Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

65. Jak na tom jsem?

Sasuke zamyšleně očkem zahlížel na blonďáka pochodujícího vedle něj. Zase byl tak podivně zamlklý. Nebyla s ním skoro pořádná řeč, což bylo divné. Pamatoval si ho jako člověka, kterému huba jela celý den. Tohle podivné chování začalo vlastně včera, když odcházeli z toho hotýlku, kde beze slova nechali na pultíku v recepci několik bankovek za ten zničený stůl. Blonďák byl poměrně podrážděný a na všechny Sasukeho otázky, které se týkaly toho, co mu je nebo co se děje, odpovídal jednoslovně, že nic.

Samozřejmě, že si ho nakonec neoznačil. Nepřišlo mu to fér, ale teď si za to v duchu nadával, protože na Narutově krku už se opět vyjímal límec. Kupodivu mu za neoznačení Naruto upřímně poděkoval, což Sasukeho příjemně potěšilo na srdci. Možná už konečně byl na správné cestě, aby blonďák pochopil, že ho nechce vlastnit jako nějakou věc.

Když se včera dostali do další vesnice, která je dělila před odchodem ze Země Větru, a ubytovali se v malém hostinci, Naruto úplně obrátil. Stalo se z něj opět nadržené hovado a tentokrát málem zničili dokonce postel. Díkybohu to ale ustála.

A dneska? Zase se prostě chová podezřele tiše a neklidně. Měli namířeno do Dešťové vesnice. Tu by měli projít za jeden den a potom už konečně vstoupit do Země Země.

Sasuke se musel v duchu ušklíbnout nad tím zmateným názvem.

˚•˚•˚

,,Hele... Co se s tebou sakra děje poslední dva dny? Chováš se divně," zaútočil na něj jemně Uchiha, když se za nimi zavřely dveře hostinského pokoje.

Kyuubi už je jako obvykle nechal o samotě a toulal se lesy v okolí s čumákem přilepeným k zemi.

,,Nic... Co by se se mnou mělo dít?" zamumlal Naruto a přistoupil k němu.

Zapřel se rukama o jeho hruď a donutil ho o krok couvnout a narazit tak zády o dveře. Hned se na něj přilepil a vyhledal jeho rty.

Sasuke pod tím měkkým a už známým dotykem měkkce vzdychnul, ale rychle se od něj odtrhnul. Musí to udělat dřív, než zase ztratí hlavu.

Naruto se na něj tázavě zadíval.

,,Co se to s tebou děje?" zeptal se ho znovu a zkoumavým pohledem skenoval jeho tvář.

,,Říkám, že nic. Jsem v pohodě." odvětil Naruto a chtěl ho znovu políbit.

Černovlásek však uhnul hlavou.

,,A co je s tebou? Ty mě snad už nechceš?" zaútočil na něj tentokrát blonďák a horkýma rukama vniknul za jeho rozepnutou košili a pohladil ho po bocích.

,,J-jasně, že tě chci, ale chováš se sakra zvláštně! Přes den se mnou skoro odmítáš mluvit a večer se po mě sápeš," vyčetl mu.

,,Takže mám raději počkat, až se po mě začneš sápat snad ty?" vydechnul s lehkým úšklebkem blondýnek a pomalu se snižoval do kolen.

Sasuke vzrušeně vydechnul, když byl Narutův obličej tak zatraceně blízko jeho rozkroku, který na to ihned začal reagovat a spokojeně v uvězněných kalhotách zacukal.

,,J-já... Chci jenom vědět... Proč si tak divnej," mluvil s krátkými odmlkami a zastřeně pozoroval jak se opálený obličej lísá k jeho ztopoření přes látku kalhot.

,,Musíme se teď zabývat mluvením, nebo budeme dělat příjemnější věci?" zašeptal blonďák a laškovně na něj zespodu na kolenou zamrkal.

,,To bys se mnou... Musel být ochotný... P-pak mluvit," vydechnul Uchiha.

,,Slibuju, že si pak promluvíme, hm? Teď ti ho chci ale vykouřit," zavrněl Naruto lačně.