You really believed?

Epilog

O 10 let později...

"Liame? O víkendu bychom mohli se Shawnem a Dove k moři, co ty na to?" pronesl jsem, když jsme vařili oběd.

"Budou brát Miley?" zamračil se.

"Jsou jí tři, dají ji ke tchýni." zasmál jsem se. "A my vezmeme Teddyho?"

"Nialle, budou mu dva, dáme ho k vašim." zasmál se.

"Ale když mě bude chybět to naše malý klubíčko..." koukl jsem na něj. Jeho zářící modré oči si mě s radostí prohlížely.

"Můžeme vzít Emu."

"Mě?" zvedla pohled od jejích úkolů.

Teddyho jsme adpotovali před pár týdny. Ema je s námi už něco málo přes rok. Její rodina ji týrala. A ona se schovala u nás, když utíkala před policií. Prostě zabušila na dveře, vběhla dovnitř, zabouchla a oba nás držela potichu. Pak chtěla odejít, ale my ji nepustili. Nakonec, když to vše policie začala řešit, zůstala u nás. Takže ano, máme dvě děti. Lux a Charlie, Zaynovi andílci, jsou naprosto úžasní. Je jim oběma čtrnáct a podléhají pubertě, ale jsou to děti, nechme je žít.

"Chtěla bys jet s námi k moři?" usmál jsem se na ni.

"Jasně! A můžu vzít Kate?"

"Kate je ta tvá přítelkyně?" zamračil se Liam.

"Jo..."

"Nelíbí se mi."

"Ale noták, Kate je moc milá a má na Emu dobrý vliv. Určitě ji můžeš pozvat." zasmál jsem se.

"Nialle!" vykvikl. "Proč se mnou zase nesouhlasíš?" zasmál se a políbil mě.

"Fuj..." zasténala Ema. Přesně k vůli tomu jsem Liama políbil ještě jednou a pak se vrátil k vaření.

---

A takhle to všechno skončilo. Po tom, co mě pustili z nemocnice jsem se dal zase dohromady s Liamem. Ano, nejsme perfektní pár a máme své problémy, ale klape nám to. A jsem šťastný. Hodně jsme na všem zapracovali a vše se obrátilo k dobrému. A tohle je konec začátku našeho vztahu. Liam je stále velmi populární, máme spostu přátel, já se dal na herectví a rodiče si koupili pejska.

Jediné, čeho se děsím je, že se u mě zase objeví Niall a zopakuje mi onu legendární větu: "Vážně jsi věřil?"