přivázané, odplouvají! Musíme je chytit!" vyběhli zase ven.

Shodil jsem ze sebe deku a všichni jsme se v tom dešti vydali do moře, chytat lodě. Liam s Harrym a Louisem se ujali té největší, tedy Cheryl, Eda a Charlieho. Já s Gigi jsme vzali další. Zayn a Cheryl se ujali uplouvající, Dove a Shawn táhli další k břehu a Ed s Charliem chytali tu poslední.

Když už má a Gigiina loď byla na břehu stáhla mě zpět vlna. Hned, jak jsem se dostal nad hladinu, zjistil jsem, že nestrhla jen mě, ale i všechny, kdo byl ve vodě. Rozhlížel jsem se okolo a snažil se je vyhledat pohledem.

"Zayne!" zakřičela Gigi. Okamžitě jsem se začal rozhlížet okolo, ale přes kapky deště nešlo opravdu nic vidět.

"Zayne!" ozývalo se ode všad.

"Mám ho!" zařval Ed a táhl ho na břeh. Louis zahájil resuscitaci. Všichni jsme se vykašlali na lodě a sešli se u něj.

"Zayne, lásko, noták! Nesmíš nás tu nechat! Co by bez tebe Charlie s Lux dělali? Prosím Zayne-" sotva to Gigi dořekla, Zayn se prudce nadechl.

"Co to do prdele bylo!?" zařval. Gigi mu skočila okolo krku a nehodlala ho pustit.

"Vrátíme se do stanu!" zařval někdo. Nedokázal jsem rozlišit, kdo to byl. Dělaly se mi mžitky před očima, ale na rozkaz osoby jsem se dostal ke stanům.

"Jsme tu všichni?" zavřel za sebou Louis.

"Jo, asi jo." odpověděl mu Shawn.

"Nialle, co je ti?" otočil se na mě Liam.

"Nic, jen mi není moc dobře." snažil jsem se to rozmrkat. K tomu se mi začaly klepat ruce a nohy. V hlavě mi pískalo.

"Sluníčko, copak je ti?" přiběhla ke mně Dove a objala mě. "Celý se klepeš broučku..." Liam ji propaloval vražedným pohledem.

"Nejspíš to bude z únavy." konstatoval Ed.

"Taky si myslím." usoudil jsem.

"Už končíme s tímhle chaosem. Pojďme si odpočinou." navrhl Harry. Všichni jsme jen souhlasně mručeli. Lehl jsem si vedle Liama a on si mě přitiskl na něj. Odhrnul mi mokré vlasy z čela a následně mě políbil.

"Po té vlně jsem tě nemohl najít." šeptl téměř neslyšně. "Bál jsem se o tebe."

"Tos nemusel. Já tě taky neviděl. Vlastně jsem neviděl vůbec nic."

"Vypadáš hrozně unaveně. Celý se klepeš, je ti zima?" natiskl mě k sobě ještě víc.

"Právě že je mi docela teplo..." zamračil jsem se. "Neřeš to prosím, bolí mě hlava. Taky si zkus odpočinout." schoval jsem hlavu blíže k jeho krku a políbil ho na něj.

"Dobrou noc princi. Klidně spi, dám na tebe pozor." políbil mě na tvář, když už jsem skoro nevnímal.

Před tím, než jsem upadl do spánku, jsem slyšel už jen Liamovo bijící srdce a kapky deště ťukající do stanu, který se pod nimi občas prohl.

Ráno bylo slunečné. Ano, nedělám si srandu. Slunce pálilo jako ďas. Vylezl jsem ven a rozhlédl se okolo. Stromy byly celé polámané. Pohledem jsem sjel k lodím. Byly všechny, i přes ty potíže.

"Ty už jsi vzhůru?" vstal hned po mě Shawn a objal mě. "To byla noc..."

"Nezapomenutelná." uchechtl jsem se a šel prohledat náš stan.

Byl zřícený. Naprosto zničený a když jsem ho otevřel, vytekla z něj voda. Raději jsem to nechal být a šel jsem se dívat na moře. Cítil jsem se jako v nějaké hře o přežití.

"Ahoj Nini." objal mě zezadu Liam.

"Dobré ráno." usmál jsem se a chytil jeho ruce do svých. I když už slunce bylo dávno nad námi, mě se tenhle výhled líbil. Líbilo se mi, že je tu Liam se mnou a že tu mám vše, co k životu potřebuji.

"Nialle?" ozvalo se za námi. Oba jsme se otočily. Stál tam Louis, celý zničený.

"Ano?" odpověděl jsem.

"Pojď sem na chvíli..."

Políbil jsem Liama na tvář a šel za ním.

"Jakto, že si nám neřekl o té roli?" šťastně se zasmál Harry.

"Já na to zapomněl." plácl jsem se do čela. "Hned jsem zpět."

Moc dobře jsem věděl, že by mohlo být pozdě, a proto jsem hned popadl mobil, který jsem díky Bohu zachránil, a vytočil číslo, které mi dala Dove.

"Stilinski, prosím?"

"Dobrý den, tady Niall Horan, volám ohledně-"

"Berete tu roli? To je výtečné! Natáčení začíná za měsíc, přesnější informace vám pošlu na e-mail. Těším se na vaši spolupráci." zavěsil.

Co to mělo být? To je jedno! Mám tu roli! Mám ji!