Havraspár a Nebelvír ✔

Famfrpál a Buclatá dáma

/2.9. 1993/

Na hřišti stál Nebelvírský tým. Udiveně jsme na sebe střídavě hleděli. My nechápali co tu dělají a oni nechápali, co tu děláme my. Druhý den  nikdo nikdy nechodí trénovat. Teda až na Eda a očividně i Wooda. Ale ani se tomu nedivím. Po tom co mi vyprávěl Harry, je tahá Oliver Wood i do deště. 

,,Čau Kingsley, máte trénink?" ozval se kapitán Nebelvírů, Oliver Wood. 

,,Co myslíš?" zeptala jsem se ho. Stojíme tady na hřišti v famfrpálských dresech, s košťaty v rukou a bednou s míči. Na tohle člověk nepotřebuje chodit do Havraspáru, aby usoudil, jestli máme trénink. Oliver mi to oplatil ironickým úsměvem a zase se zaměřil na Edwarda. 

,,Klárka už ti odpověděla. Ale jsem celkem rád že jsme se tu sešli," Ed se provokativně pousmál. ,,Chtěl bych vidět tvůj výraz po tom, co dnes nad vámi vyhrajeme." Tak, a výzva je na světě, zápas nanečisto. Oliver nadzvednul obočí se slovy, že v žádném případě nám vítězství nepřenechá. Nebelvírští moc proher nezažili. Teda alespoň v té době, co je v týmu Wood.  

Všichni jsme se začali rozlétávat. Dala jsem si pár rychlých koleček a přitom si přihrávala Camrál s Andym a Ellen. Po už tak náročné rozcvičce jsme se připravili do kruhu, abychom mohli začít. V momentě, kdy se Camrál dostal do vzduchu, jsem vystřelila rychlostí blesku a přivlastnila si ho. Fred s Georgem nelenili a vypálili po mě Potlouk, kterému jsem se účinně vyhnula. Přihrála jsem míč Andymu, který vypálil na nebelvírské kruhy. Merlinžel bez úspěchu. Oliver Camrál přihrál Angelině Jonesové, která si to v závěsu s Alice zamířila k našim branám. S úspěchem. 

,,Tak to teda ne," řekla jsem si pro sebe a hned vyrazila pro Camrál. Chytla jsem ho do pravé ruky a prudce přitáhla koště k sobě. Stoupala jsem do čím dál větší výšky a pak to strhla prudce dolů. Vyšlo mi to jen tak tak. Dostala jsem se na úroveň kruhů a hned míč hodila. Proletěl bez problémů obručí. Nenechám je vyhrát. Nebelvír by nám to připomínal do konce školního roku. Nechci si to pokazit hned druhý den. 

/7.9. 1993/

V klidu si sedím u večeře, do chvíle, kdy mi na stůl přilítne Denní věštec. Zaujme mě hned první úvodní fotka muže s rozcuchanými černými vlasy ve vězeňském oblečení. Sirius Black utekl z nejstřeženějšího kouzelnického vězení v půlce prázdnin. Hned pod fotkou je velkým tlustým písmem napsáno: SIRIUS BLACK VIDĚN V PRASINKÁCH. Zamračila jsem se na ten kus papíru přede mnou. Rychle jsem prolétla text a zase noviny položila. Nebudu si kazit večer. 

Po večeři jsem se chystala vydat do společenky v naší věži. Zrovna jsem vycházela z Velké síně, když se někdo ke mně přidal. 

,,Čau Klári," pozdravil mě Oliver. Toho bych tu nečekala. Hlavně ne po té prohře minulý týden. 

,,Copak Woode? Chceš zase nakopat prdel při famrpálu?" usmála jsem se pro sebe. Vedle mě se ozvalo otrávené povzdechnutí. 

,,Neboj se, až bude zápas, tak vás smeteme z povrchu zemského. Jen půjdu kousek s tebou. Odpojím se u Buclaté dámy, musím ještě udělat esej z lektvarů." Kývla jsem mu na to. Tu esej už mám samozřejmě hotovou, jen tak mimochodem. 

Cestou po měnících schodech mě probodlo minimálně pět holek pohledem. No jistě, kdo by nechtěl kapitána Nebelvírského týmu. Po tom, co jsem opustila pohledem jednu z příšer, jsem si všimla, že se u obrazu Buclaté dámy něco děje. Uuuu nějaké drama. Oba jsme došli až k davu. Já toho moc přes tolik hlav neviděla, ale Oliver očividně ano. 

,,Co se tam dě-" nestihla jsem otázku doříct, protože do mě zepředu někdo strčil a já udělala krok dozadu. Ale jelikož jsem stála na schodišti, tak schody pode mnou vedly dolů. Šlápla jsem do prázdna a už se chystala na pád. Něčí ruka mě pohotově chytila a já zase nabyla ztracené rovnováhy. 

,,Dobrý?" zeptal se Oliver, který mě zachránil před ošklivým pádem. 

,,Jo dobrý. Co se tam děje?" 

,,Buclatá dáma se očividně ztratila. Její obraz je poškozený. Jsou na něm stopy drápů," odpověděl mi zamračeně. Chtěla jsem to vidět a tak jsem si stoupla na špičky a párkrát poskočila. U prázdného obrazu stál Brumbál s ještě pár profesory. Školník Filch už obcházel obrazy a Buclatou dámu hledal. A v tu chvíli ji našel. Začala strašně vřeštět, že se na svůj obraz nevrátí. 

,,Duši má stejně černou jako jméno! Byl tady na hradě!" vřeštěla na plný pecky. Ale na její zpěv to nemělo. Kolem mě prosvištěl studený vzduch. Byl to jeden ze školních duchů, Protiva. Někdy mi pomáhá se školními žertíky. Je pěkně nevyzpytatelný. Teď si to ale namířil rovnou k řediteli a spustil: ,,Měl hrozný vztek Vaše profesornosti. Nechtěla ho pustit dovnitř. Je to pěkně odporné individium, ten Sirius Black." V momentě zase odletěl pryč. 

Profesoři se dohodli na dočasném řešení. Místo Buclaté dámy dali obraz sira Cadogana, protože nikdo jiný se nepřihlásil. Tento obrazový chlápek je malý rytíř, který jezdí na poníkovi. Když kolem něj někdo projde, hned ho vyzývá na souboj a křičí na něj: ,,Ty prašivý pse! " Měla jsem několik příležitostí ho potkat, když jsem měla namířeno do jedné z učeben. Fakt sympaťák. 

,,Všichni se hned vydejte do Velké síně!" rozkázal Brumbál pomocí kouzla, které mu dodalo na hlasu, aby byl slyšet. 

,,Tak pojď, půjdeme zase nazpátek," uchechtnul se Oliver. Vydala jsem se tedy s ním do Velké síně, které už byla celá vyklizená a na zemi byly rozloženy modré spacáky. Tady jsem se s Woodem rozloučila a šla za Margaret, kterou jsem tu zahlédla. Už zabrala dva spacáky vedle sebe. Když jsem k ní dorazila, začala na mě zvedat obočí a přiblble se usmívala. Protočila jsem nad tím oči a sedla si na spacák. Rozhlédla jsem se po celé místnosti, dokud mi pohled neupěl na dvojici zmijozelských studentů. Market a Draco, ti dva si spolu zaujatě povídali a dívali se na toho druhého jako na svatý obrázek. 

Přesunula jsem se pohledem na nebelvírskou skupinku tvořenou Oliverem, Fredem, Georgem a Leem. Ti čtyři se smáli něčemu, co očividně podotknul Fred, který se vítězně usmíval. Jelikož všichni upírali pohledy na Percyho, jejich brara, muselo jedno z dvojčat říct něco o něm. Percy byl celkem v pohodě, jen moc vážný. 

,,Vyhlašuji večerku!" zakřičel Percy Weasley, kterému se na prsou vyjímal odznak primuse. Předpokládám že ho každou chvíli čistil, protože jsem z toho lesku málem oslepla. Moc lidí ho neposlechlo, proto to zkusil jinak. ,,Ten, kdo hned nepůjde spát, tomu strhnu body!" Po této výhružce, ho konečně všichni poslechli. Nikdo nechtěl přicházet o body kvůli takové kravině.