BOJ vs BOJ ✔

26. Nový rok

Seth

První leden jsem vždycky bral jako každé jiné datum. Možná jako mladý jsem naposled slavil Silvestra tak, že jsem si z prvního dne nic nepamatoval, ale tomu je dávno konec. Co sportuju, nic neslavím. Jenže včera jsem slavil. S Elis. Seděli jsme na sedačce v obýváku, stůl se nám prohýbal všemožnýma dobrotama, které jsme společně připravili, a drželi v ruce skleničku nejdřív s vínem, kterou jsme o půlnoci vyměnily za tu se šampaňským. Bylo to úžasné. Jako celé vánoční svátky. Už dlouho mi nebylo tak dobře. Elis připravila české vánoce a tak jsme nejdřív prožili štědrovečerní večeři podle jejích zvyků a následující ráno podle těch mých. Musím uznat, že bramborový salát je něco vynikajícího a já bych ho snědl klidně celou mísu. Kdyby tady nebyl Pete, který mě krotil a dokonce ho přede mnou schovával. Elis nechtěla, aby byl o svátcích sám, stejně jako chlapi z ochranky, kteří měli službu. Takže jsme v kuchyni rozložili stůl a hodovali všichni společně. Byli to opravdu svátky klidu a míru a nešlo vůbec o dárky, které jsme si dali, ale o tu atmosféru všude okolo.

Otáčím se na posteli, kde po očku sleduji stále spící Elis. Vůbec se mi nechce vylézat, ale budu muset. Trénink nepočká. Jak se říká, jak na nový rok, tak po celý rok. To přece musím dodržet. Umístím polibek do Elisiných vlasů a už mířím do koupelny. Beru na sebe sportovní oblečení a mizím do tělocvičny.

„Ahoj Helen, jaké byli svátky?" Zdravím hned pod schody svojí domácí a přeji jí do nového roku jen to nejlepší.

„Přijeli všechny děti a jejich děti, takže byl plný dům. Ale nestěžuji si, bylo to krásné." Poplácá mě po rameni. „A co vy dva?" Mrká na mě.

„Budeš mi věřit, že to byli nejkrásnější svátky v mém životě?"

„Věřím Sethe a jsem moc ráda, že jsi šťastný." Znovu mě poplácá a odchází do kuchyně.

Ještě chvíli se za ní dívám, než se otáčím a odcházím za Maxem. Beztak tam už na mě čeká.

„Sethe, ještě pět, čtyři, tři... Vydrž! Dva, konec." Povzbuzuje mě Pete, který dnes přišel nějak dlouho. Budu se ho potom muset zeptat, kde se zapomněl. Odhazuji činku na stojan a odcházím se domluvit s Maxem, na dalších tréninkách.

„Budeš se mnou jezdit plavat?" Házím své propocené triko na Peta, který stále sedí v rohu tělocvičny a datluje zprávy na laptopu.

„Fuj, neházej to po mě!" Hodí triko zhnuseně nazpět.

„Ó pardon slečinko!"

„Bude chodit i Eli?" Protočí pobaveně oči, ale hned se zase zahledí na obrazovku.

„Nevím, teď mi to Max řekl, ještě jsem s ní nemluvil." Procházím kolem něj a mířím do sprchy. Sejdeme se všichni u oběda, tak to tam můžeme probrat.

