Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

57. Kde začneme?

,,Kde chceš vůbec začít?" zajímal se Sasuke, když vedle sebe potichu kráčeli už několik minut a před nimi vesele cupitala ta nebezpečná příšera, jak jí Sasuke v duchu nazýval.

Nechápal, jak může být to pako tak moc svolné, že nechá devítiocasou lišku ve zmenšené podobě jen tak volně běhat po okolí.

,,No, napadlo mě jít směrem ke Kamenné vesnici. Cestou mineme několik dalších vesnic, kde můžeme přenocovat. Je nesmysl se dát cestou, která vede k moři. Tam se podle mě lišky moc nezdržují, ne?"

Sasuke pokýval hlavou. To bylo docela rozumné.

,,Fajn, s tím souhlasím,"

Naruto se na něj slabě pousmál. Najednou mu to připadalo jako za starých časů, kdy byli spolu na misi. Ještě si tak domyslet Kakashiho a Sakuru, kteří by se toulali někde za nimi a bylo by to naprosto perfektní.

,,Kyuubi bude krýt tvůj pach?" zeptal se na další otázku.

Nějak nechtěl, aby mezi nimi bylo ticho. To by ho totiž nutilo soustředit se na to, jak moc ten kluk ze svého těla vydává feromony.

,,Jo... Slíbil, že to udělá,"

,,Tak by s tím měl začít. Tvůj heat je z tebe hrozně cítit." zaprskal lehce rozezleně.

Naruto zrudnul.

,,Já jeho pach zakrývám, ale před tebou ho prostě neovlivním," otočil se na ně Kurama.

Sasukem projela husí kůže a naježily se mu chloupky po celém těle. S rozšířenýma očima se zadíval na lišku, která se na ně dívala.

,,Ono... To mluví?" vydechl a nespouštěl zrak z toho malého monstra.

,,Tak za prvé nejsem to ani ono, jmenuju se Kurama, ale pro idioty, kteří neznají mé jméno nebo mě chtějí jenom nasrat, jsem Kyuubi," prsknul navztekaně.

Sasuke párkrát zamrkal. Možná zkoušel, jestli se mu to náhodou nezdá. Lišky přece nemluví!

Naruto se jenom ušklíbnul.

,,A za druhé, pro případ, že jsi tomu nerozuměl... Já Narutův pach zakrývám, ale ty jsi na něj už navyklý a znáš ho. Víš, že je to omega, navíc momentálně hárající omega, takže i kdybych se snažil sebevíc, tvůj nos neoklamu."

Sasuke se stále překvapeně díval na lišku, která mu tu momentálně udělala lehkou přednášku. Podíval se na ušklíbajícího se Naruta.

,,On... Mluví," vydechnul.

V hlavě mu problikávala jenom tahle skutečnost. V životě snad nebyl z něčeho tak překvapený.

Kyuubi protočil rudýma očima a zadíval se na stále se pochechtávajícího Uzumakiho.

,,Měním své stanovisko. Nejspíš si měl pravdu. Je to idiot... A já mu tak fandil," zamručel nespokojeně, otočil se nazpět a znovu se vydal na cestu.

Naruto se otočil na pořád vykolejeného černovláska.

,,Pokračujeme?" nadhodil zvesela.

Zabodl se do něj pár černých onyxových očí.

,,Jak to, že mluví? Je to přece liška a ty nemluví!" prsknul Sasuke nechápavě a konečně se rozešel.

,,Je to démon, nezapomínej. Už několikrát jsem ti přece říkal, že jsem s ním mluvil." opáčil blonďák s úsměvem.

,,Já chápu, že s ním dokážeš mluvit ty, ale netušil jsem, že mu budu rozumět i já,"

Uzumaki jenom pokrčil rameny.

,,Kdyby nechtěl, nejspíš mu rozumět nebudeš. Co já vím."

˚•˚•˚

Postupovali hustým lesem celý den, než se před nimi konečně rozprostřela malá vesnice.

,,Kuramo, měl by ses nejspíš vrátit do mě," zamumlal Naruto směrem k lišce, která se usadila na kraji lesa, ,,Nebo si chceš prohlídnout ještě okolí?"

Kurama se na ně otočil a zastřihal dlouhými oušky.

,,Klidně jděte, já si vás pak najdu," oznámil jim.

Blonďák přikývnul a společně se Sasukem se rozešli vstříc vesnici.

,,Vy bez sebe dokážete vydržet tak dlouho?" zajímal se po cestě Sasuke, ,,Nestojí tě to moc chakry?"

,,Na tohle jutsu odebírám Kuramovu chakru. I když je pryč, kus jeho chakry pořád zůstává ve mně," odpověděl mu jednoduše Naruto, ,,Ještě jsme nedosáhli limitu, kdy bych pociťoval nějaký velký úbytek. Kurama má šílenou zásobu chakry a jen tak se nevyplýtvá." pokrčil rameny.

˚•˚•˚

,,Dva pokoje na jednu noc," požádal Uzumaki recepčního v malém hotelu.

,,Stačí nám jeden," zamručel Sasuke a podíval se na šedovlasého muže, který v rukách držel už dva klíčky.

Naruto lehce znervózněl. Tušil, že si dneska neodpočine, ale s heatem to nemělo nejspíš co dočinění. Jen doufal, že chvíle, kdy si bude muset se Sasukem promluvit, ještě chvíli počká. Jak nečekané, že Uchiha to musel mít vyřešené téměř hned.

S povzdychem převzal klíček, zaplatil a v závěsu za Sasukem se vydal do jejich pronajatého pokoje.

Tam hodil batoh na jednu z paland a posadil se do měkkých peřin. Děkoval bohu, že tu jsou dvě a ne jedna manželská postel. Stačilo, jak se na ně ten recepční dole úchylně uculil.

,,M-možná... Možná bych se měl jít porozhlédnout trochu po vesnici," zamumlal trochu rozechvěle mladý ninja a vstal z postele.

,,Nikam nepůjdeš, máme před sebou totiž jeden určitě nepěkný rozhovor a jsem rád, že na to máme dostatek soukromí," zarazil ho zamračeně Sasuke a se založenýma rukama na prsou se opřel zády o dveře.

Naruto pozdvihnul obočí.

,,Myslíš si, že když se postavíš před dveře, že mě tím zastavíš? Jsem ninja, Sasuke. Zatarasený dveře mě nemůžou zastavit." zamračil se nakonec a podíval se za sebe k oknu.

,,Hodláš zdrhnout jako srab?" uchechtl se černovlásek.

,,Nejsem žádnej srab, Uchiho!" vyprsknul navztekaně Naruto.

,,Tak se k tomu postav jako chlap a koukej mi to vysvětlit!" udeřil na něj vyšším hlasem.

,,Ale já ti nemám sakra co vysvětlovat! Prostě stalo se to, co se stalo! Nezměním to, neovlivním to! Hotovo, šmitec, tečka!" prsknul a rozpřáhnul ruce.

Srdce mu v hrudi začalo zrychleně být prostupujícím vztekem, který mu začal kolovat zase v žilách. Nechtěl se hádat, nechtěl se dohadovat... Chtěl mít klid a pokoj, ale Sasuke byl nejspíš jiného názoru.

Uchiha si ho měřil skoro až opovržlivým pohledem. Přece nebylo možné, aby mu to všechno bylo jedno. Aby aspoň něčeho, aspoň toho zkurvenýho páření s Itachim, nelitoval. Přece mu na něm muselo aspoň trošilinku záležet!

,,Chci vědět jednu věc," začal zamračeně Sasuke chladným hlasem, ,,Proč si Gaaru prosil o to, aby se s tebou spářil a se mnou si měl problém mít něco intimního?"