Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

100. Bok po boku toho, koho milujeme

- O rok později -

Po předlouhých dohadech, soudech, sezeních Rady Listové i jednom zasedání Kágů se nakonec uvolilo k tomu, že by Itachi Uchiha a Deidara, za své zásluhy, které byli většině obyvatelům Listové vesnice zatajeny, měli dostat druhou šanci a stát se tak právoplatnými členy Konohy.

Sasuke s Narutem byli podrobeni několikadenním přísným výslechům a museli dopodrobna před radou Kágů vylíčit, co se tenkrát událo.

Nakonec vše, díkybohu, dopadlo tak, jak čtveřice ninjů očekávala a dlouhovlasý blonďák s černovláskem se mohli volně pohybovat po vesnici bez použití jakékoliv přeměny.

˚•˚•˚

,Hej, slyšíš mě, Sasuke?!'

,Jsi ode mě necelých sto metrů, Usuratonkachi. Jasně, že tě slyším!'

,Nemusíš se hned rozčilovat!'

,Co chceš?'

,Jen zkouším, jestli to pořád funguje,'

,Proč by to nefungovalo?'

,Co já vím! Prostě to jenom zkouším! Co kdyby to přestalo fungovat?'

,Kéž by!'

,Já to slyšel!'

,Taky si to slyšel měl!'

,Pfffr, Sasuke, ty ses asi dobře nevyspal, co?'

,Jestli sis nevšimnul, tak něco dělám!'

,Ne nevšimnul. Sorry, ale na takovouhle dálku vidím docela špatně,'

,Tak si pořiď brýle!'

,Byl bych v nich sexy, co?'

,Sakra, co po mě chceš?!'

,Mohl by sis v tom rytí zahrady pospíšit? Já vím, že jí chceš zvelebit, ale mám dojem, že se mi blíží heat...'

Sasuke zbystřil a narovnal se. Držel v rukách lopatu, která s duněním spadla na zem. V očích se mu nadrženě zablesklo.

,Proč si to neřekl hned?' zavrčel v duchu a vyrazil rychlým krokem do domu.

Občas proklínal, že spolu mají takhle propojenou mysl, ale Ino mu poradila výbornou techniku na zablokování a uzavření mysli, aby věčně to uštěbetané štěně nemusel poslouchat.

˚•˚•˚

Deidara roztřeseně seděl na okraji vany. Jednu ruku měl přilepenou na puse a v druhé svíral těhotenský test, na kterém se na něj usmívaly dvě rudě zařící čárky.

,,Ne, ne, ne, ne a ještě jednou do prdele ne," šeptal nešťastně a doopravdy neměl daleko do pláče.

,Jak se tohle mohlo kurva stát?!' pomyslel si a vylítnul zběsile do Itachiho ložnice, kam se téměř před rokem s hrdě vztyčenou hlavou nasáčkoval, jelikož dle jeho slov byl jeho pokoj mnohem větší, prostornější a světlejší.

Sáhnul vztekle po diáři, který měl položený na svém nočním stolku, a který sloužil i jako jeho osobní deník, a zběsile v něm listoval.

Pokaždé, co dostal heat, zapisoval si to poctivě do kalendáře, jako ženská, která si tam zapisuje svoje měsíčky. Netušil, proč to dělá, ale začal s tím od svého prvního heatu a už u toho zůstal. A zrovna teď se mu to sakra hodilo!