Courage |H.S| ✅

13.

Zůstávám na něm viset pohledem a moje rty se formují do O. Určitě je to ta nejoriginálnější omluva, kterou jsem kdy dostala. Udivený výraz pomalu střídá úsměv a na jeho obličeji je dost jasně znát úleva.

,,Teda, čekala jsem spoustu věcí, ale že se mi omluvíš, to mě ani nenapadlo," zasměju se a drknu do něj loktem.

,,Nedělej z toho zase takovou vědu," protáčí oči, ale tón, jakým to říká mi napovídá, že i on je rád. Zahledím se na zeď domu a přemýšlím, proč mi na jeho omluvě tolik záleží. Proč mi hoří tváře štěstím a proč mé srdce naráží do hrudi tak silně, až mám pocit, že vyskočí. Pomalu se na něj otočím a vidím, jak i on se malinko usmívá.

,,Takže Romeo, proč si tu byl ráno? A jak víš, kde mám pokoj?" přeruším dlouhé ticho a z lavičky se přestěhuju na zem. Sedám si do měkké trávy a nohy si stočím do tureckého sedu. Jeden loket si opřu o koleno a o dlaň si opřu hlavu. Ani na malý moment z něj nespouštím pohled.

,,Spíš mi ty, Julie, řekni, kdo byl ten kokot co spal na tý houpačce," vyhne se mým otázkám a při zmínění Zayna se zamračí. Pobaveně se ušklíbnu a začnu trhat stébla trávy z dokonale upraveného trávníku.

,,Snad mi, Romeo, nežárlíš?" zasměju se a zvednu k němu pohled, ,,Jmenuje se Zayn. Je to kolega strejdy a přespal tu. To od něj to všechno vím, je polda," zkrátím to a vidím, jak se mu vrásky prohlubují.

,,Nenech se vysmát, Julie," pokračuje v  naší hře, ,,Nemám na co žárlit, když jsem nejlepší," hrdě se propne a ukáže mi tím svou širokou hruď v plné kráse. Můj pohled se přesune na jeho obličej, ve kterém si prohlédnu každý detail a i když nerada, musím mu dát za pravdu. Opravdu je ve všech směrech atraktivnější. I když je Zayn velmi hezký, Harry je hezčí. Má v sobě něco, co mě nutí ho chtít blízko sebe a snášet jeho řeči i nálady. ,,Mimochodem, Abbie," zaculí se a mě překvapí, když uslyším své jméno z jeho rtů. Pátrám v paměti, ale nevzpomínám si, že bych mu ho říkala. A nikdo jiný mě tu nezná.

,,Jak víš moje jméno?" nadzvednu obočí a hodím po něm trs trávy, který jsem zatím stačila natrhat.

,,Nejsi jediná, kdo umí být stalker. Jsme v malém městě, drby se šíří rychle," zamračí se a začne ze sebe oklepávat trávu. Podle mého výrazu pozná, že mi to jako odpověď nestačí, takže se nadechne, než znovu začne, ,,Syn Charlieho, Liam, zná tu tvoji sestřenici," na to jsem chápavě kývla.

,,Stalker Romeo, nezní to vtipně?" Znovu se zasměju. Všímám si, jak se v jeho přítomnosti cítím úplně jinak. Cítím, že můžu být sama sebou a vím, že mě neodsoudí. Nechce mě mít podle svých představ, chce trávit čas se mnou a tím, kdo jsem doopravdy. A i když mě vytáčí víc, než ofina Naomy, za tohle jsem mu vděčná.

,,Ukážu ti, co je ještě vtipný," vyskočí z lavičky, když po něm hodím další trs. Rychle vyskočím na nohy a zapištím jako malé dítě. Rozeběhnu se dál do zahrady a slyším, jak mě pronásleduje. Zazmatkuju, když narazím do plotu a slyším jeho hlasité kroky těsně za mnou. Nemám už kam utéct, chytil by mě ať bych se rozeběhla jakýmkoliv směrem.

Rezignovaně se zády opřu o plot a sleduju mohutné tělo blížící se ke mně. Na jeho tváři vidím jeden z pověstných drzých úšklebků. Postaví se těsně přede mě a rukama se zapře o plot. Jsem uvězněná mezi silnými pažemi a jen malý pohyb způsobí to, že mě jeho dech lechtá na krku. Ošiju se a snažím se zklidnit svůj dech. Ještě víc mě natlačí na plot, takže se mi plaňky nepříjemně zařezávájí do kůže. Celé mé tělo hoří, adrenalin mi koluje v žilách z toho, co udělá. Nebojím se ho, těším se. Samotnou mě mé myšlenky překvapí, ale nemůžu lhát sama sobě. Jednu ruku odlepí od plotu a přesune ji na můj bok, který pevně sevře.

,,U toho auta ses mě ptala, proč jsem tě políbil," zašeptá mi hrubým hlasem do ucha, než se posune o kousek níž na můj krk. Na sucho polknu a zadržím dech, když se jeho rty přisají na jemnou, citlivou pokožku, ,,měla si pravdu, mohl jsem tě umlčet jinými způsoby," znovu zašeptá, když se na malý moment odtáhne. Jeho ruka z mého boku putuje výš po mých zádech. Konečkami prstů mi pod mikinou bloudí jen po slabé látce tílka. ,,Ale já to prostě musel udělat. Nevím proč, musel jsem,"

,,Tak to udělej znovu," zašeptám, protože mám naprosto sucho v ústech. Má slova ho zarazí a kousek se odtáhne. Zadívá se mi do očí a mračí se.

,,Říkal jsem ti, že vztah je to poslední, o co stojím," řekne a opře si čelo o to mé. Oba zrychleně dýcháme, naše hrudníky se dotýkají při zběsilém nadechování a atmosféra by se dala krájet. Celé tělo se mi třese.

,,Ani já o něj nestojím," řeknu a jedna má ruka mu vystřelí k hrudi, kterou zakrývá jen tenká černá košile. Jemně ho po ní pohladím a nepřestávám se mu dívat do očí. Mračí se, je na něm vidět, že zápasí sám se sebou.

,,Seru na to," a s těmito slovy se mi dravě přisaje na rty. Okamžitě s ním začnu spolupracovat a polibky mu oplácím. Není v nich ani kousek citu. Všechno o je to o chtíči. Jsem si jistá, že ráno budu litovat, ale teď je to to, co potřebuju. Má ruka se mu přesune na zátylek a přitáhnu si ho ještě blíž. Spokojeně se do polibku usměje a jeho ruce pomalu sjiždí na můj zadek, který pevně stiskne. Zavdychám. Jeho ruce putují ještě níž a za stehna mě zvedne do vzduchu. Omotám mu nohy kolem pasu a on mě narazí na plot. Zabolí to, ale rozkoš kterou teď cítím to naprosto zastíní. Zavlním se v bocích a zapříčiním tak to, že se naše rozkroky o sebe otřou. Jemný vzdech z jeho úst mi momentálně zní líp, než jakákoliv píseň na světě. Leknu se, když mě jeho ruce pustí a já se ocitnu opět na zemi. Snažím se ho znovu polibít, ale odstrčí mě.

,,Tady ne," chytne mě za ruku a rychlým krokem zamíří k autu.