Courage |H.S| ✅

49.

,,Preferoval bych tati," drze se ušklíbne a já zalapám po dechu. Harry o svém otci nikdy nemluvil, myslela jsem, že ho nezná, nebo je taky mrtvý.

,,Nejsi. Žádný. Můj. Zkurvený. Otec," Harry dává důraz na každé slovo, které opustí jeho ústa. Pevně chytím jeho ruku v té své a palcem mu přejíždím po kloubkách, abych mu dala na jevo, že jsem tu s ním. On ale mou přítomnost naprosto ignoruje a blesky v jeho očích patří jen Jamesovi.

,,No tak Harry, žil jsem s tvou matkou, vychovával jsem tě," při slovech "vychovával jsem tě" se Harryho tělo naplo jako struna. Mám pocit, že jestli se teď byť jen malinko nadechne, všechny svaly v jeho těle popraskají.

,,Vychovával? Dělal sis ze mě zkurvený popelník," procedí skrz zuby a já znovu zalapám po dechu. Ty kulaté jizvy na zádech. Myslela jsem si, že jsou od cigaret, ale nechtěla jsem si to přiznat. Teď mi to Harryho slova potvrdily a přímo přede mnou stojí muž, který má na svědomí ukrutnou bolest, kterou si Harry musel vytrpět a která - i když by to nikdy nepřiznal - ho pronásleduje do teď. Odtrhnu pohled od našich propletených prstů a znovu se na toho muže podívám. Zvedá se mi z něj žaludek. Ne kvůli jeho vzhledu, ten - kdyby se občas omyl - by byl přijatelný, ale kvůli jeho charakteru. Přímo z něj křičí, že je hajzl a i mě začíná mysl zatemňovat vztek. Vztek za to, že si vůbec kdy dovolil ublížit mému Harrymu. 

,,Dostal si vždycky jen to, co sis zasloužil," mykl rameny, jako kdyby mu řekl zcela běžnou věc, vytáhl z kapsy krabičku cigaret a jednu si zapálil. ,,Bylo to ve jménu Pána," dodal ještě a zažloutlým prstem od cigaret ukázal na nebe.

,,Jasně, ve jménu Pána. To byla vaše oblíbená omluva pro ty zvěrstva," Harry znechuceně odplivne a pustí mou ruku. Udělá pár kroků dopředu a jsou to už jen milimetry co ho dělí od Jamese. Všimnu si, jak pevně zatíná pěsti a je mi jasné, co bude následovat. Nemám v plánu ho zastavovat. James si zaslouží každou ránu, kterou mu Harry dá.

Překvapí mě, že James nevykazuje ani sebemenší známky strachu. Naposledy si potáhne z cigarety, než ji hodí na zem a zaslápne. Oba dva sledujeme každý jeho pohyb, když si strká ruku do kapsy a něco v ní loví. Přiskočím k Harrymu a za ramena ho začnu tahat zpátky, když v jeho ruce uvidím nůž.

,,Harry, prosím," zašeptám, hlas se mi třese. Mám strach, že Harryho odhodlání je až moc velké na to, aby teď ustoupil.

,,Harry, měl bys slečnu poslechnout. Přeci se před ní nechceš ztrapnit," věnuje mi křivý úsměv před tím, než se znovu provokativně podívá na Harryho. Děsí mě, že Harry, který má vždycky ke všemu co říct, mlčí.

Když to ani jeden z nás nečeká, silná a potetovaná paže vyletí do vzduchu. Jamesovi zorničky se stačí rozšířit, než se ozve křupnutí. Z nosu se mu okamžitě spouští krev a vzhledem k tomu, že jeho špička směřuje k severu je jasné, že je zlomený. Trochu zavrávorá, ale hned se vzpamatuje a ožene se po Harrym nožem. Ten mu uhne a zasadí mu ránu do břicha. James bolestně vydechne a znovu napřáhne nůž. Tentokrát se trefí a rozřízne Harrymu část předloktí. Červená tekutina okamžitě vytéká ven, ale myslím, že to Harry přes nával adrenalinu ani necítí.

Cítím nutkání Harrymu pomoct a tak se rozeběhmu do obýváku, kde jsem předtím nechala gumovou palici. Když se vracím zpátky, dávám si pozor, aby ji James neviděl, ale stejně mi ani jeden z nich nevěnuje pozornost. Harry se zrovna napřahuje na další ránu, když mu omotám prsty kolem zápěstí a rychlostí blesku mu do ruky vložím palici. James nestačí nic udělat, když se Harry znovu napřáhne a ozve se ten nejhorší zvuk, který jsem kdy v životě slyšela.

