Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

33. Nechci ti bránit

Narutův heat trval šest dnů. Šest dnů se mladý ninja cítil, tak šíleně nadržený a toužil po každém černovláskově doteku, který ho vynášel přímo do oblak. 

Ošukali snad každý kousek nábytku v Uchihově domě, rozdali si to dokonce i na jeho zahradě, když to na Naruta přišlo. 

Z přemíry sexu se Naruto doslova ploužil po nohách a vypadalo to, jako by je za sebou spíše tahal, než aby na nich pořádně chodil. A přitom pořád neměl dost. I když už jeho zadek s tak častým sexuálním stykem moc nesouhlasil, stále však byl plně, i když lehce bolestivě, připraven k akci.

A Sasuke měl sám o sobě výdrž jako blázen. Sám netušil, kde se to v něm bere.

Kromě sexu, který byl sice většinovou náplní dne, se dokázali ti dva ale i celkem v klidu najíst a popovídat si.

Dřív mezi nimi konverzace poněkud vázla, nebo jí celou zcela odváděla blonďákova prořízlá tlama, ale teď se Sasuke víc, než ochotně zapojoval. 

Naruto z jeho chování byl opravdu zmatený a čím dál víc ztrápený, když mu docházelo, že je pro Sasukeho jenom něčím, co by nejspíš chtěl vlastnit. O to víc to pro něj bylo bolestivější, protože si začínal pomaličku uvědomovat, že i když je jeho kamarád ovlivněn pudy a feromony, začíná ho mít rád.

Vlastně ho měl rád už předtím, jen tomu nejspíš nevěnoval tolik pozornosti, ale věděl, že kdyby mu na něm nezáleželo, rozhodně na něj nebude před třemi lety čekat kousek od Hlavní brány a neprosit ho o to, aby zůstal ve vesnici. 

˚•˚•˚

Blonďáček seděl tiše a na parapetu otevřeného okna a koukal do noční šlechtěné zahrady. Nechal si vlasy čechrat příjemným vánkem a poslouchal vzdálené houkání sovy. Bylo tu tak příjemně. Takový klid a ticho. Nic na co by nebyl zvyklý u sebe doma, kde přežíval sám, ale tady… Tady cítil, že s ním někdo je. 

Heat mu sice skončil ten den ráno, a víc než hrdě to Sasukemu oznámil, ale nakonec se rozhodl zůstat pro jistotu ještě jednu noc, aby byl pevně přesvědčený o tom, že to nebyl jenom nějaký výkyv. Nějaká jednodenní pauta. A Uchiha mu nijak nebránil. Vypadalo to, jako by mu tu jeho přítomnost opravdu nevadila.

Byl tak zahloubaný do svých myšlenek, že nepostřehnul ani slabé zaklepání na dveře a nevšimnul si návštěvníka, jež se tiše vkradl do jeho pokoje.

,,Ještě nespíš?“ upoutal na sebe konečně pozornost starší mladík, když se vynadíval na ten skoro až dokonalý obrázek před sebou.

Byl by sice tisíckrát radši, kdyby tenhle kluk s ním sdílel společné lože, ale rozhodně ho nechtěl do ničeho nutit. 

Naruto k němu stočil pohled plný spousty různě křičících pocitů.

,,Nějak… Nemůžu zabrat,“

,,Trápí tě něco?“ zeptal se ho narovinu Sasuke a přistoupil k němu.

Blonďáček se kousnul do spodního rtu, který se mu najednou začal chvět. Nechtělo se mu odtud odcházet, ani z vesnice, ale podle jeho názoru to bylo to nejlepší řešení. 

,,Zítra odejdu,“ vydechnul nakonec a sklopil pohled. 

,,C-co?“ 

Sasuke se na něj překvapeně podíval.

,,Že zítra odejdu,“ zopakoval Naruto.

,,Já tě slyšel! Jen… Jen to nechápu!“ rozhodil rukama, ,,Copak tobě se tenhle skoro týden nelíbil?!“

,,A co se mi na něm mělo líbit sakra?!“ vyjeknul Naruto a zprudka hlavu zase narovnal.

Seskočil z parapetu a postavil se přímo tváří v tvář Sasukemu.

,,Mělo se mi líbit snad to, že jsem nedokázal ovládat svoje nadržený tělo a musel jsem s tebou šukat pomalu od rána do večera?! To se mi na tom mělo líbit?!“ 

S každým dalším slovem zvyšoval víc a víc hlas, až už vztekle křičel.

Černovlásek jeho chování opravdu nechápal. Nemyslel samozřejmě jenom sex, i když ten byl vážně, doopravdy, vážně úžasnej.

,,Nemám na mysli jenom sex, Naruto. Myslel jsem i to okolo.“ zamračil se na něj.

,,Seš poháněnej jenom zkurvenejma pudama, Sasuke! Jinak bys o mě normálně nezavadil ani pohledem! Chápeš?! Tohle… Tohle všechno je prostě špatně!“ 

Blonďáček neměl daleko od slz. Už teď ho nepříjemně pálilo v očích, ale rozhodně tu nechtěl brečet jak nějaká ženská. Ne před ním.

Hruď se mu rychle zvedala, srdce zběsile naráželo na hrudní koš a ve spáncích mu tepalo. 

,,Co to s tebou je, sakra?!… Co je špatný na tom, že tě chci prostě chránit?!“ vydechnul zmateně Sasuke.

,,A co je kurva s tebou, Sasuke! Copak nevidíš, že já jsem pro tebe ta špatná volba? Musíme se prostě od sebe držet dál. Musíme se od sebe držet do prdele dál…“ hlas mu selhával, stejně jako přesvědčení, které mělo plynout z jeho slov.

Sasuke jej chytil za paže a pevně s ním zatřásl. Možná doufal, že se tak vzpamatuje. Všechno, co tu říkal, byla nejspíš pravda, ale taky mu to dost ubližovalo.

,,Sakra, Usuratonkachi, už se prober! Proč se pořád považuješ za nějakou věc?!“ zatřásl s ním znovu vztekle.

,,Protože sem přece jenom zkurvená omega, která jednou bude někomu patřit, ne?… Neřekl si to tak, hm?“

Sasuke se zarazil. Jeho stisk o trochu povolil, ale pořád ho pevně držel.

,,Nemyslel jsem to tak, Naruto,“ zamumlal omluvně.

,,My omegy jsme dřív byli považováni za věci, jak říkal Shikamaru. Byli jsme dobrý akorát k tomu dělat podřadný práce a uspokojovat choutky svého matea a… A to já nechci, rozumíš?… Podívej se třeba na Nejiho… Takovej silnej ninja a co z něj je? Už ho omrdal Shino i Kiba a kdo ví, kdo ještě další! Je z něj jenom šukací podložka!“

Prudce se mu vytrhnul a o krok ustoupil dozadu, blíže k otevřenému oknu.

,,Já… Já ti nechci bránit v tom, aby sis našel lásku svýho života a byl s ní šťastnej… Tak tě prosím, abys nebránil ani ty mě,“ zamumlal smutně a z okna vyskočil.

Než se Sasuke stihnul z okna vyklonit a možná seskočit i za ním, byl už dávno pryč. 

Černovlasý ninja vztekle drtil parapet pod prsty, až mu zbělely klouby. Ten tvrdohlavej kluk ho jednou přivede do hrobu!