Courage |H.S| ✅

33.

I když nesnáším překvapení, nevadí mi že nevím, kam jedeme. Harry před chvílí odbočil na vedlejší silnici a pomalu jsme se začali vzdalovat civilizaci. Párkrát jsem se zkusila zeptat, kam jedeme, ale buď byl ticho, nebo mě jednoslovně odbyl. Po bezpočtu protočení očí jsem se opřela a sledovala přírodu okolo nás. Švýcarsko je krásná země.

,,Vystupovat," zavelí, když auto zastaví při vstupu do lesa. Záda odlepím od kožené sedačky a rozhlédnu se. Všude jsou jen louky a lesy. Nakokec se pohledem zastavím u Harryho a zvednu obočí, protože nechápu, co tu děláme. ,,Prosím tě pojď už," tentokrát protočí oči on a hned na to vylézá z auta. Naštvaně si odfrknu a vylezu taky. Teplo se tu zdá být ještě mnohem větší než ve městě a na čele mi okamžitě vyběhnou kapičky potu. Harry na mě nečeká a rychlým krokem se ztrácí v lese. Popoběhnu, abych mu stíhala a on se na mě ďábelsky zašklebí.

,,Plánuješ mě tu zabít nebo co?" složím si ruce na hrudi a cestou kopu do kamínků a větviček, které leží na vyšlapané cestičce.

,,Podle toho, jak dlouho budeš ještě mluvit," odpoví mi vážně, až mi naběhne husí kůže i přes neuvěřitelné teplo, ale když k němu zvednu pohled, pobaveně se šklebí. Hravě ho plácnu přes ruku a zasměju se.

Zbytek cesty probíhá potichu, jen zpívání ptáků a šumění listů ho přerušuje. Proklínám Harryho za to, kam mě to táhne, jelikož už mě začínají bolet nohy a horko sílí se stoupajícím sluncem. I když jdeme v lese, kde je poměrně chládek, je tu minimálně čtyřicet stupňů.

,,Jak dlouho ještě půjdeme? Už nemůžu," postěžuju si a ruce si opřu o kolena, abych se mohla trochu vydýchat. Harry se na mě otočí a je vidět, že ze mě má srandu, což mě štve.

,,Už jen kousek," odpoví a dá se znovu do chůze. Seberu zbytky svých sil a rozeběhnu se. Když jsem skoro u něj, odrazím se a skočím mu na záda. Ruce si omotám okolo jeho krku a nohy okolo pasu. Zapotácí se, ale hned mě chytne po koleny a poskočí, aby mě vysadil trochu výš. Položím mu hlavu na rameno a i z profilu vidím, jak se usmívá.

,,Měl jsem tě radši nechat v autě," zamrmlá si tiše pod nos a já se zachichotám. Prsty mu přejíždím po hrudi a obkresluju linie tetování, které mu koukají z pod trička.

Když zastaví, opatrně mě položí na zem a já vydechnu úžasem, když se kolem nás rozhlédnu. Stojíme pod skálou, ze které padá menší vodopád a přímo před námi se slévá do jezírka.

,,To je nádhera. Jak si to tu našel?" otočím se na něj a vidím, jak mě celou dobu pozoruje s menším úsměvem na tváři. Musím vypadat jako dítě o Vánocích.

,,Žádná romantika, jednou jsem jel hledat dobrý místo, kde bych mohl pěstovat trávu," řekne jakoby nic a začne si přetahovat triko přes hlavu. Nemůžu odtrhnout pohled od jeho dokonalého těla. Sleduju, jak se mu napínají svaly a formují tím tetování. Otočím se, až když si začne sundavat tmavě šedé teplákové kraťasy, pod kterými nemá žádné spodní prádlo.

,,Ježisi Harolde, došli ti čistý trenky?" vypísknu, když se otočím a on tam stojí tak, jak ho Bůh stvořil.

,,Ne, jen vím, co máš ráda," laškovně mrkne a dojde až ke mně. Snažím se dívat se mu do očí, ale jde to těžko. Chytne mi lem trika a přetáhne mi ho přes hlavu. Známé chvění mi opět prostupuje celým tělem, když jeho horké dlaně kloužou po mých zádech. Překvapí mě, když si klekne a hbitě rozepne mé kraťasy. Stáhne je dolů a já z nich vykročím. Hoří mi tváře, když konečky prstů jezdí po celé délce mých noh. Zachvěju se a zakloním hlavu, když první polibek přistane na mém podbřišku. Svaly se mi stahují a dýchání je čím dál hlasitější. Je to jen pár hodin, co jsem si slíbila, že se od něj budu držet dál, jenže když tu přede mnou klečí nahý, nemůžu dělat absolutně nic. Mé tělo mě neposlouchá, je naprosto pod jeho mocí a on si je toho plně vědom.

,,Co děláš," vykřiknu, když místo dalšího polibku mě chytí za boky a vyhodí si mě přes rameno. Postaví se a jde se mnou k vodě. Nebráním se, jen si loket opřu o jeho záda, bradu si položím do dlaně a cestou se koukám na jeho vypracovaný zadek.

,,Furt si brečela, že je ti horko. Tak teď už nebude," zasměje se a bez varování mě hodí do ledové vody. Vykřiknu, než se i má hlava ztrácí pod hladinou. Je to hlubší, než se na první pohled zdá a já zběsile máchám rukama i nohama, abych se co nejdřív dostala zpět na břeh.

,,Ty jsi-"

,,Idiot, já vím," skočí mi do řeči a se smíchem se ke mně připojí. Ponoří se a pak si mokré vlasy hodí dozadu. Vypadá neuvěřitelně krásně, když se na jeho vypracovaném těle lesknou kapky vody a sluníčko, které prosvítá skrz korunami stromů mu svítí do zad. Při pohledu na něj se mi v břiše rozletí hejno motýlků a já, sama nad sebou, protočím oči.

Doplavu až k němu a začne válka o to, kdo koho víckrát potopí. Za celou dobu se mi to nepovede ani jednou a tak naštvaná, a zmrzlá, vylézám z vody. Doprovází mě Harryho vítězný smích. Vyhlédnu si kousek měkké trávy, na který svítí slunce a lehnu si. Studené kapky mi stékají po celém těle, ale už je mi teplo.

Zamračím se, když najednou sluníčko zmizí. Otevřu oči a vidím, jak nademnou stojí Harry.

,,Fakt sis mohl vzít nějaký spodky," zamrmlám a znovu zavřu oči.

,,Vím že se ti líbí, co vidíš," sebevědomě se usměje a lehne si vedle mě. Přitáhne si mě blíž a tak si položím hlavu na jeho hruď, zatímco on mi prsty přejíždí po paži. Sluníčko na nás svítí a všude okolo jde slyšet uklidňující zvuk vodopádu. Zavřu oči a snažím si tenhle moment vrýt navždy do paměti.

,,Je tu ještě jeden důvod, proč jsem tě sem dneska vzal," řekne, když oba dlouho mlčíme. Zvědavě zvednu hlavu a podívám se na něj. Otočím se na břicho a zapřu se o jednu ruku, zatímco druhou si položím na něj a pohladím ho po tváři.

,,Sex jsme mohli mít i u tebe," zašklebím se, ale jeho obličej zůstává vážný. ,,Ty mě vážně chceš zabít, že jo?" řeknu naoko vyděšeně a konečně se i on usměje.

,,Ne, chci tě znát. Chci, abys mi o sobě řekla všechno. A já ti na oplátku řeknu, co bude zajímat tebe," řekne a já se ani nesnažím skrýt své ohromné překvapení.