Aktývyje

Koťe

Na rosďýl od aktývyjý, které se nacházej na stejný rovňe (teda kromňe Týny, ta je na rovňejšý rovyňe), pasývyje se dál ďelý na skupyny, třýdy, potskupyny a čeleďe a tak dále a tuďýš bi bilo přenosné vás s ťýmto nelechkým uspořádáňým obzenámyt.

Jak sy jysťe pamatujete z počátečňých ďýlů, pasývyje sou třy. A to: Romantycká duše, neboly Gylgameš, dále Holka co chce furt zavřýt vokno a Holka co ťy uteče. Tak tedy prvňý ďeleňý nastává juž zde. Neboť Romantycká duše neňý ze sta procent neboly celeku pasývyje. Mám pocyt že jeno z dvou třeťyn nebo třý pjeťyn, vale to už sy nespomenu - no proto dostala přezďýfku "Gylgameš". (Gdo ftom nevy souvyslosťy, tak ať sy přečte prvňe "Epóz o Gylgamešovy a zlé bohyňy Ištaře, kerá se zhrozyla, ale Gylgameš pokračoval", to je celej názef, ale ten jynde neš mezy Týňyšťem a Týnem neňy znám...). No a tedy jedna potskupyna se nazývá Gylgameš - laťyncky Gylgamesaurys a druhá Holčičky (lať. Holcickensys). Holčyčky sou dvje - gdo umý matyku, tak si to odvoďý jak Vobalka, tedy 3 - 1 = 2. Ýzy špýzy. No Holčičky (zvelkym H) nejsou jen tak ledajaké. Jejych národňým pokřykem je ňeco jako "Gdo nemá zvírazňovače neňy Holčička" a motto "Čym delší čára po bjelýtku, ťym vječý Holčička." Snat sy mislýte, že tohle aňy ne'egzistuje, to se fšak mýlýte! Přetstafte sy známku čýslo jedna a umocňete ju nekonečňěkrá. Jo, tak takovou známku maj za průmňer - upozorňuju ňykolyf zavokrouhleňe. Od nás jym aktyvňe vzdoruje pouze Týna (proto je právje na tý rovňejšý rovyňe). No a gdyš biste hledaly ňekoho, gdo se s radosťý zapýše na nepovynou prácu navýc, výte kam se vobbráťyt.

To sou tedy Holčičky. Ale to neňy fšechno. Z Holčiček se jedna osoba vičleňuje aš razantňe. Je to čeleť "Koťe". A o koťeťy je právje dnešňý kapytola!

Uš aňy nevym jak vzňykla tato přezďýfka. Mislim ale, že holky, hlavňe ďýfka (ottoho "přezďýfka") to vjeďyjou přesňe i na datum. Aš my to prozraďý, tak to možná i s původňym přýbjehem vzňyku vilýčym v ňáky dalšym ďýle. Bude mýt asy natpys "Bulvár" i gdyš to bi se spýš jednalo o Gimnodrpnu. No prosťe od určytého okmažyku se toto označeňý ujalo. Dlouhou dobu, opravdu skoro staleťý, to koťe (je povo psát malý k, na rosďýl od Holčiček) nechťelo sy přyznat. Dusylo to fsobje, zapýralo, nevjeďelo jak na to bude reagovat okolý. Aktývyje to ale odhalyly samozřejmňe. Od ňáký doby to uš přyjalo a tedy začýná nová epyzoda jejýho žyvota, tedy žyvot koťete. (Výce informacý se dočtete fkňyze "Emyl čyly o přýroďe, nebo čyly o dopravje", kňyhu "Elegyje toho ďyvnýho mňesta gde je ta škola" sy nemůžete objednat onlajn, tagže sy ju nechte ujýt.)

Koťe bidlý ftom ďyvyny mňesťe gde je ta škola a stejňe jako chlapeček je velkej patryjot. Má jednoho bráchu. Ten neňy koťe, ale zas na druhou stranu se mu vihýbaj hlavňe pávy. (Gdybyste mňely chuť na pavý guláš tak Ďýfka napsala skvjelej recept do olympyjády z čj a dostala plnej počet bodů - ottoho je vyďet, že olympyjáda z čj a prostřeno ksobje nemaj daleko.) Koťe našťevovalo pylňe školeňý řyďyče a jezďylo furt na kruháčy kolem dokola. A hlavňe, co se tam naučylo, z vrat vedle baráku paňy učitelky maj vždycky přednost. Rádo se zabívá pečováňým o staré na vesňycy, coš schvalujeme. Aš teda na ten konvektomat. Ten mu vlezl dost do hlavy... Ve školňý jýdleňe sy bezustáňý zťežuje na apsency konvertomatu a pořát ten svůj konventomat vichvaluje. To je teda fšecko o obecných vjecech koťecých.

A teť k osobňým problémům. Nejvjetčým křýžem koťete je neustála snaha vimaňyt se z kasty Holčičky a začýt véct normálňý žyvot. Tedy aspoň bila. Po bolestných skušenostech s prázným bjelýtkem a vischlých zvírazňovačých tyto snahy přerušylo. Často se nechává fyltrovat na fotce do tvaru koťe - a to i násilňe, dyž jejý poctata nechce a chce a nechce a chce. Mezy nejznámňejšý jejý fotky patřý samože "Dynosaurus" (ten je besfyltru), "Ptáček" (jakkrmý svá mláďata, ta se hoďý jako vyzváňecý portrét koťete) a "Koťe držý ajfelofku" (ta je snat ta nejumňelečťejšý, ale bohužel nevýme, do jaké prestyžňý souťeže ju přhlásyt). Nejvýc se fšak ďesý jedné vjecy. Teda dvou. Ta prvňý je flaška s cucákem. Té se vihýbá jako koťe vokurce. V jejý přýtomnosťy nedokáže mislet na ňyc jinného. A ta dalšý je porušyt mravňý hodnoty Holčiček - čyly Syndrom hodné Holčičky. Egzistuje votom aj kňýška a tu sy můžete objednat onlajn. Napsala ju ňáká cyzý ženská, ale mi oprávňeně z autorstvý podezýráme jednu paňy profesorku na našý škole, která se problematykou Holčičkářstvý otevřeňe zabívá. Možná bi vás zajýmalo mnoho a mnoho dalšýho, ale já uš nevym co. Tahle kapytola je uš celkem dlouhá, tagže jestly budete chťet rýl ňeco vjeďet výc, a je jedno jestli o Holčičkách, kruháčých či autorské lyteratůře ďyvnýho mňesta, napyšte my do kometů. Ďýky za hvjezdu!