7. Pomoz mi, Sasuke

1.7K 123 28
                                    

Samozřejmě se na něj Sasuke nevykašlal a rozhodl se doprovodit ho domů.

A opravdu, jak řekla Tsunade, nikdo si k Narutovi nic nedovolil, když viděl po jeho boku Sasukeho. Sice na něj alfy velmi lačně koukaly, ale ani jedna si nedovolila k němu přijít, svést ho a spářit se s ním.

˚•˚•˚

,,Zajdeme si na ramen?" zkusil na něj Naruto po cestě.

,,Ty půjdeš domů,"

,,Ale mám límec, Sasuke! A mám chuť na ramen!"

,,Půjdeš domů," zamračil se na něj černovlasý.

Naruto se nafouknul a založil si ruce na prsou, jako děcko.

,,To, že máš límec neznamená, že tě někdo někde nepřefikne. Chrání tě to jenom před označením."

,,Však jsem taky říkal, jestli si zajdeme na ramen... Zajdeme... To je množný číslo, Uchiho." protočil očima blonďák.

,,Měl jsem ramen nedávno. Nejsem jak ty, abych ho mohl jíst každý den."

,,Tak se tam se mnou jenom posadíš, já se hezky najím a pak půjdeme ke mně," snažil se Naruto dál.

Sasuke pozdvihl obočí a podíval se na něj.

,,Vážně si představuju zábavu jinak, než sedět a sledovat tě, jak se cpeš nudlema,"

,,Jó? A jakou zábavu si představuješ?" zajímal se okamžitě Naruto a aniž by to dokázal ovládnout, jeho tělo v tu chvíli vyloučilo větší množství jeho feromonů.

Sasukemu se roztáhlo chřípí v nose, když nasál jeho vůni a oči se mu znovu rozšířily. Občas si přišel jak zfetovanej. Už teď si říkal, že to asi dlouho nevydrží. Ne, pokud mu bude muset být pořád za zadkem.

,,Nech to bejt," zavrtěl hlavou a v duchu si přál, aby už byl konec týhle šaškárny a Narutovi konečně skončil jeho cyklus.

Sám netušil, jak je možné, že tak dlouho odolává. V duchu si provolával slávu své sebekontrole. Prvním jeho instinktem, když uviděl Naruta v té uličce s Kibou, bylo odehnat Kibu a ojet ho sám, slib ne slib. Netušil a byl lehce vyděšený z toho, že touží bejt jako první v Narutově těle a tvrdě si ho vzít. Ještě před rokem by si nikdy nepřipustil, že by se tohle mohlo stát. Co před rokem, před pár dny!

A když Naruta načapal, jak se u sebe v bytě ukájí, jeho touha po něm skočit byla ještě větší, místo toho se schoval u něj v kuchyni a za stěnou si ho vyhonil. Proč se tomu vlastně brání? Vždyť je to pud. Je to instinkt. Jenže proč mu Naruto tak strašně voní? Proč ho tak děsně přitahuje? Dřív by si o tohohle hyperaktivního blbce neopřel ani kolo. Ne, že by byl k zahození. To rozhodně ne. Vlastně byl krásný. Opravdu. Ale sexuální styk si s ním prostě nedokázal představit. Nějak to nešlo. Tak proč teď po tom všem netoužil po ničem jiném, než zasunout svůj penis do toho určitě úzkého a horkého otvoru? Proč mu vůbec kývnul na ten nesmyslný slib?

˚•˚•˚

Den se pomalu přehoupnul ve večer.

Pro Sasukeho to nakonec nebyl až tak šílený a nudný den, jak si představoval. S Narutem si hodně popovídali, sice to byla velmi obyčejná témata, protože si jasně stanovili, že o tématu alfa a omega se bavit nebudou, byl to přece jen nakonec příjemný rozhovor. Dokonce ho Naruto donutil si s ním zahrát nějaké stolní hry, jen aby jim utekla chvíle do večera, než jej Sasuke opustí.

Uchiha totiž vehementně trval na tom, že ho raději večer bude hlídat mimo jeho byt. Už jenom z toho důvodu, že večer ho blonďák svým pachem lákal poněkud prudčeji.

Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat