Aktývyje

Aktývyje vskazuje

Tato kapytola bude fcelku netradyční a to z jednoho velkého dúvodu. Jelykoš nám totíš nastal svatý týden (anep svaťák - nepléct s týdnem po kvjetný neděly!!), bilo bi snad nasnadu, abych jako autor poděkoval fšem postavám, co v mý kníšce vistupovaly a bez nichš bi tato kniha bila vobyčejnou fyktyvní snůškou, coš samože neni!

Tak vezmem prvňe (překvapyvje) aktývyje! Děkuju teda Týňe, že se vjerňe zhostila svého ůkolu bejt vjerná aktývyje - že nám dvjema zbilým aktývyjí nejednou pomohla spatřit znova ten dávný pravzor aktývyjí! Děkuju Týno, že ti neva bejt ústřední postavou tohoto satyryckého ďýla, keré je třeba brát s nadhledem, vedlehledem a dalekohledem, a žes nigdy nebila vivedená z mýry, ať sem vo tobje napsal co sem vo tobje napsal!

Mylá Ďýfko! (Dříf téš "Holko co tě kousne"!) Tento voctavec patří jenom tobje! Děkuju ti vřele, žes bila vždy hrdá aktývyje, kerá nevohroženě šířila slávu aktývyjí i mezi Holčičkama. Pjekně rychles Týnu správňe navedla, dyš trošilinku zakolýsala v jednotném aktývyjském patryjotyzmu a ujala ses vjerňe fotodokumentace plna našich třídních chvil!

A nakonec poslední aktývyje. To sem já. Ale vúbec netušim za co si mam poděkovat... Možná byste řekly za vjerné sepysování našich přýbjehů - ale já vám vopáčim, že to neni nic, prže dyš máte takovej materijál, jako já sem mňel, píše se to ůplně samo. Já jen mačkam pýsmenka. (Ale uš se těšim, aš se zas vodnaučim psát nespysovňe a levopysně!) Okej. Jedem dál.

A hele, Holčičky! Mylá Holko, co chce furt zavřít vokno, neboly Holčičko admyrál, ďekuju ti za tvou nehynoucí krytyku aktývyjí (samože nemyslim tuto kníšku, kerou si nehynouce hvjezdovala a komentovala) - ďýky tvému krytyckému voku se mohou aktývyje smňele posunovat dál a vyvíjet sofystikovanější plány, jak voctraňovat nebespečné živly potporující načínání banánů vot špatnýho konce!

Mylé malé kotě! Ďekuju ti za tvé ustavyčné mňouky, kerýmis provázelo skoro každou akcy - tvúj charakter ďelá z mé kníšky dílo svjetového typu, neboť je na tobje krásně vydět vívoj postaf! Sprvu se jednalo vo pýskle, co vikopávalo svý bapče dveře baráku a děsilo ju uprostřet noci víkřikama: "zásahofka!" Dále ses prezentovala jako "Holka, co ti uteče", vot čehoš ses přesunula k "pasyvnímu hvjezdnému ůtoku",  následňe k ctěnému tytulu "Holčička" a vývoj postavy bil završen charakterem "kotě", kerým ses snat vlastně stala aš spíš po týhle přezdífce neš vobráceně! (Njn, známé aktyvystánské přísloví praví: „Kam bjelýtko, tam Holčička.")

Milý Gylgy! I ty, jakošto třetí pasývyje, přesto fšak ne scela, nýbrš pouze ze dvou třetin (nebo tří pjetin?), voplýváš nejednou přezdífkou ftomto díle! Jako romantycká duše si mé kníšce dodala tu lyrickou část, kerá by se nemusela styďet porovnávat s nejedním svjetovým dílem romantyzmu!

A hele, koho to tu máme! Mylá nutryje! Je vot tebe pjekný, žes chtěla bejt mermomocí taky charakterem této knihy a si její vjerná fanynka, i gdyš nejsi ani aktývyje, ani pasývyje... Si nutryje.

