Ahoj. Jmenuji se Samanta Mekková a tohle je můj příběh. Na začátek se tohle městečko zdálo docela obyčejné, ale to je lež. Když jednou večer napadne hnusná obluda porybného a ten skončí na pitevním stole, rozjede policie hledání a varují všechny, ab...
Ráno mě vzbudil můj otravný budík. Sáhnu na skříňku a marně šmatám okolo, abych ho vypla.
Nutno dodat, že bydlím sama v domě se zahradou. Tedy, skoro sama. Před třemi dny se stala vražda a včera se k mým dveřím zatoulal vlk. Byl krásně bílý, proto jsem ho pojmenovala Snow a dokonce jsem mu kolem krku uvázala světle modrý šátek. Pro štěstí. A moc mu sluší.
Dál jsem rukou hledala budík. Marně. Otevřela jsem oči. Přede mnou seděl Snow a v tlamě držel onen hledaný předmět. Usmála jsem se na něho a budík jsem mu vzala. Vypnula jsem ho a položila jsem ho zpátky na skříňku.
"Dobré ráno, Snow." řekla jsem a posadila jsem se. Prohrábla jsem si rukou blond vlasy a zvedla jsem se. Přešla jsem pokoj až ke skříni. Snow šel dolů do kuchyně a já se tudíž mohla převléct. Oblékla jsem si černé spodní prádlo, bílé tílko, šedou volnější mikinu, tmavě modré riflové kraťasy a bílé ponožky.
V koupelně jsem si umyla obličej a ruce. Vyčistila jsem si zuby a dala si lehký make-up. Rozčesala jsem si dlouhé vlasy a zapletla si je do dvou rybích copů. Stříkla jsem si jemný parfém, který voněl po fialkách v cukru, rozkvetlé louce a skořici. Byl to můj nejoblíbenější výrobek od značky Azesk. Ale jejich výrobky jsou celkem drahé a já na ně ne vždy mám. No nic. Sešla jsem schody dolů až do kuchyně. Snow seděl u misky a koukal s hlavou nakloněnou na stranu. Přišlo mi to vtipné.
"Máš hlad, co?" zeptala jsem se ho. Pokýval hlavou. "Zlato, já ale nevím, co jíš." řekla jsem s pohledem do otevřené lednice o kterou jsem se opýrala. Vlk zafuněl a vytáhl z lednice syrové kuře. No jasně. Vzala jsem kuře a otevřela ho. Naporcovala jsem ho a hodila to Snowovi. Ten to sežral. Usmála jsem se. Vzala jsem si z lednice jogurt a lednici jsem zavřela. Vytáhla jsem si lžičku a posadila jsem se na gauč. Snow si sedl vedle mě a já jsem pustila telku.
Vím, že je kapitola krátká, ale jsou prázdniny a já jsem na dovolené, což znamená, že nemám čas na psaní.
Samanta:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Snow:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Snad se vám zatím příběh líbí. Určitě si přečtěte i můj další příběh- Pamatuj na smrt. Ahoj. Vaše Kiki 🌹❤🌹
