16.

4.3K 186 5
                                    

Zavřu branku a když se otočím, zjistím, že všechny čtyři páry očí směřují přímo na mě. První ke mně doběhne Stellon, ale jen ho rychle podrbu na hlavě a loudavým krokem mířím k nim.

,,Bože Abbie, můžeš mi vysvětlit, kde jsi byla? A proč si mi nezvedla telefon?" okamžitě spustí Shelly, když se postavím kousek od nich. Mám chuť ji říct, že jsem dospělá a nemusím ji nic říkat, no její zničený obličej mě zastaví. Nejvíc mě překvapí Naomy, když vstane z proutěného křesla a hodí se mi kolem krku. Překvapeně zamrkám, ale omotám okolo ní své ruce. Zayn se mračí a Reece vypadá, že se za celé to divadlo stydí. Vždycky jsem ho měla z celé rodiny nejraději.

,,Omlouvám se, nudila jsem se a chtěla jit za vámi, jenže jsem to nemohla najít a telefon jsem měla doma na nabíječce. Nechtělo se mi vracet, tak jsem se šla trochu projít. Vážně mě to mrzí," nasadím srdcervoucí tón a sklopím hlavu. Dívám se na špičky svých bot, na kterých se stále nachází bláto z louky.

,,Zlatíčko," šeptne Shelly a taky mě obejme. Protočím oči, ale obejmu ji nazpět, abych tím nepokazila dokonalou lež o tom, že mě to mrzí. Pravda je, že mě nemrzí ani jediná vteřina z doby, kdy jsem byla pryč a kdybych měla na výběr, uteču znovu. S nimi se cítím jako v kleci. Musím dělat věci, co dělat nechci. Říkat věci, co nejsou pravda. Ale s ním jsem to já, čistě jen já a tak, jak se cítím s ním, jsem se dlouho necítila. Svobodná.

,,Měla jsem strach, taky se omlouvám," pohladí mě po paži a odtáhne se. Stoupne si k Reecovi a omotá si ruku okolo jeho zad. Ten nic neříká, jen chytne svou ženu okolo ramen a přitáhne si ji blíž.

,,Tak Zayne, díky že si přijel," promluví konečně Reece a kývne na svého kamaráda. Ten se jen usměje a zamumlá tiché "v pořádku".

Loudavým krokem se rozejde k brance a Shelly mi podá klíče, abych za ním mohla zamknout. ,,Promiň, že tě sem hnali kvůli ničemu," prolomím po cestě ticho.

,,Je to moje práce," zasměje se a rukou poukáže na svou uniformu. Úsměv mu oplatím a dívám se, jak roztomile stáčí jazyk za zuby, když se usmívá.

,,To je fakt, ale stejně promiň," naposledy se na něj usměju, než projde bránou. Otočí se na patě a chvíli na mě mlčky hledí, než se nadechne a otevře pusu. Hned ji ale zase zavře a trochu se zamračí. Cítím, jak se atmosféra okolo nás mění a nepříjemně houstne. Ošiju se a po těle mi naskočí husí kůže, když mě napadne, že by mohl něco tušit. ,,Děje se něco?" zeptám se a nevinně zamrkám.

,,Ne. Nebo možná jo, já nevím," zasměje se a nervózně si prohrábne vlasy. Udělá ke mně krok a jednou rukou se zapře o branku. Sleduju každý jeho pohyb a polykám knedlík, který se mi tvoří v krku. Nervozita lomcuje s mým tělem. ,,Já jen, teda, napadlo mě," nervózně zablekotá a znovu si rukou zajede do vlasů, ,,asi je to nevhodný, když jsi tu jen na léto, je ti osmnáct a ještě k tomu je Reece tvůj strejda," na chvíli se odmlčí a já nechápavě nakrčím obočí. Nevím, kam směřuje, ale nelíbí se mi to. ,,Prostě mě napadlo, jestli bys nešla na večeři?" Řekne a roztomile sklopí pohled k zemi.

Dívám se na něj s mírně pootevřenou pusou a vymýšlím vhodnou odpověď. Hned se mi před očima zobrazí Harry, jak mě líbe, jak se mě dotýká. Ale po chvíli se mi ukáže obrázek Harryho flirtujícího s prodavačkou. Harryho, říkající mi, že je to jen o sexu. Když on si může brát čísla od holek, proč já bych nemohla na večeři s kamarádem mýho strejdy? Vždyť o nic nejde. Nebude to rande.

,,Půjdu ráda," usměju se a on konečně zvedne pohled. V jeho očích je vidět úleva a hlasitý oddych mi to jen potvrdí.

,,Vážně? To-to jsem nečekal, ale jsem rád. Hodí se ti to zítra?" Znovu se směje a já na souhlas kývnu. Ještě než se rozloučíme mě požádá, abych to doma zatím neříkala a pak odjede.

Rychlým krokem projdu zahradu a v chodbě sundám špinavé boty. Všem popřeju dobrou noc a běžím do svého pokoje. Padnu na postel a přehrávám si celý večer. Nemůžu uvěřit, že se to vážně stalo. Necítím se moc čistá, takže si ze šatny vytáhnu čisté spodní prádlo a pyžamo.

V koupelně se rychle svléknu a zalezu do horké sprchy. Snažím se ze sebe smýt jeho doteky, ale nejde to. Pořád cítím velké dlaně na zadku, na bocích, na krku, ve vlasech. Nakonec to vzdám a ze sprchy vylezu. Obléknu si bílé tílko a černé spací kraťasy. Vlasy zamotám do ručníku a přejdu k zrcadlu.

Je celé od páry, takže se natáhnu pro toaletní papír a aspoň kousek si otřu. Ruka mi vyletí před ústa, abych s ní zakryla zděšené vypísknutí. Na mém krku se nachází směsice fialových znamenék lásky a modřin, které přesně kopírují tvar jeho prstů. Opatrně si po kůži přejedu konečky prstů a syknu. Vážně ti bolí. Nevím, jak jsem si jich nemohla všimnout dřív.

Sundám si ručník z vlasů, pohodím je okolo krku, aby nebyl moc vidět a jdu do pokoje. Zalezu si do postele a pouštím film, který jsem kvůli Harrymu nedokoukala. Přitáhnu si peřinu až pod bradu a zavírám oči.

Courage |H.S| ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat