Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

88. Promluvy do duše

Sasuke s Narutem postávali na kraji louky a pozorovali čtveřici ninjů, jak o něčem debatuje a něco zkouší.

,,Jdeme za nimi, trénují už dlouho. Potřebují si všichni odpočinout." rozhodl tiše Naruto a vykročil vpřed.

Černovlásek jej s povzdychem následoval. Pořád se mu moc nechtělo ubytovat svého bratra u něj doma, i když to byl vlastně i jeho domov. Pořád v něm hnízdil vztek, nenávist a touha po pomstě.

˚•˚•˚

,,Ahoj, Naruto, rádi tě zase vidíme," usmál se na něj přívětivě Jiraiya a otřel si pot z čela.

Vypadal unaveně a zmoženě.

,,Nazdárek Ero-sennin," zazubil se blonďák a kývnul i Kakashimu na pozdrav.

Pak svůj pohled stočil na stále přeměněného Itachiho do jiné podoby.

,,Sasuke by ti chtěl něco říct," oznámil mu skoro až významně.

Černovlásek za ním jenom protočil očima a odfrknul si. Nasadil na tvé tváři svůj obvyklý kamenný výraz.

,,Napadlo nás, teda Naruta napadlo, že než tohle všechno skončí, můžete u mě s Deidarou bydlet... Aspoň tě budu mít dohledem, abys náhodou neudělal nějakou kokotinu," zamručel nespokojeně a hleděl pevně do bratrových černých hloubek, které mu byly tolik podobné.

Ani Itachiho tvář se nehnula, ale v očích mu pobaveně zajiskřilo. Přikývnul a Deidara za ním si nepatrně oddychnul.

,,Už jsem se bál, že budeme muset noci trávit v nějakým zablešeným hotelu," ucedil tiše.

˚•˚•˚

Sasuke byl po celou cestu domů naježený a trochu nevrlý jako kocour. Nepomáhalo mu ani vědomí, že mu Naruto svírá ruku, aby ho aspoň trochu uklidnil. Bylo to už několik let, co byl Itachi naposledy vůbec v Konoze a pro něj to bylo nyní takové nepřirozené. Vědomě počítal s tím, že jeho starší bratr už Listovou nikdy nenavštíví.

˚•˚•˚

Byla to už věčnost, co měl Itachi možnost projít vchodovými dveřmi do jejich rodinného domu. V chodbě ze sebe okamžitě sejmul svou přeměnu a rozhlédnul se.

,,Nic se tu nezměnilo," pousmál se slabě, když nahlížel do různých pokojů.

,,Neměl jsem potřebu tady nic měnit," zamručel Sasuke, který ho následoval stejně jako Naruto a Deidara, ,,K přenocování si můžeš vzít svůj starý pokoj. Je mi jedno jestli Deidara bude s tebou nebo ne, pro všechny případy má připravený pokoj pro hosty."

,,Pokoj pro hosty je pro mě naprosto ideální," přikývnul Deidara nekompromisně hlavou, ignorujíce Itachiho zachmuřený pohled.

˚•˚•˚

Sasuke seděl v malém rodinném altánku a společně s Narutem, kterého objímal kolem pasu a ten si opíral hlavu o jeho rameno. Dívali se na rozkvetlé květiny všude kolem sebe a užívali si poklidný a krásně zbarvený západ slunce, než se Sasuke trochu napjal, když viděl, jak se k nim po cestičce z kamenů přibližuje Itachi.

,,Nechám vás tu o samotě," zamumlal s lehkým úsměvem Naruto a narovnal se.

Vtiskl Sasukemu lehký polibek na tvář a zvedl se z lavičky. Pomalým krokem mířil pryč a když míjel Itachiho, obdařil ho jemným úsměvem a krátkým kývnutím.

˚•˚•˚

,,Jsem rád, že sis našel někoho, do koho si se zamiloval," prohodil a posadil se vedle svého mladšího bratra.