Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

70. Bezmoc 1/2

Vím, že mě nejspíš bude teďka spousta z vás proklínat, ale hold jsem to tak udělat musela *krčí bezmocně rameny* 

,,Do prdele! Do prdele! Sakra!" vztekal se Naruto a trhal pažemi, co to dalo.

Škubal sebou a zmítal se, aby aspoň trošilinku uvolnil utažená pouta, která mu Orochimaru pro jistotu ještě více utáhnul, aby mu náhodou nepláchnul.

V jednu chvíli by byl schopný se i sesypat a rozbrečet jako malé dítě, jak moc poníženě a zničeně se cítil. Z pocitu naprosté bezmocnosti se mu zaleskly slzy v očích, ale s polknutím je potlačil. Nemůže se tu sesypat! Nemůže!

Jakmile však pocítil návaly horka ve svém těle, na okamžik ztuhnul strachy.

,,Ne! Ne! Ne!" vrtěl hlavou a snažil se obalamutit vlastní tělo.

Horkost se mu rozlévala do konečků prstů na nohou a v rozkroku začínal mít nepříjemné těsno. Srdce se mu rozběhlo dvakrát rychleji a jeho dech se zkracoval, jak se snažil lapat po vzduchu.

,,Kurva, jen to ne!" vzlyknul nešťastně.

Teď mu už po tváři opravdu steklo pár bezmocných slz. Popotáhl nosem. Pohled se mu začínal pomalu zamlžovat vibrujícími impulsy, které mířily přímo do jeho tvrdnoucího rozkroku.

,Co mi to dal kurva za sajrajt?!'

Nejhoršími muky pro něj bylo, že si nemohl ulevit. Nemohl se sám sebe dotknout, aby si mohl ulevit. Potil se jako blázen. Rudla mu vzrušením tvář a rty se mu klepaly. Mezi půlkami cítil vlhkost sekretu, který promazával jeho anální otvor. Nezmohl se na nic jiného, než na to, že začal křičet. Křičet jako pominutý. Doufal, že tak na sebe upozorní a někdo přijde. Někdo, kdo by se mohl zachovat aspoň trochu loajálně a pomoci mu. Ne sexuálně. Ale odtud!

˚•˚•˚

Juugo našpicoval uši, když k nim dolehl podivný křik.

,,Co to je?" zamumlal a podíval se na svého týmového bělovlasého partnera.

Suigetsu pozdvihl obočí a pokrčil rameny.

,,Nejspíš si Orochimaru přivedl další oběť na pokusy. Ještě sis nezvykl? Každej takhle chvíli řve a pak..." udělal dramatickou pauzu a ve vzduchu zakroužil rukama, ,,Pak nastane opět to krásný ticho," zazubil se.

,,Seš nechutnej," zamračil se na něj zrzek.

,,Říkám ti jenom pravdu, kámo. Ne každej je milovníkem života tak jako ty." protočil očima.

˚•˚•˚

Orochimaru vstoupil opět do laboratoře pár minut potom, co se úkrytem rozléhal Narutův téměř hysterický křik. Zamkl za sebou a pro všechny případy obehnal dveře svou chakrou, kdyby se náhodou chtěl dovnitř dostat nějaký nechtěný návštěvník. Pověřil Kabuta tím, aby se jeden opravdu nechtěný návštěvník o tomhle začínajícím dobrodružství rozhodně nedozvěděl. Nebo aspoň ne teď.

,,Koukám, že už to začalo působit, že Naruto-kun?" zasmál se a plíživým krokem se blížil k lůžku.

Do nosu vtahoval přímo lahodnou vůni, kterou mladíkovo tělo vydávalo. Tohle bylo mnohem silnější, než jakékoliv jiné omezí feromony, které kdy cítil. Sám začínal mít už dost tvrdý problém v kalhotách a nemohl se dočkat chvíle, až se bude pohybovat v tom rozpáleném a po jakémkoliv doteku chtivém těle.

Narutovy modré hloubky se opět rozšířily vztekem, nechutí i zoufalstvím, když uslyšel znovu ten nechutný hlas.

,,Nepotřeboval by sis trochu ulevit, hm?" zamručel spokojeně Orochimaru a zastavil se u lůžka.