No memories ✔

21.

Takže tady máte další kapitolu. :) ;)

Koment a vote potěší... :) :D

*************

*Kate

"Promiň já.." nestačil dokončit větu a já mluvila dál.

"Vždyť víš, že jí tu hledám už měsíce!" ukazovala jsem přitom na tu knihu. "Ty jí najdeš a ani mi neřekneš, že jí máš?! Mohla jsem ty hodiny, které jsem strávila hledáním té knihy strávit někde jinde než v knihovně!"

Sklonil hlavu a řekl: "Promiň, mrzí mě to... klidně si jí můžeš vzít." Pak vstal a odešel z pokoje.

Hned po něm do pokoje vešla Mery. Chvíli nás jen v tichosti pozorovala a pak nakonec řekla: "Co se tu stalo?"

"Já ztratila nervy a začala jsem na Lea řvát..." posadila jsem se s knihou položenou na nohách. "A proč sakra?!" zeptala se a sedla si vedle mě. Ukázala jsem jí knihu. "Já jí hledala a on jí celou dobu měl u sebe..." řekla jsem.

"Celou dobu?" ptala se a já uviděla, jak se jí nadzvedlo obočí. "Ano už několik měsíců ví, že tu knihu hledám a on jí má celou dobu u sebe." slyšela jsem jak si vzdychla.

"Víš tu knihu jsem našla já..." řekne mi. "Cože?" zeptám se jen.

"Sama jsem si jí chtěla přečíst, ale Leo tu knihu chtěl... tak jsem mu jí dala."

"Panebože." řekla jsem.

"Nehledě na to, že je psaná celá v latině a já tak trochu latinsky neumím..." krátce se zasmála.

"Sakra, Mery!" vyhrkla jsem. "Ano?"

"Musím ho najít! Nikoho kromě nás tu nemá..." řekla jsem a s tím jsem vstala, popadla Mery za ruku a táhla jí z sebou na chodbu.

*Mery

Vytáhla mě na chodbu a pak se vrátila, aby s námi šli i kluci.Nakonec jsme se rozdělili a každý ho šel najít jinam.

Ren šel do jídelny, Kate do knihovny, Jack nevím kam a já šla ven na dvorek. Sice mi Kate říkala, že je dvorek na noc zavřený, musela jsem si to ověřit i tam.

Zastavila jsem se před dveřmi a vší silou se o ně opřela. Otevřeli se.

Vyšla jsem ven a rozhlédla se. Už jsem se otáčela, že odejdu, když jsem ho spatřila. Seděl na pingpongovém stole a díval se na zapadající slunce. Šla jsem za ním. Stoupla si vedle něj a také se na slunce podívala. Byla to nádhera.

"Krásný, že?" zašeptal a ani o mě nezavadil pohledem. "Jo to teda..." usměju se. "Chodíš sem často?" zeptám se ho, teprve teď se na mě podíval.

"Docela jo. Chodím sem, když mi je nejhůř, nebo když chci přemýšlet." Posunul se a já si sedla vedle něj.

Po chvíli ticha jsem mu řekla: "Hledají tě kluci a Kate." lehnul si a díval se na vycházející hvězdy. "Kate?" zeptal se a podíval se na mě.

"Ano... Chce se ti omluvit... Já jí vysvětlila, že tu knihu nemáš u sebe schovanou měsíce." usmála jsem se a také si lehla. Dívala jsem se mu do těch úžasných očí a on do tich mých.

*Kate

Prohledali jsme to úplně všude. Nakonec jsem s Jackem a Renem šla najít aspoň Mery. Šli jsme tedy ke dvorku. U dveřích jsem se zastavila a otevřela je. Chtěla jsem jít ven se po nich podívat a pak jsem je viděla.

Mery se pomalu lehla a ležela vedle něj. Po chvíli jsem uviděla, jak jí Leo hladí po tvářích. Pochopila jsem to. Vešla jsem zpět dovnitř a potichu za sebou zavřela dveře.

"Tak co? Jsou tam?" ptal se Ren. Já přikývnula a dodala: "Nechme je osamotě."

Šla jsem s Jackem a s Renem zpět do pokoje.