Bil to ale krásný den. Přýmo radosný. Ňyc nemňelo překazyt tu atomsféru. A přec!
Ďýfka, tak jak obvikle, četla lačňe moudré články na netu. Dyš tu náhle! Rosšafný úsmňef vystřýdal unylý víras. V jednom článku se psalo: „...egzystujou slova, který uš neumý používat současná česká mládeš. Lyngvysta Jiřý Kostrčka je výmenoval ve svim vískumu!“ Ne! Cože? Čeština padá v zapomňeňý?? Človjeku se stoho aš votvýrá kudla fkapce, i gdyš třeba neňy votvýracý, ale tvořý ju jen čepel a střenka. Ďýfka rázňe vstala, nazula sy holynky a viktočyla smňer Týny haus.
Jiš celý den se, snažýc se zahnat všechny chmury, trmácela ponurým hvozdem. Cesta jý přypadala jako ryťýřské kláňý dávnovjeku. Bunda jý tlačyla jak svjeracý kazajka a hlad z žýzňý ju trýzňili! Celou tu dobu se fšak konejšila přetstavou nat záchranou češťyny jyhla v pomyslu na jejý záňyk. Chrabře se broďyla skrz proradné mokřady, překonávala svýzelné výspy a svérázňe zdolávala fšechna ůskalý, která jý tento ztepilý hvozd přypravyl. Šla ňekolykero hoďyn a ač neochvjeňě láteřyla, žádný žyváček ju nezaslech. Vlasy mňela ot ostružynových drápanců celé rusé. Mislela, že uš je sňý ámen a tak se posďyla na kámen. Záhy fšak sebou škubla! Mezy stromy se rýsoval obrys výsky na kopcy, kde Týna obývala svúj přýbytek a žyla svúj žyvotňý ůďel. Ďýfka v duchu zaplesala. Je tu!
Týna mňela zrovna perný den. Nikterak neotálela a srdnaťe vikonávala fšeliké domácké práce. Tak ju ďýfka nalezla a pozdravyla. Týna se ohlídla a dyš spatřyla utrmácenou přýtelkyňy, jak má ješťr kol nohou omotaný ostnatý drát malyňýku, ůtlocytňe ju pozvala dál. Tam jí šecko ďýfka vipovjeďela a dala se do zlikáňý. Jako cudná a zároveň horlyvá aktývyje Týna ponejprv zakolýsala, ale pak, s vesměs rosčulenýmy pocyty, zesinala a nedůtklyvje pronesla: „Jakýšto ledabylý vjedec strojý spupňe proti češťyňe ůklady!“ I lomozila tam ješťe ňekolik minut. Lpjela sy na svým, že češťyna stále žyje a že onen článek jen komolý pravdu a jeho autor se jystojysťe doma jýzlyvje pošklebuje a se zášťý pozoruje panyku českých mylovňýků!
Ano, Týna se v tu chvýly velmi rmoutila a hloubala v nitru svého biťý, jak dokázat, že se ten prašský vjedec mejlý. Bil to záludný ůkol. Kdyš tu náhle, prutce se narovnala, aš se šev jejý sukénky natrhl a pokoutňe se ušklýbla. Mám to!!! Napýšu třeťý aktývyjy (tedy mňe), abi napsala článek a fšeckna ta domňelá slova tam použyla. Ďýfka se potutelňe usmála a očyvydňe pookřála: „Jen ať se ten praský mamon kasá! To my mu oplaťýme ten jeho ůporný boj a jeho nejapné osočováňý jazika českého!“ Týna tedy proslídila celý barák, neš konečňe našla kecafon a ůlysňe vitočila mý čýslo.
Dyš sem ten tklivý návrch vislechl, zprvu sem se upejpal, ale pak - neboť mňe k našemu jaziku vážou též jysté pohnutky - jsem ůkol ostýchavje přyjal. I přemíšlel sem a přemíšlel, ale nic mňe kloudňe nenapadalo. Po pár neůspješných pokusech sem se zakabonil a jímavje jsem se pohroužyl do svích niterných pocytů.
Dyš sem Týňe volal naspjet, pýřil sem se a milňe a přetpojaťe sem čekal jejý prchlyvou reakcy a spíláňý. Očekáváňý hňevu ze strany Týny je fšak jen mdlá povjera. Pokut človjek strádá a trápýli ho kdejaký svýzel, jely celý schlýplý, ví vždy gde hledat radu. I já ju tam nalezl.
Týna my pouze poraďyla, abich sem zevrubňe vipsal fše, jak se to ot začátku aš do konce celé odehrálo. Jak vyďýte, poslechl sem ju. A pokut chcete, abi češťyna zas výc vožyla, přečťete sy tudyten nepravďyvý seznam a fšechna slova dál bez vostychu použývejte. Hlavňe abi nás zas ňegdo neuhranul ňákým dalšým ušťepačným článkem! No ňyc, fšickni výte, koho vzývat!!
„... existují ale i slova, která už neumí používat současná mládež. Lingvista Jiří Kostečka je v minulosti vyjmenoval ve svém výzkumu.
Jsou to například tato slova: cudný, horlivý, hvozd, chmury, chrabrý, jihnout, jímavý, jízlivý, kasat se, kazajka, klání, kloudný, komolit, konejšit, lačný, láteřit, ledabylý, lomozit, lpět, mamon, mdlý, nedůtklivě, nejapný, niterný, osočit, ostýchavý, otálet, perný, pohnutka, pokoutně, ponurý, pookřát, pověra, potutelný, proradný, prchlivý, předpojatý či pýřit se.
Nebo: rmoutit se, rozšafný, rusý, schlíplý, slídit, spílat, srdnatý, strádat, střenka, svérázný, svízel, šev, tklivý, trýznit, úděl, uhranout, unylý, úlisný, upejpat, úporný, úskalí, uštěpačný, útlocitný, vesměs, výspa, vzývat, záhy, zakabonit se, zakolísat, záludný, zášť, zesinat, zevrubný, zpupný či ztepilý.“
A tady to máte!
ČTEŠ
Aktývyje
HumorAktývije sou aktyvní a maj rádi němčinu. Dovjeste se jak dopadne celí příbjech aktývyjý a jejich nefšední třídy a doprovoťte je svíma hvjezdama aš k maturiťe!
