No memories ✔

22.

Ahoj.. :) tady máte další kapitolu... ;)
Díky za 2,1 K reads! :D <3
'Ták nějak kapitola o ničem..
:/' :DDD
koment a vote jako vždy potěší.. :)

*************

* Mery

Chvíli jsme na sebe v tichosti koukali bez sebemenšího pohybu. Pak pomalu zvedl pravou ruku, natočil se ke mně a lehce mě pohledil po tváři.

Cítila jsem, jak se mi tváře rozhořely. Poté mi chytil ruku a řekl: "Jsem rád, že jsi mě našla první." Usmála jsem se na něj. "A já jsem ráda, že jsem tě poznala." řekla jsem mu a odvrátila zrak nahoru k noční obloze.

"Víš, zjistila jsem, že si toho moc o své minulosti nepamatuješ... je to pravda?" zeptám se ho po chvilce ticha. "No... já.. mýslím, že to co říkáš je pravda.. akorát si nepamatuju vůbec nic.. Jen jméno a vím čím jsem..." řekne sklamaně.

"Nejsi jediný, který si nepamatuje svou minulost... I já ji zapomněla." překvapeně se na mě podívá.

"Vážně?" přikývla jsem. "Ty sis ještě nevzpomněla?"

"Ne."

"Já myslel, že si vlkodlaci do jednoho roku vzpomenou na svou minulost." podívala jsem se na něj. "No, tak jsem asi výjimkou..." usměju se.

Chvíli mě pozoroval. "Je ti zima?" zeptal se mě.

"Musím přiznat, že už je tady venku chladno." odpovím. Sedne si.

"Tak pojď. Půjdeme do pokoje."

Seskočíme z pingpongového stolu a jdeme směrem k pokoji.

-------------------------

Vešli jsme do pokoje. Na posteli ležel Ren, vedle něj seděla Kate a Jack jako vždy posiloval.

V tu dobu, kdy jsme vešli se ti tři na nás podívali. Kate nahodila překvapený a zároveň omluvný pohled. Hned vstávala s knihou v ruce a šla k nám.

"Promiň, Leo omlouvám se ti za to, že jsem byla na tebe tak ošklivá a říkala o tobě, že..." nedořekla.

"Já vím... Mery mi všechno řekla." usmál se na Kate, ta si oddechla a tiše mi řekla: "díky."

"Ale teď k věci!" zavelim. Všichni se na mě nechápavě podívají.

"Musím vám říct jednu tajnou informaci..." říkám jim. Leo tedy zavře dveře a já se s ním posadím na pohovku. Kate a Jack si udělají pohodlí na posteli a pozorují mě.

"Už vím, proč nás tu drží..." nestačím jim říct víc, protože kromě Lea, který mlčel se ostatní rozpovídali. Říkali asi tohle: "Cože? A kde jsi to zjistila? Od koho jsi to zjistila? Proč nás tu drží?... atd."

"Ticho!" vykřikl Leo a ostatní se uklidnili. "Pokračuj." řekne mi a usměje se na mě.

"Díky" úsměv mu oplatím. "Takže... Drží nás tu, protože se chystá někde ve světě válka a oni nás tam chtějí poslat."

"Cože?!" vyhrkne Leo.