Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

51. Dej mu volnost

,,Itachi není špatný člověk, ať už udělal před několika lety cokoliv. Měl k tomu svůj důvod, ale to se nikdy nedozvíš, pokud ho budeš jenom slepě nenávidět."

,,Za to, co teď dělá s Narutem ho nenávidět nepřestanu," odfrknul si černovlásek.

Deidara se chápavě usmál a přikývnul.

,,V tom ti rozumím, taky z toho nadšený nejsem,"

,,Jenže... Já... Mám Naruta rád, nechci ho označit jenom proto, že chci, aby byl v bezpečí. Teda... Chci ho označit, aby byl ve větším bezpečí, ale mám ho rád... Chápeš to, ne?" vydechnul Sasuke a sklopil hlavu, ,,Jenže... Když vidím, že mu nedělalo absolutní problém jít se spustit s mým bratrem tak... Tak... Grr, nevím, co si teď mám myslet. Nevím, co mám dělat."

,,Dej mu volnost," zamumlal Deidara.

,,V-volnost? Copak si teď už dost nelítá po světě sám?!"

,,Myslím jako, abys na něj tolik nenaléhal. Dej mu prostor, dej mu čas... Pokud ho máš rád, tak to pro něj uděláš a uvidíš, že přijde."

Sasuke povytáhnul obočí.

,,Jenže to může bejt kdo ví kdy," brouknul tiše.

,,Jo... To může... Může to trvat několik let, ale pokud ho máš skutečně rád, tak už jenom ten náznak toho, že mu dáš volnost ho ujistí v tom, že tobě na něm záleží,"

,,Mluvíš jak nějaká partnerská poradna,"

,,Přesně tohle chci po Itachim já," zamumlal Deidara a podíval se na něj, jak tam sedí skoro jako hromádka neštěstí.

,,Ale... Já se bojím, že až přijdou, bouchnu vzteky a... A zase řeknu něco, co nebudu myslet vážně," prozradil nešťastně černovlásek.

,,Tak to řekneš, a co jako? Hádky ke vztahu patří, ne? Utužují ho. Myslíš si, že Itachi z toho vyjde snad hladce?" ušklíbnul se Deidara a zajiskřilo mu v očích.

˚•˚•˚

Naruto vzrušeně zatínal nehty do zad svého, za normálních okolností protivníka, ale v tento moment, nového milence. Doslova hltal ta božská ústa, která mu okupovala rty a lačně omotával svůj jazyk kolem toho jeho. Přidušeně sténal blahem, při každém přírazu, kdy Itachi svým penisem vyplňoval jeho horké a úzké útroby.

Itachi by nikdy nevěřil, že jeho vůbec druhým milencem na světě, bude právě tenhle mladý Jinchuuriky, který mu tak skoro až zkušeně vycházel vstříc a oplácel mu všechny jeho doteky a polibky. Vzrušeně drtil jeho útlé boky a drze si bral jeho tělo hlubokými dlouhými a tvrdými přírazy. Penis mu v tom kluzkém otvoru klouzal tak hladce, že se mu z toho motala hlava.

Blonďáček ani nevnímal, jak dlouhou dobu tady strávili, ale momentálně ani nechtěl, aby to vůbec končilo. Itachiho říjí posilněné feromony mu tak mátly mysl a obestíraly ho pocitem neskonalého vzrušení, že myslel, že vybouchne nejenom tam dole.

Nukenin se na krátký moment odtrhnul od těch lákavých úst, aby se mohl zahledět na to, jak jeho úd vyjíždí a zase zajíždí do rozpáleného těla. Z toho pohledu by se mu dozajista podlamovaly kolena, kdyby neleželi na zemi na rozprostřeném Akatsuki plášti.

,,K-kd-o by řekl... Ž-že to s tebou... Bude tak dobrý," sténal černovlásek a nechal svůj penis celý vyklouznout.

Vzrušeně se chvíli díval, jak se celý leskne od Narutových šťáv, které produkoval jeho otvor, aby jim usnadnil páření. Chytnul mladíka za boky a prudce jej otočil na všechny čtyři a hned zase zajel zpět do toho božského horka.

,,Ha-ách! T-ty... Taky nejsi... K za-ah-hození," vydechnul sténavě blonďáček a sevřel v rukách černý plášť.

