69. Uvěznění

1K 90 20
                                    

Netrvalo dlouho a Orochimarova skupina se dostala před obrovskou skálu, kde černovlasý sannin zatlačil na jeden zvláštní kámen a otevřel se před nimi průchod do jeskyně.

Blonďák se lehce na Uchihově ramenu třásl nervy. Věděl, že tohle není dobrý. Všechno se teď posralo díky jeho tvrdohlavosti a neschopnosti si konečně připustit to, kým je a že na něm Sasukemu možná doopravdy záleží.

,Ach jo, Uzumaki... Hlavně, že ti to dojde až teď, když ti jde o kejhák, ty jedno tvrdohlavý pako,' nadával si v duchu.

,,Odnes ho do laboratoře," zamručel Orochimaru slizce směrem k Sasukemu.

Naruto sebou cuknul.

,Do laboratoře?!'

Uchiha jenom mírně přikývnul a rozešel se za svým momentálním senseiem, doufajíce, že bude mít za chvíli možnost se setkat s Kyuubim a vymyslet nějaký plán na záchranu toho idiota, co mu rozdupal srdce. Hořel zvědavostí, co mu chtěl vlastně říct, než je Orochimaru s Kabutem tak nemilosrdně překvapili. V jeho nitru se opět zažehl malý plamínek naděje, že by možná jeho city mohly být opětované, protože blonďák se nijak nevyjádřil k tomu, co k němu cítí. Chodil kolem horké kaše a zřejmě si dával pozor, aby z pusy nevypustil něco, čeho by mohl litovat. I když slova, která k němu pronášel, byla hodně bolestivá.

˚•˚•˚

,,Polož ho na to lůžko a připevni mu pouta," rozkázal Orochimaru, když se objevili v temné laboratoři, kterou osvětlovaly jenom matná světla z několika loučí.

Sasuke se hnul z místa a i s Narutem přistoupil ke koženému lůžku. Opatrně ho setřásl z ramen a snažil se nedívat se do jeho strachem staženého obličeje.

,,Buď v klidu, zvládneme to," šeptal skoro neslyšně, když mu připoutával zápěstí a poté i nohy.

,,Teď vypadněte,"

Sasuke zvedl od blonďáka hlavu a zadíval se do hadích očí, ve kterých se podivně blýskalo. Cítil Kabuta, jak stojí za ním a tiše dýchá.

,,Co s ním bude?" dovolil se černovlásek zeptat, aby měl aspoň nějakou představu.

,,Do toho ti nic není, Sasuke. On teď patří mě." odbyl ho černovlasý s úšklebkem na tváři.

Sasukeho tvář se ani nehnula. V mysli však začínal šílet a propadat panice. Beze slova i dalšího pohledu na cukajícího se Uzumakiho v poutech, s Kabutem opustili místnost.

˚•˚•˚

,,Přijde mi, jakoby ti na něm záleželo, Sasuke-kun," ušklíbnul se šedovlásek se staženými vlasy do culíku, když za sebou zavíral dveře.

,,Proč by mi na něm mělo záležet?" nechápal Uchiha a zamračil se na něj.

Tenhle brejloun alias pravá Orochimarova ruka alias největší Orochimarova vlezdoprdelka mu nemohl nahnat strach. Byl to sice dobrý ninja, ale ne skvělý. I když měl chuť projet svým Chidori skrze jeho tělo, nadechnul se, a nechal tu zálibnou představu zmizet ze své mysli. Na to přijde ještě čas.

Kabuto mykl rameny a posunul si kulaté brýle po nose výš.

,,Nevím, přišlo mi to tak, že k němu snad něco i cítíš, Sasuke-kun. Ale tvoje city vůči němu musí jít stranou. Teď patří Orochimarovi-san. Ty už na něj nemáš nárok." uchechtl se.

Černovlásek se zamračil. Rozhodně se mu nelíbilo to označení, že patří jemu. V duchu se začínal modlit, aby se nestalo to, co mu právě vyvstalo na mysl.