Jamesovo tělo se bezvládně sesune na zem a z hlavy mu vytéká krev. Moje ruce mi vyletí před ústa, abych ztišila výkřik, který se mi dral ven. Žaludek mi dělá salta při pohledu na množství krve, které se hromadí na špinavé podlaze.

,,Je-je mrtvý?" zašeptám vyděšeně. Určitě jsem nechtěla, aby ho Harry zabil. Myslela jsem, že mu s tím třeba vyrazí ten nůž nebo cokoliv, ale ne, že ho zabije.

Harry nic neřekne a klekne si k němu. Prsty přiloží na jeho krk a záporně zakroutí hlavou. ,,Puls furt má," řekne bez zájmu. Beze slov opouštím to krvavé místo a jdu na zahradu. Sednu si na vlhkou trávu a první slzy se mi spouští z očí. Slyším za sebou kroky, ale neotáčím se. Trhám trsy trávy a v myšlenkách se vracím do dob, kdy jsem je trhala na naší zahradě v den, kdy jsem se s Harrymu poprvé vyspala.

,,Je mi líto, že si to musela vidět," řekne tiše a přitáhne si mě k sobě. Položím si hlavu na jeho hruď a hlasitě vzlyknu.

,,Umře, že jo?" zeptám se, i když odpověď je mi předem jasná.

,,Už je asi mrtvej. Zasloužil si to, Julie," řekne. Možná má pravdu, ale co bude s Harrym? Co bude s námi? Jsem spolupachatel vraždy. To já mu ji donesla. Kdybych zůstala stát na místě, nebo se ho pokusila zastavit, mohl ještě žít a my nemuseli být vrahové.

,,Co bude teď?" zvednu k němu uslzený pohled a tváře si otřu hřbetem ruky.

,,Nic, Niall se o to postará a jeho určitě nikdo postrádat nebude. Všechno bude dobrý," políbí mě do vlasů. Jak by to mohlo být dobrý? Zabili jsme člověka. Chlad v jeho hlase mě vytáčí, jak může být tak lhostejný? Chápu, že mu James asi hodně ublížil, ale ježiši, vždyť zrovna někoho zabil. ,,Chápu, jestli mě už nebudeš chtít vidět, pochopím i to, že mě udáš," pronese, jako kdyby mi četl myšlenky. ,,Ale já nelituju ani jediný rány, kterou jsem tomu sráčovi dal," odtáhne se ode mě a jeho pohled je chladný, skoro až šílený.

,,Nikomu to neřeknu, ale," větu nedořeknu, protože se znovu rozbrečím.

Když Harry zavolal Niallovi a řekl mu, co se stalo, během chvíle sem přijelo pár můžu, kteří naložili tělo a někam ho odvezli. Myslím, že svět už nikdy neuslyší o Jamesovi a o tom, co se tu dnes večer stalo.

A teď, když ležím ve sněhově bílých peřinách mám pořád před očima tu scénu jako z akčního filmu a v hlavě se mi ozývá ten příšerný zvuk, když se tupý předmět setkal s Jamesovou hlavou.

,,Barák zapálili a s ním i všechny důkazy. Niall to má pod palcem, nic nám nehrozí," Harry si sedne vedle mě na postel a pohladí mě po zádech. Jeho chraplavý hlas mě svým způsobem uklidňuje, ale na druhou stranu mi z něj nabíhá husí kůže. ,,Zítra můžeš letět domů jestli chceš," smutek v jeho hlase je zřejmý a i když to zní možná zvláštně, mě to potěšilo.

,,Ne. Když jsem tě poznala, myslela jsem si, že seš vrah a neutekla jsem a neuteču ani teď, když jím seš. Jen potřebuju trochu času," pípnu tiše a přetáhnu si peřinu přes hlavu.

Nevím, kolik času uběhlo, ale Harry tam pořád sedí a hladí mě. Musí si myslet, že jsem usnula, protože si hlasitě povzdechl a v hlavě jsem viděla, jak si prohrábl vlasy. ,,Ani nevíš, jak jsem rád, že tě mám. Mám tě tak rád Julie, tak rád," zašeptá a konečně si lehne vedle mě. Snažím se dál dělat, že spím, ale jeho slova mě zahřála způsobem, o který jsem ani netušila, že existuje. Srdce se mi rozbuší tisíckrát rychleji než za celý můj dosavadní život a v očích mě znovu zapálí slzy. Tentokrát ale štěstí.

Mám mě rád. Harry Styles mě má moc rád.

______________________________________

Všichni jste byly zvědavý na to, kdo je James.  Umřel dřív, než jste se stačily dozvědět víc, ale James byl něco Harryho nevlastní otec, který ho týral spolu s jeho matkou. Určitě se k němu ještě vrátíme v nějakém flashbacku:) jinak mě zajímá, co si myslíte o dnešním dílu a jak by jste se zachovaly vy na místě Abbie?:D:/