A tedy se nám vičuování přesunulo zas do oblasťy zvané onlajn. A jelykoš se maturyta nepřýčetně blýží, musýme velmy zabrat. Naše ůroveň ňemčiny se curcajt nachází ňegde mezi chlapeckýma záchodkama a kabynetem pana učitele anglyčtiny. Coš není moc dobrá víhra... Paňý učitelky si to fcelku uvjedomujou a proto spustily onlajn hodiny pjekňe zhurta!
Ale ouha! Rok dvatisýcedvacetjedna asi neni pro ňemčinu jako stvořen... Asi právje navopak. Ani my ani paňý učitelki se nedokážý na tento jazik telektuálú plňe skoncentrovat. Hoďyny probýhaj sice ale sme promiňte zmatený jak by řekla jedna paňý učitelka jak fčela. Sotva začala prvňý hodina ňemčiny, uš paňý učitelka: Helou how árjů?? A pak sorry! Já sem se zapomňela v anglyčtině. Dobře no, ale to se vopakovalo aj dalšý hodinu... No dejme tomu, ale ňemecká konzervace je teprf perla. Nigdo se v ničim nevoryjentuje - v jaký sme votázce v jakym zadání v jakym ůkolu - marnos nad marnos! Ano - možná to vomlouvá fakt, že si ňegdy paralelňe s hodinou hrajem hry nebo sy píšem do četu... Ale jináč je to záhada. Onehdá se Ďýfka připojila k hovoru a ňeco řýká a paňý učitelka zvolala „Kdo to mluvý? Ďýfka? Ďýfko si Ďýfka??“ Nic - no teda vopakovala „Ďýfko si Ďýfka?“ Všichni byly totálňe konfjůst protože je jasný, že Ďýfka je Ďýfka, a možná sy myslely že se jedná vo řeznickou votásku aš nakonec se Ďýfka vozvala, že je Ďýfka a zmatek pomynul. Jak pozďejy autokorekce ovládaná Týnou prozraďila - bila to prospješná hodina. Ale Týna nezvostala pozadu. Zdrovna dneska bila skoušená a říkala kdesy cosy a pak nakoncy - hele Týno sorry můžeš to vzít znova musela sem ňeco viřídit. Ono to ale mňelo vážný důvot - pes paňý učitelky má totiš bohužel kašle a chudák asi se nachladil jak bjehal sňehem... No Týna aspoň si zvopakovala látku a stejňe dostala jedna. Tak sme byly spokojený a dostaly domácí ůkol co sy stejňe zapamatuje jen... Týna.
Ňemčina je mnohdá vízva. Má svoje náchtajle ale aj fortajle. Výte, často nás zachvacuje panyk, dyš si uvjedomýme svou ouroveň. Ješťeže nás paňý učitelka dycky pochválí a my sme zas kálm. Ale ne na moc dlouho, prže panyk nigdy nepsý! Nicdestovénygr musýme kráčet dále a imprův aur dojč, abi naše taktyk neskusyly šůšn, coš bi asi nebylo moc pohodliš. Prostě, ajnfach geságt - jak bi řeklo koťe - „Ich muss es zkusit!“
ČTEŠ
Aktývyje
HumorAktývije sou aktyvní a maj rádi němčinu. Dovjeste se jak dopadne celí příbjech aktývyjý a jejich nefšední třídy a doprovoťte je svíma hvjezdama aš k maturiťe!
