68. Tohle si pěkně posral

1.1K 102 27
                                    

,Ne, že bych ti do toho chtěl nějak kecat, ale tohle si trochu přehnal,' ozval se v Narutově hlavě Kurama, jen co blonďák vytáhnul paty z hotelu zpět do deštivého počasí, před kterým se tak moc chtěl schovat.

,Tak do toho laskvě nekecej,' prsknul Naruto pohoršeně a byl rád, že déšť zakrývá jeho slzy, které mu tekly z očí.

,Řekni mi jednu věc, Naruto... Proč se tomu tak strašně bráníš a nevěříš tomu?'

,Protože je to moc hezký na to, aby to byla pravda?'

Kurama se v jeho hlavě zamračil a zavrtěl nechápavě hlavou.

,Uniká ti štěstí mezi prsty, kluku. Chápeš, že si možná teďka zničil to, co mělo šanci na poměrně příjemnou budoucnost?'

,Bude to tak lepší. Pro nás pro oba. Jsme mladí, ne? Proč se vázat? Proč? Ani jeden z nás ještě nesplnil to, co si předurčil. Já chci najít tvoje prcky a on se chce přece pomstít Itachimu za to, co mu před lety způsobil. Možná... Až oba splníme to, co je náš úděl, tak teprve bysme mohli něco zkusit.'

,Aby nebylo potom pozdě,' zamručela nespokojeně liška.

,Co se do toho vůbec motáš?! Měl bys být rád, že ti chci udělat radost a najít tvoje potomky! Nikdy si Uchihy neměl rád a teď mě pomalu nutíš do toho, abych s ním byl! Tak co ti jebe?!' rozhodil vztekle rukama, až se na něj pár lidí podívalo, co to ten blázen dělá.

,Jednou jsem ti řekl, že s ním budeš v bezpečí. Proč tomu pořád nerozumíš?!'

,Bože! Dejte mi s tím laskavě už všichni pokoj! Odmítám už dělat pořád to, co mi všichni diktují! Už mě to nebaví! Zrovna u tebe jsem si myslel, že mě pochopíš a ty seš místo toho na jejich straně!'

,Nejsem na ničí straně,'

,Jo... Jasně,'

,Víš... Až se budeš chtít normálně bavit, dej mi vědět,'

,,Skvělý... Dokázal sem nasrat devítiocasou lišku. Co se to s tímhle světem sakra děje?!" zamručel pro sebe naštvaně a založil ruce do kapes.

Dešťové kapky znovu plně zmáčely jeho oděv a už mu bylo celkem jedno, že prochází kalužemi, kterým se doteď snažil bystře vyhýbat.

Jasně, že mu na Sasukem záleželo, možná by se dalo dokonce hovořit i o počínající lásce, o to víc ho mrzel fakt, že on tohle ale cítil ještě předtím, než jim Kakashi dal ty svitky. A Sasuke mu přece neřekl, od kdy ho miluje, tudíž z toho Naruto pochopil, že se ten cit, který se v něm podle všeho odehrává, nastal někdy v tu dobu, kdy zjistili, kam patří.

Frustrovaně si povzdechnul.

˚•˚•˚

Když se Naruto po pár desítkách minut vrátil opět promočený na kost do pokoje, překvapeně zjistil, že oheň v krbu stihnul podezřele rychle dohořet a v místnosti nikdo není.

,,Sasuke?" houknul a nastražil uši.

Z koupelny se žádný šum puštěné vody neozýval a Uchiha nebyl ten praštěný typ, co se někde schová a pak na vás bafne.

Zamračeně se po malém pokoji rozhlížel. Stejně by tu ani nebyla možnost se někam schovat. Zvědavě se však zaseknul na nočním stolku, kde byl položený papírek, kterého si předtím nevšimnul.

Pomalu k němu přistoupil a vzal ho do roztřesené ruky.

Nechtěl jsem odcházet bez rozloučení, ale zároveň jsem tě už nechtěl vidět. Můžeš si pogratulovat. Dokázal si ve mně zažehnout něco, v co jsem nikdy nedoufal, a zároveň jsi to během několika minut dokázal rozdupat na padrť.

Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat