Ahoj... :) Takže tady máte další kapitolu... :3
Omlouvám se, že tuhle kapitolu zveřejňuju až dnes, ale včera jsem to už nestíhala... :/
Děkuju za 2,4+ K reads, taky za to, že tuhle story čtete a dáváte i vote a hlavně chci poděkovat za úžasné komenty! <3 jste úžasní!!! <3 ;)
Jako vždy... koment a vote potěší... ;) :D
************
Přišli jsme s Leem do jídelny a sedli si ke stolu k ostatním. Knížku jsem podala Kate a dala si na talířek rohlík a nalila si čaj do šálku.
"Co všechno jsi přečetl?" zeptala se Kate Lea.
"Moc ne... skončil jsem na straně 21. Myslím..."
"óká... a co tam bylo napsáno?"
"Něco o tom jak vznikly upíři, vlkodlaci a ten tvor."
"Tvor?"
"Jo. přečti si první kapitolu..." řekl a zakousl se do rohlíku.
"Aha. Jasně." řekla Kate a zalistovala v knížce. Nakonec ji ale zavřela a položila ji do prostřed stolu. "Já sakra nemám čas na to, abych tu knihu četla teď a tady od začátku!" vyhrkla podrážděně.
"Tak promiň, ale mě se to nechce právě teď a tady vyprávět... až budem v pokoji tak ti o té knize něco povím.." řekl jí. Ona přikývla, vstala a odešla směrem k pokoji.
Jack také vstal a šel pryč, za ním šel i Ren. Zbyli jsme u stolu jen já a Leo.
Dopila jsem čaj a rozhlédla se. Uviděla jsem ho.
"Promiň Leo, ale vidím tu někoho, koho se chci zeptat na hodně důležité otázky." řeknu a vidím, jak přikývnul.
Rychle vstanu a jdu k hlavnímu vchodu. Zastavím se před ním. "Ahoj" řeknu. Usměje se na mě.
"Ahoj." díval se někam do jídelny.
"Já myslela, že jsi říkal, že sem nechodíš..."
"Taky, že nechodím." krátce se zasmál. Otočila jsem se a také se podívala do jídelny.
Leo vstal a šel pomalu k nám. Lucas ho probodával pohledem. Když Leo procházel kolem nás, krátce se na mě usmál a šel do pokoje za Kate.
Otočila jsem se zpět na Lucase. Ten se jen pořád zamračeně díval na Lea, který se pomalu ztrácel mezi houfem lidí.
"Co máš dneska v plánu?" zeptám se ho.
"Ani nevím..."
"A nechceš někam zajít?" nadzvedlo se mu obočí. "Jen ty a já..." překvapeně se na mě díval.
"Dobře."
To bylo poslední, co řekl a hned jsme někam šli...
---------------
*LeoVešel jsem do pokoje a sedl si na pohovku. "Chceš vědět, kdo jí řekl to s tou válkou?"
Kate na mě hodila překvapený pohled. "Ona ti řekla, kdo jí o té válce řekl?"
"Ne, ale po snídani šla za jedním upírem, který jak vím patří mezi ty nadřízené..."
"Ahá..... a kdo to byl?"
"Lucas..." nedořekl jsem...
"Panebože.." řekla.
Po chvíli ticha jsem vzal knihu do ruky a listoval v ní...
"Tak... teď máme čas, abych ti řekl, co se v té knize píše..." Kate zpozorní.
Začal jsem jí vyprávět, co v ní je napsané.
-------------
*MeryZastavili jsme v chodbě před velikými dveřmi. Abys vešel dovnitř musel jsi přiložit ruku na desku kvůli otisku. Lucas na tu desku jemně položil dlaň. Po chvíli bylo slyšet cvaknutí dveří. Otevřeli se.
Vešli jsme dovnitř. Byl tam moderní nábytek. Řekla bych, že jsme se ocitli v něčím pokoji... v jeho pokoji.
Vedl mě až ke skleněným dveřím. Otevřel je a vyšli jsme na velký balkón. Stoupla jsem si u zábradlí, chytla se ho a dívala se po okolí.
Všude okolo téhle budovy byl les. Bylo úžasné vidět místo, kam opravdu patřím.
"díky" řeknu mu tiše.
"Nění za co..." usměju se.
ČTEŠ
No memories ✔
WerewolfPrávě je čas, kdy lidé věří, že upíři, vlkodlaci a ostatní nadpřirozená stvoření neexistují. Ale, co když jsou o nich příběhy přece jen skutečné? Vlkodlaci jsou vlastně hodná stvoření, i když si to lidé nemyslí. Zabíjí upíry jen proto, že je ochraň...