Lépe se uvelebil na kolenou a vyšpulil opálený zadeček do vzduchu, aby pro něj i Itachiho byla poloha příjemnější, aby aby se nukenin při každém přírazu mohl otřít o jeho citlivou prostatu.

Itachi neodolal touze, aby blonďáka při drsných přírazech několikrát po kulatém pozadí plesknul. Líbil se mu zvuk, který mladík vždycky při každé ráně vydal. Trošku mu vadilo, že má krátké vlasy. Při poloze zezadu vždycky rád chytnul Deidaru za jeho dlouhý ohon a pořádně ho zatahal. To ho vždycky zbavovalo smyslů a doslova u toho slastně křičel jako děvka.

Blonďáček se pod jeho skoro až brutálně zvířecími přírazy klepal jako osika, jak moc mu tohle tempo a dravost dělali dobře.

,,V-víc, sakra... Šukej mě... Tvrdějc," vzdychal slastně.

Přivíral oči, v rukách drtil látku pláště, občas zadečkem vyšel vstříc a ve vzdychání a občasnému slastnému výkřiku se rozhodně nebránil.

,,Jak... Si přeješ," procedil Itachi vzrušeně mezi zuby, přišpendlil Uzumakiho k zemi a celou svou váhu na něj nalehl.

Těsnost, která najednou mačkala, možná doslova drtila, jeho péro byla až neuvěřitelná. Znovu do něj začal rychle tvrdě bušit hlava nehlava a hnal je oba tak k vytouženému a již několikátému vrcholu blaha.

˚•˚•˚

,,Bože! Jak dlouho ještě, sakra?!" rozběsnil se Sasuke a vztekle vstal ze svého místa.

Začal pochodovat před Deidarou tam a zpět a jeho obličej byl stažený mocným vztekem. Cítil se možná i o lehce bezmocně z toho, že Narutovi nemůže nějak pomoci.

,,Uklidni se. Tímhle chováním to rozhodně nepopoženeš." zamračil se na něj dlouhovlasý blonďák.

,,Jak je možný, že jsi sakra tak strašně v klidu?!"

Deidara se ušklíbnul.

,,Protože dokážu zuřit v tichosti," odvětil nenuceně.

Sasuke se zastavil na místě a vztekle si ho měřil.

,,Nepřišlo ti... Že se zcela změnila tvoje osobnost po tom, co jsi se dozvěděl, kam patříš?" nadhodil Deidara.

Černovlásek se na něj podíval tentokrát udiveně.

,,No... Jo,"

,,A nepřijde ti, že i Uzumaki se chová jinak?"

,,J-jo... Je... Ehm, jak bych to řekl... Chová se víc dospěleji, než předtím. Najednou je takový chladnější, držel si ode mě docela i odstup, když jsme ještě byli oba dva v Konoze." zapřemýšlel se Sasuke.

Byla to pravda. Od doby, co se Naruto dozvěděl, že je omega a opět na žebříčku klesl ještě níž, než byl díky svému démonovi, se začal chovat... Zvláštně. Najednou bral všechno moc vážně. Ano, smál se, vtipkoval, pořád byl tvrdohlavý a horkokrevný, ale přesto tak nějak zvláštně dospěl. Na jednu stranu to Sasukemu velmi imponovalo, ale na druhou stranu i on sám pociťoval, že se poněkud změnil. Ale jinak, než by chtěl.

,,A z tebe se naopak stala hysterická ukřičená majetnická žárlivka," ušklíbnul se blonďák.

,,No dovol!"

Deidara jenom významně povytáhnul obočí. Netřeba slov. Ten prostý pohyb byl výřečný až až.

Sasuke nepatrně zrudnul. Jo... Nejspíš se tu trochu hystericky ukřičeně majetnicky a žárlivě choval. Ale copak za to krucinál mohl?! No jistě, že ne!

,,Za tyhle stavy se nemusíš stydět... Itachi se chová úplně stejně... Je to ve vás zakódovaný. Chováte se tak buď pro to, že máte říji, nebo jste v blízkosti hárající omegy, či omegy, která vás prostě přitahuje... U nás, kteří pořád vzdorujeme, je to to samé. Jen se chováme zase úplně opačně." pokrčil rameny.

,,Tohle mi stejně pořád přijde jako jeden pitomý vtip," utrousil nespokojeně nejmladší Uchiha.

,,Já, na rozdíl od tebe, ten pitomej vtip žiju už pět let," zabručel Deidara.