No memories ✔

44.

„Dokázal jsi to!" vkřikla a objala mě. Pak jsem společně s ní opustil tento dům. Doprovodila mě až ke konci lesa a pak jsem sám utíkal jim na pomoc.
********************
*Mery

Z druhé strany louky se ozval válečný roh. Byli jsme připravení k boji. Vyšli jsme z lesa. Na druhé straně louky byli kočkodlaci a Minotauři. Jejich vůdce jsem nikde neviděla. Srab! Schovává se někde za nimi. Čeho jsem si všimla bylo, že Leo stál úplně vepředu. Netrpělivě se rozhlížel. Ralp. Vzpomněla jsem si. Není tam. Musíme být silní, on by nás v tom nenechal.

Seřadili jsme se do dvou útočných linií- na upíry a vlkodlaky. Najednou se tam objevili dva Minotauři, kteří drželi takovou dřevěnou desku s trůnem, na kterém seděl jejich pán. Zastavili se uprostřed mezi vojáky. Slyšela jsem, jak pár vlkodlačic zalapalo po dechu. Zuřivě se usmál. Nastalo ticho. Pak se znova rozezněly jejich rohy a jejich pán zakřičel: „Na ně!" jenže oni zůstali stát. Všichni čekali na povel od Lea. Usmála jsem se.

„Řekl jsem na ně!" znova zakřičel tak až sebou pár kočkodlaků trhlo. Leo se naposledy rozhlédl a pak se otočil na Cadogana, který mu jistě něco říkal. Podíval se na nás. Naklonil trochu hlavu na stranu a poslouchal, co mu říká ta kočkodlačice kousek od něj. Lehce přikývla a on udělal pár kroků dopředu. Všichni ho následovali. Přidal do kroku, pak zase a zase. Běžel proti nám.

Všichni až na mě se proměnili ve vlkodlaky. Já jen zůstala stát a přimraženě sledovala stále se přibližující kočkodlaky. Zachytila jsem Leův pohled. Najednou zpomalil a obloukem otočil všechny své přátele proti Cadoganovi. Někteří kočkodlaci koukali, co se to děje, ale opakovali každý jeho pohyb. Cadogan se zamračil. Nevěděl, co se tu děje. I někteří vlkodlaci to nevěděli, ale já věděla, že se Leo otočil proti Cadoganovi kvůli mně.

...

Stála jsem vedle Lea ve vlčí podobě a vrčela na Cadogana. Ten se naštval. „Nikdy jsem ti neměl věřit Leo a teď za zradu zaplatíš! I všichni ostatní!" zlostí zčervenal. A to myslím doslovně! Úplně zčervenal a po chvíli se na jeho místě objevil drak (na obrázku →). Všichni se zarazili a sledovali, jak vzlétá a strácí se nad oblaky. „Leo! Neřekl jsi mi, že se umí proměnit v draka!" podívá se na mě. „Myslel jsem si, že to nebude potřeba... Jak jsem mohl tušit, že sem Ralph nestihne přijít?" podívá se někam nahoru. Nastal tu zmatek a do toho na nás ještě zaútočili Minotauři. Museli jsme to vyhrát, i když šance na vítězství je minimální...

...

Bojovali jsme proti Minotaurům a do toho ještě nad námi lítal drak chrlící oheň. Naše šance na vítězství? Minimální. Ale přece tu aspoň to jedno procento je. Pokud přijde Ralph zvětší se. Jenže on pořád nikde. Ohlídnu se na Lea, který těď bojoval s nějakým kočkodlakem. Přeci jen se u kočkodlaků našli tací, co se Cadogana báli natolik, aby Lea zradili. Otočím se zpátky na můj cíl. Je to minotaurus bojující s Renem. Rychle se rozeběhnu, vyskočím a zakousnu se mu do krku. To nečekal a tak se mě snažil setřást. V době jeho nepozornosti se mu Ren zakousl do nohy. Minotaur zaskučel a spadl na kolena. Ren se připojil a chytil ho za krk ze předu. Společně jsme celou svou silou stiskli. Vystříkla krev a on padl k zemi mrtvý.

„Díky za pomoc." řekl Ren a utíkal na dalšího. Já se zase podívám na Lea. K němu se přiřítí černý kočkodlak a shodí ho z někoho jiného. Zasyčí na něj a vypadá to, že ho už zabije, když se usměje a oba se dal do veselého hovoru. Zaraženě je pozoruju. Tuhle chvíli pozorování mi vyruší další Minotaur.

*Ralph

Vyběhnu z lesa a uvidím boj. Cadogan nikde. Rozeběhnu se do boje, ale ještě než stačím na někoho zaútočit, všimnu si Lea. Už toho kočkodlaka skoro měl a já se rozhodl mu neudělat tu radost, aby ho mohl zabít. Rozeběhnu se, kousek od něj skočím a srazím ho k zemi. Držím ho pod sebou tak, že stačí mu stisknout tlamou krk a bylo by po něm. Jenže já na něj jen zasyčím. Pořádně se na mě podívá. „Ralphe!" vykřikne a já se mu začnu smát. „Takhle jsem tě ještě nikdy vystrašeného neviděl." škádlil jsem ho. „A taky už nikdy neuvidíš!" společně jsme se zasmáli a já z něj slez.

