Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

55. Hon na lišky

Naruto se s vycházejícím sluncem druhého rána naposledy u Bran Písečné vesnice otočil a musel se pousmát. Dneska začínalo jeho další dobrodružství a doufal, že dopadne samozřejmě pozitivně.

,Jseš si vážně jistej?' ozval se mu Kurama v hlavě.

,,Jistější bejt nemůžu. Je to tak správně." zamumlal Naruto, otočil se a pomalu odcházel se sbaleným batohem na zádech.

Nechal u sebe v pokoji na nočním stolku lístek pro Gaaru, kde mu s omluvou vysvětlil kam odchází a proč se s ním vzhledem ke svému stále trvajícímu heatu nerozloučil osobně. Doufal, že mu to nebude mít mladý Kazekage za zlé a na jejich přátelství to nic nezmění.

˚•˚•˚

Sasuke naštvaně mířil zpět k Písečné vesnici. Podařilo se mu na chvíli zavřít oči, ale probudil se chvíli před rozbřeskem a skoro hned se vydal na cestu. Čím dřív bude mít setkání s Uzumakim za sebou, tím možná líp. Nechápal sám sebe, že ho chce potom, co mu provedl ještě vůbec vidět, ale prostě si nejspíše nemohl pomoci.

Při cestě tam si v duchu přehrával všechny možné situace, které by mohli nastat. Počítal snad se všemi možnými konci, které si jeho vědomí vůbec mohlo vymyslet.

˚•˚•˚

Černovlasý ninja vztekle, ale přesto téměř nepozorovaně probíhal vesnicí, kde vládnul jenom písek a rozhlížel se na všechny strany, jestli někde neuvidí známou svítivě oranžovou kombinézu a rozčepýřené háro blonďatých vlasů. Ale jako kdyby se po něm slehla zem.

Zachmuřeně si to nakonec zamířil do Hlavní budovy. Kazekage jistě bude vědět, kde Naruto je. Přinejmenším v jakém hotelu se nachází a přespává tam.

Dokonce se občas porozhlédnul jestli neuvidí delší bílé vlasy toho úchylného proutníka, kterého Naruto nazývá svým senseiem.

˚•˚•˚

Do Gaarovy kanceláře vtrhnul se zaklepáním jeho bratr.

,,Uhm, Gaaro, omlouvám se, že ruším, ale... Máš tu docela zvláštní návštěvu?"

Rudovlasý muž vzhlédnul od stolu a zadíval se na svého lehce nervózního bratra. Nakrčil čelo.

,,Koho?" zeptal se trochu podrážděně.

,,Uchihu... Sasukeho,"

V zelených očích se lehce posměšně zablýsklo. Pokynul hlavou.

,,Pusť ho dál,"

Kankuro přikývnul a zmizel za dveřmi. Sekundu na to se zase otevřely a do místnosti napochodoval rázným krokem nejmladší z přeživších klanu Uchiha.

,,Kde je Uzuma-"

Sasuke nestihnul ani doříct svou poměrně drzou otázku, kterou nedoplnil ani o předchozí pozdrav, když se mu nebezpečně rozšířily oči. Jen na sekundu, protože poté se vzteky a žárlivostí zúžily tak moc, že byly úzké jako panenky. Do nosu se mu totiž vkrádala sakra povědomá vůně, kterou cítil včera z Naruta.

,,Ty?!" zahřměl zhrublým hlasem a vyrazil proti němu takovou rychlostí, že mu ani Gaarova absolutní ochrana nestihla zabránit ve výpadu.

Během snad milisekundy se lesklé a nabroušené ostří katany skoro zarývalo do bledého krku.

Uchiha vztekle probodával svého soka pohledem, že kdyby to opravdu bylo možné, pohledem by ho zabil.

V zelených očích se poměrně pobaveně blýskalo, i když by se nejspíše měl třást strachy.

,,Tos. Byl. Ty?!" vydechnul Sasuke.

Každičké slovo bylo od prvního do posledního písmene protkáno neskonalou žárlivostí smíšenou se vztekem a krutou pomstou.

,,Co jako já?" uchechtnul se Gaara a tiše zasykl, když mu Uchiha ostří přitlačil ke krku ještě víc.

Ucítil lehké trhání kůže a na nablýskané kataně se objevilo pár kapiček rudé tekutiny.

,,To ty si s ním spal?"

,,Požádal mě o to,"

Nemělo cenu zapírat, ale rozhodně to chtěl všechno uvést na pravou míru. Neměl zapotřebí, aby se o něm povídalo, že je to nadržená alfa, která ohne kdejakou omegu.

,,Po-požádal?"

Gaara by možná i přikývnul hlavou, ale tím by si akorát způsobil větší zranění.

,,Ano... Přišel s tím za mnou sám před několika dny," potvrdil mu znovu.

Sasuke vztekle zaskřípal zuby.

Tak on ho o to požádal?! Požádal ho o zkurvený páření a před ním pořád zdrhal?! Co je to sakra za blbej vtip? Copak je tohle to písečný monstrum v něčem lepší?!

,,Ještě něco, než mi podřízneš krk?" uchechtnul se Sabaku.

Uchiha se zamračil.

,,Kde je?"

,,Nevím. Zmizel."

,,Jak nevíš?!"

,,Ráno jsem našel u něj v pokoji vzkaz,"

,,Cos dělal kurva u něj v pokoji?!"

,,Bydlel u mě doma a bylo mi divné, že nepřišel dolů na snídani. Chtěl jsem ho jít probudit."

,,U... Tebe doma?"

Sasuke to vyflusával tak, jako kdyby tomu nemohl prostě uvěřit. Pak se v něm ale zvedla tak mocná vlna hněvu, že katana mu vypadla z ruky.

,,Sabaku já tě zabiju!"

Sbalil dlaň do pěsti, která se najednou celá obalila svítivou bleskovou chakrou a chtěl mladíka jednou jedinou dobře mířenou ránou sejmout do ksichtu.

,,To nebude nutné,"

Od vraždy Kazekageho Písečné vesnice Sasukeho vyrušil povědomý hlas. Otočil se za ním. Ve dveřích stál Jiraiya a za ním Kankuro a Temari.

Uchiha se zamračil ještě víc.

,,Co tu sakra děláte?! Jak to, že nejste s Narutem?!"

,,Odešel z vesnice sám,"

,,Jak sám?! Kam?"

,,Netuším," pokrčil Jiraiya rameny, ,,Nebo aspoň nevím směr, vím jenom účel,"

,,Proč odešel?"

,,Chce najít Kyuubiho mláďata,"

Sasuke dostal nepříjemný tik do obočí. Dělá si tu z něj ten starej páprda srandu?

,,Kyuubiho, co?"

Koukám, že včera zase blbnul Wattpad, co? :D Nula přečtení, čtrnáct hvězdiček, nula komentářů u předešlé kapitoly. Začíná mi ten Wattpad lézt na nervy :D