Nakrucuji se pod sprchou, rukama přejíždím po mých krátkých vlasech a užívám si to uvolnění. Po tréninku je to to nejlepší, co může být. Zalézt pod sprchu a nechat všechnu tu dřinu a námahu odplavat pryč. Na chvilku zavírám oči a když je otevírám, mezi dveřmi vidím stín. Je mi jasné, kdo to je. Pootevírám tedy dvířka od sprchového koutu, natáčím se směrem k ní a když se naše oči setkávají, provokativně na ní mrknu. Nevím, jestli vypadám jako zmoklá slepice, nebo sexy chlap, na kterém se lesknou kapky vody, ale moje mrknutí zabírá. Elis se pomalinku, jako ve zpomaleném filmu přesouvá ke mně. Oči zapíchnuté v těch mých, takže ani nevidí, jak moc po ní zrovna toužím. Nebo možná vidí, koutkem oka, protože se její úsměv rozjíždí do stran. Ještě krok a stojí přímo přede mnou, sic stále před sprcháčem. Natahuji mokrou ruku, kterou jí zastrkuji pramen vlasů za ucho, přejíždím za krk a přitahuji k sobě. Jazykem okopíruji její pootevřené rty a vtahuji k sobě do sprchy. Prudce jí přirážím na stěnu a vrhám se na ty sladké rty, které už mě vítají. A zatímco naše jazyky válčí, ruce se snaží svléknout vše, co má na sobě. Odhazuji to ven a když už jsme si rovni, zavírám dveře, které nám dopřejí soukromí. Elisiny ruce hladí všechna tetování, postupně sjíždějíc tam dolů. Ale ještě ne. Otáčím jí k sobě zády a tisknu se na její záda. Moje erekce nabývá na objemu, když se dotkne zadečku, který na mě špulí. Zaklání hlavu, padající na moje rameno a se zavřenýma očima vzdychá do proudu vody podle toho, jak moc tisknu její prsa. Líbám mokrý spánek, zatímco prsty mířím níž. Pohladím třísla, přejedu po bokách, než se jen konečky prstů přesunu tam, kde to má nejraději.

„Sethe!" Chytá se mých boků.

„Ano lásko?" Líbám její tvář a užívám si toho pohledu, který mám před očima.

„Chci tě!" Vysloví, když mi prsty vklouznou do ní.

„Miluju, když cítím, jak mě chceš Eli." Párkrát rychle zapumpuji, než prsty s jejím zakňučením vytáhnu a rychle si jí vyhodím na sebe. Než se naděje, prázdnota po prstech je zaplněná a ona tak může znovu sladce šeptat, jak moc se jí to líbí. Ruce sice pokládá na andělská křídla, ale já vím, že je to ďáblice. Ve vzájemné souhře se několik minut pohybujeme a necháváme na sebe dopadat kapky vody.

„Rychleji." Vzdychne mi do ucha.

Usměju se na ní, víc přitisknu na zeď a nasazuji o něco rychlejší tempo. Že je to správně, poznávám podle zatnutých nehtů v mé kůži. Opouštím na chvilku její rty, zvětšuji i mezeru mezi námi a rukou se vydávám tam dolů. Několikrát rychle přejedu přes její střed, Elis zavzdychá a už si jí opět tisknu na sebe.

„Zabiju tě, když mě budeš mučit!" Výhružně zašeptá do polibku, ale to už se začíná kouzelně stahovat a i jí cítím blížící se konec. Nasadím tempo, rukama chytnu její zadek, který mírně zvedám a pouštím, když se mi po chvilce slastně zakousává do ramene. Na kousance jsem zvyklý, na škrábance taky, ale vždycky mě nejvíc vyrajcuje to její vrnění, kňučení, vzdychání. Naposled přirazím, když přichází toužebné uvolnění. Opírám hlavu o Elis, která se usmívá, a oddechuji. Ještě že posiluji, tohle jsou náročná čísla.

„Jdete pozdě!" prohlíží si nás Pete, sedící u novoročního oběda. Rozhlížím se okolo, ale nikdo nikde.

„Všichni už jsou po jídle. Nechtělo se jim na vás čekat. Hříšníci!" Prohodí opět vesele.

„Mlč, než ti ublížím." Dávám mu herdu do zad, když kolem něj procházím do kuchyně. Kouknu do hrnců, ale to už vedle mě stojí Elis a chystá talíře. Poplácám jí po zadku, líbnu do vlasů a jdu si sednout ke stolu.