Mylý Matějčku, vym, že tadle přezdífka ti moc nejede, přesto na vosobní ubespečení si mi dovolyl ju požívat. Děkuju i tobje! Jistě se nigdo nebude divit, že normálně se menuješ... Matěj překvapivje. Ďekuju ti za pravou protiváhu Holčiček v chlapecké roly, vodborně nazýváno Chlapeček, kerej ale spolu s aktývyjema krityzuje holčičkofské návyky a dal svjetu přezdífku "kotě"!

Mylá Leňčo, tvé napýnavé dobrodrušství s paní Polýfkovou dělá z mé kníšky i víbornou realistickou skladbu! Neboť i jako Vyktorka dělá Babičku zajímavou, tak tvůj příbjech je tím samým této knize, jenšto končí dobře a zlo je napraveno! Nesmýme téš zapomenout, žes to ty, gdo významným spůsobem přispjel vzniku skupiny aktývyjí, neboď díky tvé škodolybosti sem byl přesazen do první lavyce, gde sem se voct v prostředí Týny a Ďýfky... a tak to vlasně fšechno začalo!

Mylý Pepíku! Starý brachu! Děkuju za nebojení se přihlásit se k naší skupynce a tvý nehynoucí vjernosti hereckému umňení!

Mylá Vobalko, tvá zotpovjednost hýbe svjetem! Pozor ale na voči, ty pýsmenka na vobalech sou čim dál tim menčí! Ďekuju za tvoje časté přísné napomenutí, keré uvádělo nejen aktývyje v aktyvytu!

Mylá Sový ďýfko! I ty se řadíš do naší nejuší skupynky a nestydíš se za takové slavné kamarády, jakýmy bezesporu sme! Ďekuju ti za tvé šíření slávy naší třídy i do nejvzdáleňejších končin svjeta!

A dále chci poďekovat i fšem vostatním z naší třídy, co mi dál poskytly námňety do mé knihy, mezi ňeš patří bezesporu hoch zvaný Mylan, Modrák i Bjelák, nýbrš i těm, co nás do maturyty vopustily, tedy Zusce, tichýmu klukovi i jeho kámošovy a nesmím zapomenout ani na holky a mobyly!

Uš chybí pouze náš vjerný učitelský spor, mezinímš vynikala předefším paňý učitelka ňemčiny, co přišla s názvem aktývyje a vlastně díky její postavje vznikla i tato kníška, kerým cílem bylo, že se její ďej mňel vodehrávat v jejích hodinách ňemčiny a ďejepysu, neboď právje tam vzniklo nejvýc halvních zážytků! Ďekuju Vám paní učitelko, že ste nás nevyhodila z vokna a nezabyla nás, igdyš ste nám tak často vyhrožovala, neboť sme vás ustavyčně důftipkovaly a testovali Vaši trpjelyvost!

Děkuju i Vám, naše paní učitelko třídní, tedy matyky a fyzyky, kerá ste do našich srcí zasela lásku k rovnicím i nerovnicím, předefším v Týně ste zbudila nehynoucí legendární touhu po deryvacích, kerou ste i sama po několika letech naplnila! (A jako třešínku ste přidala integrály, aby sme nepřišly skrátka!)

Ďekuju paní učitelce byjologije a chemyje, co činila Božetěchovu dyjagnózu, naučila nás lásce k příroďe a přehledu ve fšem kolem nás, vot dechberoucích autobusů uvnitř atomú aš po kombynace černých rohatých kraf se strakatýma bezrohýma! Téš jsem moch od vás přijmout pár typů na zajímavá slovní spojení do této kníšky, a tak dále a tak dále...

Ďekuju i Vám, mylí a vobdivuhodní čtenáři! Pokut totiš todle čtete, znamená to, že ste nehodily aktývyje přes palubu a vjerně ste je doprovodily aš k maturytě! A snat uš sem na nikoho nezapomňel!

Todle vám teda vskazuju já, aktývyje!