You really believed?

Část 28.

Nasedli jsme do lodiček. Já jel s Liamem, Harry s Louim, Zayn s Gigi, Shawn s Dove, se kterou mu to náramě sluší a vypadají spolu šťastně, a Charlie s Edem a Cheryl.

S Liamem jsme oba popadli pádla a jeli jsme. Nebylo to vůbec snadné, vůbec nám to nešlo, ale smáli jsme se jako idioti. Cheryl nadávala jako nikdy, protože se kluci nemohli sladit. Na lodi Zayna a Gigi pádloval jen Zayn, byli kus před námi a Gigi nám mávala. Harry s Louisem byli taky docela daleko od nás.

"Bylo by jednodušší tam doplavat." stěžoval si Liam.

"Fajn, tak si začnem počítat na tři doby a vždycky dáme tempo nebo jak se tomu říká. Nezapomeň prohodit pádlo na druhou stranu." smál jsem se.

"Dobře."

Můj plán vycházel a my se sladili. Liam seděl ve přední části lodi a měl řídit, ale pořád se otáčel na mě, protože pokaždé, když jsem přehazoval ten kus dřeva na druhou stranu, jsem ho slil vodou.

"Liame!" zařval jsem, protože se nám do cesty dostali Charlie, Ed a Cheryl. Reakce ale byla pomalá a my všichni se překlopili. Vyplaval jsem na hladinu. Slyšel jsem, jak se Gigi dusí smíchy a táta Loui řve, ať nás někdo zachrání, protože má hrůzu ze žraloků. Obě lodě se zastavily a sledovaly to divadlo. "Liame ty seš příšernej řidič!" smál jsem se. Převrátili jsme loďku zpět a nasedli. Bylo to ovšem složité. Museli jsme si to správně načasovat. Na tři jsme se oba dostali nahoru. Liam jako mořská pana a já jako lachtan. Vážně nevím, co ho ke mně táhne...

Ti tři se taky nějak vyškrábali nahoru a jeli jsme dál. Slunce pálilo jako čert. Byl jsem vděčný za to, že jsem měl plavky na sobě.

Dojeli jsme asi po hodině. Zayn s Gigi připravili dřevo na táborák a Harry s Louisem začali stavět stany.

"Kdo bude s kým ve stanu?" zeptal se Ed.

"Já budu s Harrym." zasmál se Loui.

"Holky, budem spolu?" zeptala se Gigi.

"Jasně." kývly Dove a Cheryl najednou.

"Tak já budu se Shawnem." kývl na něj Zayn. Shawn taky přikývl.

"Charlie, my budem spolu viď?" zasmál se Ed.

"Si piš." uchechtl se.

"Takže Nialle, budeš se mnou ve stanu?" chytil mě okolo ramen Liam.

"Já chtěl být s Charliem." povzdechl jsem si. Liamovi očima proběhl zděšení. "Klid, dělám si srandu." zasmál jsem se.

"To je teda pěkně blbá sranda. Zasloužíš trest!" hodil si mě přes rameno Liam.

"Ne, polož mě!" skuhral jsem. "Běž pryč od té vody!" řechtal jsem se jako kůň. Než jsem se nadál, byl jsem pod hladinou. Naštvaně jsem se odrazil od dna, ale o něco se mi zachytila noha. Všude byly bublinky, nic jsem neviděl. Každý normální člověk by se snažil si rozmotat tu nohu, ale já se dral nahoru. A hádejte co? Vůbec mi to nešlo... Po několika mučivě dlouhých sekundách mi Liam pomohl.

"Jsi v pořádku?" strachoval se.

"Ty idiote, co kdybych se utopil!?" udeřil jsem ho pěstí do hrudi. Pak jsem se začal smát jeho vyděšenému obličeji a objal ho. Tedy, byla to záminka ho taky ponořit. A povedlo se, podkopl jsem mu nohu a když se mě chytal aby neupadl, žduchl jsem ho. Se smíchem jsem se vydal ke břehu, ale on mi chytil nohu a já se tak ocitl pod ním. Společně jsme se vynořili.

"Lia-" chtěl jsem na něj začít křičet, ale políbil mě.

"Příště si nezačínej válku, drahoušku, stejně nevyhraješ." zasmál se a rozešel se pryč.

"Vezmeš mě na záda?" zaskuhral jsem. On se pro mě vrátil a nechal mě si nasednout.

Odnesl mě k táboru a začal stavět stan.

"Pomůžeš mi?" koukl na mě.

"Já to neumím..."

"Není to tak těžké." protočil očima. "Prostě stavíš podle návodu." zamával jím na mě.

"Dobře, už jdu."

Stavěli jsme ho přes hodinu. Všechny tyčky vypadaly na náčrtcích stejně... Museli jsme ho třikrát rozebrat, protože nám něco zbylo a bez toho by se mohl uprostřed noci rozpradnout. Nakonec jsme to ale za pomoci všech zvládli.

Hned na to jsme zjistili, že Zayn ztratil někde v lese mobil, takže jsme se ho všichni vydali hledat. To nám zabralo druhou polovinu dne a začalo se stmívat. Poté ho našel v batohu.

Holky vytáhly něco na opékání, Ed popadl kytaru a Charlie se Zaynem přinesli alkohol, čímž začal náš večer.