Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

40. Nikdo mě nechápe 2/2

,,Ty za to nemůžeš... Nemáš proč se mi omlouvat... Byl jsi dítě," vydechnul pomalu Kyuubi a snažil se nedávat najevo, že mu je tahle blízkost opravdu příjemná, ,,Až časem jsem si uvědomil, že to byla totální blbost, co jsem provedl... Uvědomil jsem si, že to bylo nejspíš nejlepší řešení, jak zabránit tomu, abych zničil vesnici... Proto mám k Uchiha klanu takovou averzi, ale ten mladej kluk... Mi přijde jinej... Nesnáším být někým ovládanej,"

,,To jsme dva... Mám rád svý tělo pod kontrolou," ušklíbnul se Naruto do jeho příjemné hebké a nadýchané srsti.

,,Takže... Co hodláš teď dělat?" zamručel Kyuubi tiše a chtě nechtě začal vrnět, když se Narutovy prsty šikovně probíraly jeho srstí a příjemně ho hladily.

,,Až skončíme s tréninkem, najdu si alfu... Ať mám od všech pokoj," zamumlal Naruto a odtáhnul se od něj.

,,A koho by sis tak představoval, když o Uchihovi nechceš pomalu ani slyšet?" zajímal se Kyuubi.

Naruto myknul rameny.

,,Napadl mě Gaara," prohodil.

,,Nepřichází v úvahu," zamítnul Kyuubi rychle.

,,Proč jako? Je to taky kamarád a mám ho rád. Určitě by to pro mě udělal, kdyby ještě neměl omegu." zamračil se blondýn.

,,Nemám Shukaka rád," zabručel Kyuubi.

,,Eh, co?"

,,Shukaku je Gaarův démon. To divný něco, co má připomínat mývala... Nemám ho rád."

,,A nejde tady o moje bezpečí, jak si říkal?" pozdvihnul s úšklebkem Naruto obočí.

,,No jistě, že jde. Samozřejmě, že jde, ale... Nemáme se prostě rádi a nedělalo by to dobrotu."

,,Však byste spolu nebyli, ne?"

,,Když jsme poblíž Jinchuurikyho, dokážeme s jeho démonem komunikovat... A naši komunikaci by si vážně nechtěl slyšet,"

,,Fajn... Takže Gaara padá... Co jiný Jinchuuriky? Dva Jinchuuriky ve svazku... To by mohli být všichni spokojení, ne?"

,,To ano, jenže..."

,,Jenže, co? Co tu zase máme za další pravidlo?"

,,Nemám se rád s nikým,"

˚•˚•˚

Když se Jiraiya vrátil pozdě v noci na místo, kde nocoval spolu se svým žákem, musel se pousmát. Našel ho u vyhaslého ohně, jak leží v schoulený v klubíčku a kolem něj leží a zahřívá ho Kyuubi, který byl kolem něj stočený jako had.

Kyuubi jenom pootevřel oko, aby se ujistil, že ho jeho pach nešálí a opravdu kousek od nich stojí Jiraiya. Prohlédnul si ho od hlavy k patě a když zaznamenal, že mu bělovlasý sannin lehce pokývnul, oko zase zavřel.

,Vypadá to, že k sobě našli cestu,' pomyslel si starší a spokojeně zalezl do svého stanu, ,Máme se ještě nejspíš na co těšit,'

˚•˚•˚

Sakura se s povzdechem otočila a chtěla se rozejít směrem od Hlavní brány zpět do vesnice. Za chvíli jí začínala služba v nemocnici. Jaké pro ní bylo překvapení, když naproti sobě spatřila stát Ino.

,,Co tu děláš?" vydechla.

,,Spíš mě zajímá, co tu děláš každý den ty. Dneska to není poprvé, co jsem tě tady viděla stát a koukat se k bráně." zamumlala Ino, ,,Snad někoho očekáváš?"

Sakura se podívala na malý moment stranou.

,,Ty je vyhlížíš, viď?" zeptala se nakonec tiše a soucitně blondýnka a přistoupila ke své kamarádce blíž.

Růžovovlasá kunoichi krátce přikývla.

,,Jo... Je to pitomý, viď?" ušklíbla se nakonec, když si uvědomila, jak blbě to musí vypadat.

,,Ne. Není."

Ino jí dala ruku na rameno a pohladila jí.

,,Chybí ti oba viď?"

,,Jo... Je to tu bez nich takový... Divný. Hlavně bez Naruta. Chybí mi ten jeho věčnej každodenní optimismus. Bez něj je to tu takový mdlý a šedý." uchechtla se a nechápavě zavrtěla hlavou.

,,On se vrátí... I Sasuke," pousmála se na ní jemně blondýnka.

,,Už je to přes půl roku Ino. Od toho jejich odchodu jsem neměla pořádnou misi ani nepamatuju. Pořád jen chodím do nemocnice na výpomoc, abych nějak zabila čas."

,,A co Kakashi?"

Sakura mykla rameny.

,,Neviděla jsem ho teď asi čtrnáct dní. Netuším, kde je. Možná dostal nějakou misi, vážně nevím."

,,Doprovodím tě, chceš?" nabídla jí vyšší kunoichi.

Zelenooká dívka se na ní usmála a přikývla.

˚•˚•˚

- O pár dnů později -

Naruto si nějak zvyknul pouštět Kyuubiho každý večer ven a ráno ho přivolal zpět zase do sebe. Bylo to takové příjemné. Procházeli se spolu po okolí a blonďákovi to přišlo, jako kdyby venčil svého domácího mazlíčka. I když ten mazlíček měl devět huňatých ocasů, v normální velikosti byl asi tak stokrát větší a byl to nejsilnější a nejobávanější démon na světě. No...Kdo by takového mazlíčka nechtěl, že?

,,Kyuubi?" prohodil jen tak zamyšleně, když se spolu toulali po lese.

Liška spokojeně ťapkající vedle něj, se na něj podívala a němě ho vybídla k pokračování. Od té jejich poměrně nepříjemné debaty k sobě měli nějakým zázrakem mnohem blíž.

,,Dá se nějak vypočítat to, kdy budu mít další heat?"

,,To je individuální, kluku. Každá omega to má jinak. Sjednotí se ti pravidelnost až časem, až budeš starší. Spousta omeg začne mít heat i neplánovaně dřív, když se ocitne v blízkosti silné alfy."

,,A ty... Nebo spíš vy, démoni... Když dokážete u novorozeněte ovlivnit jeho podstatu... Dokážete řídit nějak i jeho pudy?"

,,Jak kdy... Záleží na okolnostech... A hlavně ty, jsi omega Jichuuriky. Jsi výjimka. Alfa ninja a alfa démon mají svou říji sjednocenou už od začátku.

Blonďák pozdvihnul tázavě obočí.

,,A my dva?"

,,Na to jsem ještě nepřišel kluku, jelikož tvé uvolnění je vlastně i mé uvolnění, je možné, že jsme také sjednoceni,"

,,Ty nepoznáš, kdy máš říji?"

Kyuubi se ušklíbnul.

,,Měl jsem říji už tolikrát, že už to se mnou skoro nic nedělá... Možná jsem jenom víc prudérnější, než obvykle,"

Naruto se ušklíbnul.

,,Tak to máš říji už skoro šestnáct let v kuse,"