„Kde je Cadogan?" zeptám se a rozhlédnu se. „Stačí se podívat nahoru." řekne a já se tam hned podívám. Lítal v oblacích a chrlil na všechny dole oheň. „Co teď? Jak ho dostaneme dolů?" zeptá se mě. Chvíli přemýšlím a pak mě to napadne. Usměju se na Lea. „Mám nápad."

Rychle běžím na skalku, která byla kousek od bojiště. Zařvu. Všichni se na mě otočí. Na chvíli boj ustane. „Cadogane!" zakřičím. „Vyzívám tě k souboji!" zařvu hned potom. Všichni zalapou po dechu. Cadogan přistane přede mnou na louku a pořádně si mne prohlédne. „Ty?" zeptá se a zasměje se. „Ano. Já. Budeme ale bojovat v lidské podobě."zamračí se. „Klidně si můžeš vybrat kteroukoli zbraň." dodám a šibalsky se usměju na Lea. Cadogan zavrčí, ale pak se promění do lidské podoby, vyleze ke mě na skalku a řekne. „Přijímám!"

Minotauři začnou jásat. Všichni se postaví okolo skalky a pozorují nás. Také se proměním. On si vyčaruje meč, ze kterého šlehaly plameny. „Tak co Ralphe, bojíš se?" zasměju se mu. „Ani náhodou!" už se mi chce také zasmát, jenže já vysunu šavle a připravím se k boji. Zkamení a hledí na ty zářící šavle. Všichni okolo zalapali po dechu a několik z nich řekli: „On je vyvolený!"

Cadogan se zamračí a udělá první výpad. Ten jsem snadno odrazil. Následoval další a další. Já se jen s ladností vyhýbal, nebo je odrážel. Boj začal a brzo skončí, jeden z nás zemře.
...

Sekl jsem ho do ramene, ze kterého se hned hnala ven krev. Naštval se, sekl mě do nohy a přitom mě i popálily plameny. Noha se mi podlomila a já spadl na kolena. Vítězně se zasmál a sekl Ták sebevědomě, že jsem se mu vyhnul a obě šavle mu bodl do břicha. Ztuhnul a vykulil oči. Vysunul jsem z něj šavle, vstal a díval se, jak mu tělo kleslo na kolena. Sklonil hlavu. „Tak už to ukonči!" vykřikl.

„S radostí." odpovím a useknu mu hlavu. Všichni začali jásat. Já klesl na kolena a sledoval mrtvé tělo Cadogana. Vylezl ke mně Leo. Dal mi ruku na rameno. „Zvládl jsi to, porazil jsi ho." usmál se na mne. „Teď je načase vybrat pro kočkodlaky novýho krále!" zvolal a pomohl mi na nohy. „Každý tě bude chtít jako krále." řekl jsem mu a už jsem se chtěl uklonit. „Jenže já být králem nechci." řekl a nastalo hrobové ticho.

„Cože? Ty jsi byl první kočkodlak na téhle planetě! Měl bys jím být ty." přikývnul. „Pak tedy, jestliže mě máte jako svého krále, budiž." odmlčel se. „A já jako král předávám svůj nárok na korunu tobě Ralphe." usmál se. „Budeš lepším králem než já, navíc to tys zabil Cadogana a já chci zbytek života prožít s někým, koho strašně moc miluju." řekl podíval se na Mery a usmál se. Přikývnu. „Dobrá. Budu tedy králem." zase se všichni rozjásali.

*Pohled 3 osoby

A tak na trůn usedl Ralph. Mery s Leem opustili hrad brzy ráno po korunovaci. Lucas se s Kate vrátili na zámek společně s Paulem a Wolfem. Jack s Renem se vrátili ke svým bývalým smečkám. Všichni byli spokojení.

Několik let po korunovaci si Ralp vzal za ženu Becky. Mladá čarodějka z lesa bydlí u Ralpha a pomáhá mu s kouzly na ochranu hradu před lidmi. Všichni se doteď navštěvují a asi už napořád budou.
***************
Ahoj :) Tak tohle byla poslední kapitola a já doufám, že se vám líbila. :)
Za to, že jste tuhle story četli si každý z vás může (ale nemusí) říct o věnování nějaké kapitoly... :)
Strašně moc vám děkuju za všechny vote (než jsem přidala tuhle kapitolu, bylo jich tu 901 <3) a komentáře (celkem 44) a reads (15K před zveřejněním) :) jste úžasní! :* :'D nikdy jsem si nemyslela, že by se tahle story takhle líbila, takže ještě jednou děkuju :'))
Jak se vám líbila tahle story? Jaká kapitola je vaše nejoblíbenější? Jakýkoliv hodnocení potěší... :)))
Budu strašně ráda, když začnete číst mojí druhou story, kterou teď píšu :)) (My friend ghost), také už mám pár nápadů na další, ale tu budu zveřejňovat, až dopíšů My friend ghost ;)
No nic, takže ještě jednou děkuju :))