,,Kde je můj tým?" zeptal se raději, aby změnil téma.

,,Karin loví někde venku svoje oběti. Začala hárat. Suigetsu a Juugo se potulují někde tady."

˚•˚•˚

,,C-c-co chceš s-se mnou dě-lat, ttebayo?!"

Narutův hlásek zběsile přeskakoval a vytřeštěnýma očima sledoval, jak černovlasý muž přechází po místnosti a hrabe se v několika přihrádkách.

Orochimaru, stojíce k němu zády se pro sebe úlisně usmál.

,,Končí ti heat, že?" ozval se posměšně.

Blonďák začal panikařit. Na tohle se neodvažoval odpovídat.

,,Tvoje vůně už není tak silná, jak má být a tvoje choutky jsou už taky na minimu, já potřebuji, aby si byl plně při síle,"

,,C-co?!" vypísknul vyděšeně.

Orochimaru do injekční stříkačky natáhnul jakousi podezřele do ruda zbarvenou tekutinu z jednoho flakónku. Na zkoušku nechal z injekce pár kapek vystříknout. Pomalým krokem se vydal k němu.

,,Potřebuji, aby si háral. Tohle je sérum, které ti způsobí znovu nával tvého heatu. Vynalezl jsem to sám." pochlubil se mu.

,,N-n-nešahej na mě!" vykřiknul a začal sebou opět na koženém lůžku zmítat.

Nebylo mu to nic platné. To sakra Sasuke nemohl ty pouta uvázat mírněji?!

Orochimaru mu vykasal rukáv na pravé ruce a pevně jej chytnul za předloktí.

,,Teď to trochu píchne," zasmál se a hrot injekce projel kůží jako nůž máslem.

Narutovy oči se strachem rozšířily.

,,Chvilku to potrvá, než to začne plně působit a teprve potom nastane ta pravá zábava,"

Sannin bledou rukou projel blonďaté rozčepýřené vlasy a sklonil se k jeho uchu.

,,Proč vlastnit devítiocasého démona, když můžu vlastnit jeho Jinchuurikyho," zašeptal mu do ucha a dlouhým jazykem jej olíznul.

Narutem projel neuvěřitelný pocit odporu. Na těle mu naskákala husí kůže a musel se dost viditelně znechuceně oklepat.

,,Opovaž se na mě cokoliv zkusit," zavrčel varovně.

Orochimaru se krátce zasmál.

,,Však ty to budeš chtít sám, Naruto-kun," zavrněl poblouzněně, ,,Teď tě tu chvíli nechám o samotě, hm? Ať se pořádně rozehřeješ," zašklebil se.

˚•˚•˚

Sasuke se nepozorovaně vyplížil pryč z úkrytu. Obezřetně se kolem sebe rozhlížel, protože měl pocit, že ho někdo sleduje. Nemohl si dovolit žádnou chybu.

Zašel hlouběji do lesa a pár sekund na to se před ním objevila malá devítiocasá liška.

,,Musíš informovat lidi v Konoze," sdělil jí Sasuke zachmuřeně.

Kurama přikývnul.

,,Co s ním má v plánu?" zeptal se ho.

Sasuke pokrčil rameny.

,,Nevím, ale nic dobrýho to nebude, Kyuubi. Nemyslím si, že mu jde o život, má s ním v plánu něco jinýho."

,,Nemá límec," konstatoval Kurama zamračeně.

,,Já vím a toho se obávám nejvíc,"

Černovlásek zatnul pěsti a uhnul na pár sekund pohledem.

,,Nebudeme tu zbytečně ztrácet čas, jdi varovat Hokage," řekl pevně Sasuke a otočil se k němu zády.

Kurama jej chvíli zamyšleně sledoval, než opět zmizel v korunách stromů. Musí se do Konohy dostat co nejdříve!

Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat