• jdeme plavat •

230 10 8
                                    

/24.12. 2004/

Všichni na nás vyjeveně koukali. ,,Půjdeme?" Prolomila jsem ticho. Maky šla s Dracem a já s Oliverem rovnou do sálu. ,,Sluší ti to." Řekl. ,,Děkuju." Na 100% se začínám červenat. Vejdeme do sálu. ,,První tanec mají šampióni." Řekla ředitelka Nebelvíru. Oliver mi dal jeho ruce na můj pas a já dala své ruce na jeho ramena. Ta jedna písnička mi připadala jako chvilička ale zároveň trvala strašně dlouho. Já vím, mé vyjadřovací schopnosti jsou na úrovni  šestiletého dítěte. No a takhle jsme tančili ještě pár tanců a pak přišla nějaká kapela a začala hrát písničky na naší úrovni. Tipuju že je okolo půlnoci. Moc lidí už tu není. Oliver se šel před chvílí napít ale pořád se navrací. No a tak ho jdu hledat. Takže v sále není. Jdu na chodbu a hned toho lituju. Právě se dívám na Olivera a Emily jak si dávají pusu. Otočím se ale nejdu směrem k sálu, rovnou do pokoje. Budu tam sama protože holky tam ještě jsou. Maky si mě všimne a hned za mnou běží. Oliver si všimnul probíhající Maky a pak i mě jak běžím ke schodům. To že mám slzy na krajíčku mi už ani nevadí. Já jsem fakt blbá. ,,Kláry počkej." No a sakra, musím chvátnout. Oliver se mě snaží dohnat ale to už běžím po schodech s Maky v závěsu. Náš chrlič vidí že mám na spěch a zná mě takže hádanku mi nedá. Za Maky zabouchnu dveře a svezu se po nich dolů. ,,Kláry pojď, půjdeme k tobě." Pomohne mi se zvednout. ,,A já blbá si myslela že dnešek bude jeden z nejhezčích dní." Svalím se i v šatech na postel. Maky mě obejme a tak zůstaneme celkem dlouho. Najednou mi uteče neposedná slza. Hned ji utřu ale všimla si toho. ,,Hlavně nebreč nebo budu taky." Řekne. Usměju se na ní. ,,Jo, já vím." Pokusím se o úsměv. Maky mě ještě chvíli utěšuje ale pak musí odejít protože přišli holky.

Maky:
Přísahám že toho Nebelvírského blba zabiju. Normálně se chovám mile ale hned jak někdo ublíží mě nejlepší kamarádce tak jsem schopná vraždit. Vyjdu na schodiště a koho nevidím. Oliver asi vzdal to že zkusí uhádnout hádanku chrliče. Vydám se do svého pokoje. Ve společenské místnosti čeká Draco. ,,Jak je na tom?" ,,Teď je ve fázi ,nenávidím ho' a z téhle fáze jen tak nepřejde." Obejme mě. ,,Řekl jsem Oliverovi že to nehorázně po***l." ,,Odkdy jsi sprostý?" Udiveně se na něj podívám. Uchechtne se. Ještě chvíli si tam povídáme a pak jdu spát.

/22.1. 2005/

Klára:
Asi si říkáte co se za ten měsíc stalo co? No tak s Oliverem se nebavím, úspěšně ho ignoruju. No a žádná novoroční párty se nekonala. Já Nový rok strávila s Maky a mým týmem. Letošní zima byla silná jenom v listopadu a prosinci. Teď už je to v pohodě. Žádný sníh a led. Tak si půjdeme zítra zaplavat ne? Použiju bublinové kouzlo, to určitě. Protože když jsem viděla Žaberník tak jsem si řekla že to nikdy, ale nikdy nesním.
Pořád mi ale vrtá hlavou co mi vezmou. To fakt nevím.

/23.1. 2005/

Dneska si jdu zaplavat! S Maky sedím u nás ve společence a snažíme se přijít  na to co mi vezmou. Najednou někdo vejde do místnosti. ,,Paní Everdeenová, máte jít za ředitelem Brumbálem. A vy paní Roseliová by jste se měla připravit na zkoušku." Řekl profesor Kratiknot. Maky se vydala za ním.

Stojím na jedné z třech věží uprostřed Černého jezera. Maky jsem nikde neviděla. ,,Šampióni připravte se. Tři,  dva, jedna, teď!" Skočila jsem šipku do vody s hůlkou v ruce. Mé bublinové kouzlo se mi povedlo. Mělo by vydržet do doby než vyplavu na vzduch. Plavu dolů, no bezva. Pole dlouhých rostlin. Vsadím se o 5 galeonů že tam budou Ďasovci. BINGO! Jeden mě zatáhl za nohu směrem dolů. Vyslal jsem na něj kouzlo kterým jsem ho odstřelila Merlin ví kam. Plavu tedy dál. Co to sakra je ? Vodní město? Jo, je to vodní město. Jezerní lidé drží v rukou trojzubce a plavou okolo ... lidí? Áááá já už to chápu. To co mi vzali je Maky. Doplavu k ní a kouzlem uvolním rostlinu která jí drží. Najednou kolem mě proplave něco rychlýho. Aha, Krum alá napůl žralok. Překousl rostlinu a plaval s Hermionou na hladinu. Vzala jsem Maky a plavala stejným směrem. Byla jako v tranzu, nedýchala. Vynořili jsme se společně na hladinu a Maky světe div se dýchala. ,,Dobrý?" Zeptám se jí. Ona přikývne a plaveme ke věžím. Vylezeme po žebříku a začneme se klepat zimou. Přiběhnou k nám učitelé s mýma kámošema a hodí na nás ručníky a deky. Maky se ujme Draco a mě Ed. ,,Jsi v pohodě?" Zeptá se mě. ,,J-J-Jo. A-ale je m-mi hr-ozná zim-a." Drkotala jsem zubama. ,,Pane Kingsley, vemte paní Roseliovou na pokoj ať tu neumrzne." Řekla McGonagallová. Edward přikývnul a vedl mě směrem k loďkám. Nemohla jsem si nevšimnout snad žárlivého? Pohledu Wooda.

Ahoj, omlouvám se ale kapitoly budu vydávat trochu méně častěji protože mi zase začala škola. 

Havraspár a Nebelvír ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat