„Nocte, můžeš mi vysvětlit, jak jsem se zamotala do zachraňování nymf?" hladila Sally vraníka a stěžovala si. Měla pocit, že si její život začal dělat cokoliv chtěl, bez toho, aby se jí zeptal na jakoukoliv otázku. Možná to tak bylo vždy, ale v tomto případě to bylo mnohem výraznější. Nocte dívce zařehtal na odpověď. Sally se zasmála a přitiskla své čelo k Nocteho hlavě. Kůň ji prošpikoval svým temným pohledem a jemně ji odstrčil.
„Kdo by to byl řekl, že by zrovna Nocte mohl mít někoho rád."
Sally se otočila po zvuku a střetla se se zelenýma očima Felixe, který v náručí nesl tři sedla. Naklonil hlavu ke straně a usmál se.
„'Ti ho osedlám," nabídl se. Samozřejmě mu Sally neodporovala. Co se týče sedel, viděla je jen ve westernových filmech a pohádkách a nikdo se neobtěžoval naučit ji sedlat koně.
„Dík," sklopila zahanbeně hlavu. Do tváří se jí nahrnula červeň studu a nohy se zkroutily. Felix se zasmál, zadíval se na Nocteho a uvažoval, jestli mu kůň neukousne hlavu, když se k němu přiblíží jen o kousek více. Nocte pozvedl neexistující obočí a zaržál. Felix něco prskl položil sedla a chytil vraníka za hlavu. Kůň se mu vyvlékl a ucouvl.
„No osedlat tě musím," dal si Felix ruce v bok. Sally se už neudržela a rozesmála se. Felix se na ni otočil.
„Nesměj se mi, nebo si ho osedláš sama," varoval ji. Nocte využil jeho nepozornosti a kousl ho do ramene. Felix sykl, chytil se za rameno a probodl Nocteho nenávistným pohledem. Sally mohla přísahat, že mu od nehtů odletovaly zelené jiskry. Brunet jí do náručí vtiskl sedlo a opřel se o trám s pobaveným výrazem.
„Do toho," Felix se dramaticky odmlčel, „hrdinko." Sally se zatvářila jako ublížená kachna a bezmocně pohlédla na Nocteho. Kůň se na ni pravděpodobně povzbudivě usmál. Dívka k němu přešla, připravená na trapas tisíciletí. Chvíli se dívala na sedlo a pak došla k názoru, že strana s výčnělkem je pravděpodobně vepředu. Felixe překvapilo, když se Sally opravdu trefila jakou stranou má dát sedlo na koně. Nocte zařehtal. Felix mu odpověděl varovným pohledem.
„To je podvádění, má to zvládnout sama," založil si ruce na prsou, ale Nocte jen zařehtal. Sally po dalších deseti úmorných minutách ustoupila a nechala Felixe zkontrolovat její práci. Občas někde, něco utáhl, ale jinak se zdál být spokojený.
„Lepší než jsem čekal," prohlásil uznale. Otevřel box, z nějž vystoupil přátelsky vyhlížející ryšavý hřebec.
„To-" ukázal na hřebce „-je Amicus." Sally se nevědomky pokrčila v kolenou, jako by se koni klaněla. Felix nad tím zatřásl hlavou. Amicus kývl hlavou, aby jí gesto oplatil. Pak zařehtal.
„Výborně, má tě rád," usmál se a zvedl jedno sedlo. Sally trochu čekala, že před ním kůň také ucouvne, ale Amicus se natočil, aby ulehčil svému jezdci sedlání. Nocte do ní zezadu žďuchnul, aby na sebe upoutal pozornost. Blondýnka se otočila a pohladila hřebečka po hlavě.
„Nocte, je žárlivec," podotkl Felix, kterému se už nějak podařilo osedlat Amicuse. Pak se rozhlédl a otevřel třetí dveře. Bělouš, který z boxu vyšel svojí elegancí připomínal labuť. Modré oči byly přímo napuštěny milou mateřskostí. Sally si takhle představovala koně princů a princezen v pohádkách.
„A slečinka jeho veličenstva," usmál se Felix a popleskal klisnu po krku, „Sophia."
Nocte se na Sophiu podíval s kupodivu milým výrazem. Sophia mu kývla na pozdrav. Blondýnka Felixovi podala sedlo. Chlapec si ho od ní převzal s děkovným úsměvem.
„To je v pořádku, Felixi. Zvládnu ji osedlat sám," pronesl hlas.
„Kaii? Ty pojedeš s námi?" zeptala se překvapeně Sally a otočila se za hlasem. Kaiovy chladné hlášky by poznala kdekoli. Princ stál ve stáji a ničím, absolutně ničím tam nezapadal. Trochu připomínal mramorovou antickou sochu, až na to, že na sobě měl oblečení. Tmavě modrá košile s černým pláštěm a stříbrnou výšivkou byla pravděpodobně to nejhorší, co by si člověk vzal ke koním. Ve vlasech měl čelenku, symbol jeho královského původu. Jeho veličenstvo nad Sallyinou poznámkou pozvedlo obočí.
„Totiž-" uvědomila si Sally svoji stále se opakující chybu „-vy pojedete s námi?" Felix se usmál a sledoval, jak Kai jenom převzal od Sally sedlo a přešel k Sophii.
„Víš co?" ozval se Kai, když byl téměř hotový se sedláním své klisny. Sally zvedla hlavu. Střetla se přímo s jeho jasně modrým pohledem.
„Tykej mi, už nemůžu vystát, jak se opravuješ."
Sally začínala pomalu chápat, že Kai je mnohem horší, než dává najevo. Jeho ego právě přesáhlo nepřesáhnutelnou hranici Jeremyho Jillse. Dívce se to vůbec nelíbilo, tón, kterým jí řekl, aby mu tykala, nebyla přátelská nabídka. Spíše příkaz neposlušné služebné.
Felix nad tím jen zavrtěl hlavou a položil ruku Sally na rameno. Kai dokončil sedlání.
„Cesta bude trvat dva dny, tam i zpátky," prohlásil. Pak se otočil ke koním a probodl Nocteho pohledem.
„Možná kratší dobu," zavrčel tiše.
„Jak dlouho bude trvat čištění nevím, takže máme připravené jídlo na tři dny."
Felix zvedl ruku jako ve škole.
„Jedeme pomoct nymfám," řekla Sally a pak se potěšeně usmála, když brunet svoji horní končetinu spustil zpět podél svého boku. Kai protočil očima.
„Mají otrávený pramen, hledají útočiště a ve všech městech je zatím vyhnali." Felix nasadil vědoucný úsměv.
„To mi došlo, nepotřebuji být s vysvětlením krmen po lžičkách."
Kai si něco zasyčel jen pro sebe a vzal Sophiu za uzdu. Felix nad ním zavrtěl hlavou, pokývl Sally na znak, aby ona vzala Nocteho za uzdu (hrdý hřebec jako Nocte to samozřejmě zamítl a odešel po jejím boku bez toho, aby ho držela) a sám se postaral o Amicuse.
„Buďte opatrní."
Královna Annalis se smutně usmívala, jak se se svým mužem po boku loučila s princem, Felixem a Sally. Když viděla, jak se dívka posadila na koně pouze s Felixovou pomocí, bodlo ji u srdce. Byla ještě nezkušené dítě, jak ji mohl kdokoli poslat na tak nebezpečnou misi? Ten obraz dívčiných vlajících blonďatých vlasů byl jako u westernového filmu. Nocte se očividně držel na uzdě s rychlostí.
„Jsme na cestě,
těžké, dlouhé,
vy však vězte,
že přežijeme,
zimy tuhé,
jara kvetoucí,
léta v plamenech,
na podzim chlad rostoucí," zpíval Felix. Sally se usmála, zatímco Kai protočil očima.
„Drž pusu, Felixi. To už radši Hřívy koní," navrhl. Oči zajiskřily modrými plameny. Tentokrát se bulvy ve důlcích protočily Felixovi.
„Fajn." Zhluboka se nadechl a spustil.
„Vítr jim vlasy češe,
meče se lesknou ve slunci,
jsou to divoké duše,
co je čeká na konci?"
Sally na chvíli zavřela oči.
„To se mi líbí," kývla hlavou.
„Mohl bych tě to naučit," řekl Kai s nezaujatým výrazem a trochu zrychlil. Nastalo udivené ticho.
„Vážně?" zeptala se překvapeně Sally, když po sotva dvou sekundách Nocte dohnal Sophiu. Kai přikývl.
‚Možná to nebude až tak zlé,' pomyslela si Sally, zatímco skupina mizela hradu z dohledu.
ČTEŠ
Nejsem hrdinka
خيال (فانتازيا)Když si někdo přeje být hlavním hrdinou v fantasy příběhu, už se vidí v epických soubojích, že se stane hrdinou, najde si lásku svého života. Ale realita by často byla jiná. Sally Shawová si to bolestně uvědomila, přeci jen po opravdu dlouhém pádu s...
