Havraspár a Nebelvír ✔

• pohár •

/1.9. 1994/

Jdu směrem do Západní věže, když potkám Cedrica.

 ,,Čau Cede." Pozdravím ho. 

,,Ahoj Kláry." 

,,Přemýšlel jsi už nad tím jestli hodíš svoje jméno do poháru ?" Zeptala jsem se. 

,,Jo přemýšlel. Zkusím to, za zkoušku nic nedám a ty ?" 

,,Asi to taky zkusím. Mám pocit že mě nevybere. Jméno tam bude házet hodně lidí takže tak. Ale jo, zkusím to." On se uchechtne. 

,,Mám na to stejný názor." Odpoví. 

,,Už musím jít tak ahoj." 

,,Čau."

Došla jsem do společenské místnosti kde seděl můj famfrpálový tým společně s Margaret a Lenkou. Probírali jestli hodí do poháru své jméno. Ed, Jason, Andy a Connor to zkusí a já s nima. Když jsem jim to řekla koukali na mě jako kdyby si dělala srandu.

 ,,No co? To že jsem holka neznamená že to nemůžu zkusit." A teď se ozve Connor.

 ,,Myslím že my o tebe strach mít nebudeme. Vždyť ty se nebojíš ani Snapea." Místností se začal ozývat smích.  Po mém záchvatu smíchu jsem se odebrala do pokoje a v momentě usla.

/2.9. 1994/

Jdu ke Zmijozelské koleji abych počkala na Maky.

 ,,Čauky." Slyším za svými zády. 

,,No nazdaaar." Řeknu. Ona se usměje a vydáme se na snídani. ,,Tak jak jsi se rozhodla." Zeptám se. 

,,No, asi ne. Za to ty to určitě zkusíš viď?"

 ,,Jo. Znáš mě dost dobře že nemusím ani odpovídat." Začneme se smát. Dojdu k Havraspárskému stolu. A začnu jíst.

...

Jsou 3 hodiny odpoledne a já mám konečně volno. Na obranu proti černé magii máme zase nového učitele. Bývalého bystrozora Alastora Moody. Říkají mu Pošuk. Ale to je jedno. Napsala jsem na kus pergamenu svoje jméno a společně s Connorem, Edem, Andym, Jasonem, Oliverem, Fredem a Georgem hodit do poháru své jméno. Pohár byl umístěný ve Vstupní síni, ale vypadalo to tu jinak. Bylo tu málo světla. Jen modrá záře z Ohnivého poháru. První šli kluci a pak já. Přestoupla jsem věkovou hranici a hodila tam papírek. Tak, a není cesty zpět. Sedla jsem si vedle Hermiony která se tam učila. Povídali jsme si dokud do místnosti vstoupil Krum. Hodil tam papírek a odešel. Já se pomalu vydala převléct na trénink a vydala se na hřiště.

Ono se to nezdá ale když musíte 2 hodiny házet docela těžkým camrálem tak se zapotíte. Hráli jsme zase s Nebelvírem. Vyhráli jsme, hurá. Pomalým krokem jsem šla do školy když se ke mně přidal Oliver. Až do školy jsme si povídali. Na schodišti se naše cesty dělili a já se šla osprchovat.

Převlečená v pyžamu ležím v posteli a dívám se do stropu. 

,,Nelituješ toho ?" Zeptá se z ničeho nic Margaret. 

,,Ne. Vím že není cesty zpět." Podívám se na ní. 

,,Za dva dny se bude vědět kdo bude v souboji. Bojím se o tebe. Do poháru házeli jméno hlavně poslední dva ročníky. Znají více kouzel a to ještě nemluvím o Kruvalech."

 ,,Já to zvládnu. A není jistý jestli mě pohár vybere." Usměju se na ní a tím ji zvedu náladu. 

/4.9. 1994/

Je pátek odpoledne. Všichni mají po škole a jsou ve Velké síni. Dnes se vyberou 4 kouzelníci co se utkají o Ohnivý pohár. Do místnosti vstoupil Brumbál a začal. Pohár ,,vyplivnul" první papírek. 

,,Fleur Delacour." Vystoupila za Brumbálem a potřásl si s ním rukou. Vyletěl další papírek. ,,Viktor Krum." Také si potřásl rukou s naším ředitelem a nastalo hrobové ticho. Všichni věděli že teď na řadu příjde někdo z Bradavic. Vyletěl papírek a Brumbál ho chytil. ,,Cedric Diggory." Ced se zvednul a s úsměvem došel za ředitelem. Studenti tleskali a když je Brumbál utišil, nastalo zase hrobové ticho. Poslední papírek vyletěl. ,,Klára Elizabeth Roseliová." No u Merlina. Zvedla jsem se a za zvuku potlesku došla k Brumbálovi. Postavila jsem se vedle Cedrica který se na mě usmál. ,,Takže toto jsou kouzelníci kteří- "  nedořekl to. Pohár vyplivnul papírek a když ho otevřel, udiveným hlasem řekl ,,Harry Potter."   Všichni věděli že víc kouzelníků by být v souboji nemělo. Ale všichni také ví, že se zvyšuje počet Smrtijedů. A toto není dobré znamení.