Když auto zastaví u jejich domu, je přesně takový, jak jsem si ho představovala. Dvoupatrový, s dokonale bílou fasádou. Z každého okna vysí truhlíky s barevnými květinami, velká zahrada s anglickým trávníkem, dokonale střiženými keři a nechybí ani plaňkový plot s nápisem "Tady hlídám já", doplněný fotkou zlatého retrívra. Víc klišé rodinu by jste hledali jen těžko. Neochotně se vysoukám z auta a postavím se ke kufru. Čekám, až mi ho teta otevře, abych si mohla vyndat zavazadlo, poté zalést do pokoje, který mi má být dva měsíce domovem a nevylést.
,,Pojď, Reece ti pak donese kufr, ať se s tím nemusíš vláčet," řekne Shelly a široce na mě usměje. Protočím oči, protože Reece bude určitě nadšený, že mi bude muset běžet pro kufr, když bych si ho klidně mohla vzít sama. Shelly dálkovým ovládáním zamkne auto, které na to reaguje dvojím pípnutím, než se ozve zvuk, který signalizuje, že se auto zamklo.
Následuju je po štěrkové cestě k domu a rozhlížím se po okolí, ale nic moc zajímavého nevidím. Všechny domy v okolí vypadají na chlup stejně a za nimi se rozprostírá táhlá louka, na jejímž konci se nachází les a hory. Už teď mi je jasné, že tu nejde nedělat nic jiného, než se zbláznit.
Teta hrdě odemkne dveře od domu a rukou mi pokyne, abych vstoupila jako první. Pokusím se o úsměv a projdu kolem ní dovnitř. Ocitnu se v obrovské chodbě, kde se na zdích nachází různé obrazy, na komodách sošky a všechno je laděné do světlé barvy. Vyzuju si boty, abych nezašpinila dokonale uklizenou podlahu, ale nechám je ležet vedle bílého, vysoké botníku. Pomalu projdeme dlouhou chodbou až do kuchyně, která je zároveň propojená s jídelnou.
Vždycky jsem si myslela, že náš dům v Kalifornii je až moc luxusní, ale tohle mě vyvedlo z omylu. Kuchyň vypadá přesně jako z katalogu Ikei. Velkou kuchyňskou desku do tvaru U zdobí různé mixéry a jiné věci na pomoc při vaření. U okna, kterým jde vidět do zahrady, jsou pastelově růžové květináče s bylinkami a hlavní dominantou místnosti je křišťálový lustr, který se houpe nad jídelním stolem. Z kuchyně mě vede rovnou do obývacího pokoje, kde pyšně ukazuje krb, který dodělali teprve nedávno. Další místnost, která vypadá jako z časopisu a ne jako z domu, ve kterém žije tří členná rodina. Když jí to všechno dostatečně pochválím, vede mě nahoru, kde se nachází pokoj Naomy, jejich ložnice a pokoj pro hosty, ze kterého bude nyní můj pokoj.
Znechuceně nakrčím nos, když se zastavím uprostřed místnosti, která vypadá jako ze seriálu z Disney Channel. Jednotlivé kusy nábytku jsou krásné, jako třeba vyřezávaný toaletní stolek nebo postel s kovými ornamenty, které se pnou až do poloviny zdi, ale množství růžových polštářů a tapety s lístky růží tomu ubírají na kráse. Celé si to projdu a potěší mě, když vidím, že za dveřmi, které se v místnosti nachází, je má vlastní koupelna a malá šatna.
,,To je paráda," podívám se na ně se širokým, a falešným, úsměvem a dojdu k posteli, na kterou zády padnu a můj pohled se upíchne na bílý strop.
,,Jsem ráda, že se ti tu líbí, drahoušku. Jdu najít Reece, aby ti donesl kufr a ty se mohla zabydlet," s těmito slovy se Shelly otočí na patě a odejde. Překvapí mě, že Naomy nenáslesuje svojí matku a místo toho přejde k židli u stolku a posadí se na ní.
,,Co bys chtěla dělat?" zamrká na mě svými přirozeně dlouhými řasami a proplete si prsty, které si následně složí do klína.
,,Myslím, že každá máme jinou představu o zábavě," odpovím jednoduše a dál jí nevěnuji nepozornost. Z kapsy si vytáhnu telefon a napíšu rychlou zprávu své kamarádce o tom, že letadlo sice přistálo v pohodě, ale na jiné planetě.
,,Jo to asi máme," uchechtne se, ale nevzdává to. ,,Mohla bych ti třeba ukázat město?" nadhodí asi první věc, která ji napadne. Zapřu se lokty o postel, abych na ní líp viděla, a překvapeně zvednu obočí. Usmívá se a já po chvíli váhání kývnu na souhlas, protože nic lepšího bych na práci stejně neměla, než se nudit v pokoji.
Protože je už dlouho světlo, domluvily jsme se, že hned po večeři vyrazíme na "exkurzi", jak to pojmenovala.
Když konečně odejde, rozhodnu se pro uvolňující sprchu, abych se prohřála a smyla ze sebe špínu z dlouhé cesty. Zvednu se z postele a na druhý pokus trefím ty správné dveře. Koupelna není moc velká, ale má vanu i sprchový kout, umyvadlo, zrcadlo a toaletu, nic víc ke štěstí stejně nepotřebuju.
Ze skříňky pod umyvadlem vytáhnu jeden čistý ručník, který si přehodím přes vanu, abych na něj ze sprchy dosáhla a začnu si sundavat oblečení.
Horké kapky vody dopadají na mou kůži a uvolňují mé svaly, takže se začínám cítit alespoň o něco líp. Když už tam strávím dostatečně dlouhou dobu, jen si rychle namydlím tělo kokosovým sprchovým gelem a zabalím se do ručníku. Naštvaně si odfrknu, když mi dojde, že ještě pořád nemám svůj kufr, takže se jen v ručníku vydávám dolu.
,,Ehm, nerada ruším, ale fakt bych potřebovala svoje krámy a-" než to stačím doříct, do místnosti se vřítí strejda spolu s mými věcmi. Je asi to jediné, co mě překvapuje, protože místo pupkatého chlapa, jako kterého jsem si ho pamatovala, předemnou stojí celkem nasvalený muž.
,,Páni, vyrostla si," změří si mě pohledem a usměje se. Okamžitě svůj pohled však odvrací, když vidí, že mé tělo je zahalené jen do osušky.
,,Ty ses zase zmenšil," oplatím mu a upozorním tak na chybějící kila.
,,Díky," zasměje se a poplácá si ploché břicho, na kterém si pamatuji pivní pupek. Zasměju se taky a převezmu si od něj kufr, abych se mohla konečně obléct.
Kraťasy, ve kterých jsem přiletěla vyměním za černé potrhané skinny a místo tílka si obleču vínové tričko s dlouhým rukávem a zlatými doplňky okolo krku. Vlhké vlasy si jen přečešu a smotám do vysokého uzlu. Make-up jen lehce dotáhnu k dokonalosti a vrátím se k nim dolů.
ČTEŠ
Courage |H.S| ✅
FanfictionNikdy jsem neměla žádný zvláštní talent, nebo něco, v čem bych vynikala. Kromě problémů. Do těch jsem se dokázala dostat, aniž bych se musela snažit. Časem jsem ten fakt jednoduše přijala a podřídila se mu. Každý můj problém byl horší než ten předeš...