Havraspár a Nebelvír ✔

ošetřovna

/30.9. 1993/

Klára :

Vidět Wooda padat z koštěte není nic neobvyklého, někdy se to prostě stane. Ale to, že ten pád způsobil jeden z mozkomorů, kteří údajně chrání školu, není nic dobrého. Padajícího Olivera si nikdo nevšimnul. Dopadl z výšky rovnou na trávník. Žádné polštářové kouzlo nikdo nevyslal. Bez přemýšlení jsem se teda za ním rozběhla. Okolo mne se objevila bílo-modrá záře. Patron, pomyslela jsem si. Doběhla jsem k nehýbajícímu se Oliverovi. Byl v bezvědomí. 

,,Woode," řekla jsem a zatřepala s ním. ,,Musíš ještě mému týmu nakopat prdel," zkusila jsem to jinak, ale stále se ani nepohnul. Jen mělce dýchal. Zaslechla jsem za sebou spěšné kroky. 

,,Slečno Roseliová, vraťte se do hradu. Já se o pana Wooda postarám," oznámila mi profesorka McGonagallová. Vypadala, jako kdyby cestou sem běžela. Merline, co bych dala za to, abych jí viděla běhat. To by byl zážitek na celý život. Poslechla jsem ji a vydala se po cestě do hradu. Párkrát za cestu jsem se ohlédla, ale nic jsem přes déšť neviděla. Rychle jsem doběhla do hradní předsíně, kde jsem si začala ždímat hábit a vlasy. Byla jsem promočená až na kost. Kdybych s sebou měla hůlku, mohla bych se vysušit hned. Ale ne, madam se rozhodla ji nechat v pokoji. Vydala jsem se po schodišti nahoru, k dveřím mé koleje. To že za mnou zůstávala mokrá cestička mi bylo v celku jedno. Stanula jsem před Havraspárským chrličem, který nás pouští do věžě.  

,,Kde končí zmizelé předměty?" zeptal se mě chrlič. 

,,V nebytí, jinak řečeno - všude," odpověděla jsem mu s jistotou. Tuto hádanku mi už párkrát položil. Když mi jí dal poprvé, odpověděla jsem mu pouze v nebytí. To mi neuznal a já musela počkat, než přijde někdo jiný, kdo mu odpoví. Chrlič otevřel dřevěné dveře a já vstoupila do naší společenky, která se hemžila studenty. 

Oliver:

Probudil mě šrumec kolem mě. Někdo si povídal. Rozlepil jsem oči a hned je zase zavřel. 

,,Nikdy, ale nikdy, nechci hned po probuzení vidět tebe Georgi," zachraptěl jsem. Všichni kolem mě se začali smát na plný pecky, až je musela madam Pomfreyová okřiknout, že toto není famfrpálové hřiště. 

,,Tak ten ti to nandal, Georgi," zasmál se Fred. Chvíli bylo ticho, dokud se neozval Harry, který ležel na posteli vedle. ,,Máme štěstí, že půda byla rozmočená a celkem měkká."

,,Co se tam stalo?" zeptal jsem se a posadil se. Příšerně mě bolela hlava. 

,,Zaútočili na vás mozkomoři," odpověděla mi Katie Bellová, které jsem si doteď nevšimnul. Byl tu celý můj  tým. 

,,Aha," zamručel a rozhlédnul se.

,,Jak jako 'aha', Olivere?! Mohli jste tam umřít!" vykřikla Alice. 

Ignoroval jsem její slova a zeptal se na důležitější otázku: ,,Projeli jsme ten zápas?" Všichni byli zticha, což byla dobrá odpověď. ,,Sakra," řekl jsem si pro sebe. 

,,Diggory žádal, aby uskutečnili nový zápas, neprošlo mu to," ozval se Ron, který celou dobu byl u Harryho. 

,,Ne. Byla to férová výhra," odpověděl jsem mu nevědomě. Přemýšlel jsem, s kým vším musí Mrzimor prohrát, abychom vyhráli pohár. Chystal jsem se si stoupnout. Najednou se zpoza rohu objevila madam Pomfreyová jako stíhačka a všechny odtud vyhnala. Mě vynadala, že ještě musím minimálně několik hodin ležet. 

Klára: 

Na večeři jsem se domluvila s Edem, že zajdeme navštívit Wooda. Zas takoví kámoši nejsme, ale chtěli jsme se ujistit, že bude on i Harry v pořádku. Měla jsem v plánu učit se na zítřejší test. Opravdu nechci dostat trolla. Ale co bych pro mého nebelvírského rivala neudělala? 

Rovnou z Velké síně jsme se vydali na ošetřovnu, kde jsme jako první pozdravili madam Pomfreyovou. Až pak naše cesta mířila za dvěma Nebelvírama. Ale to co jsem viděla, nechte'ěla jsem tomu uvěřit. Oliver Wood si četl. No opravdu. Oliver. Wood. Si. Četl.  

,,Nazdár!" pozdravil Edward. Ošetřovatelka ho sjela přísným pohledem, který jasně říkal, že jestli to tu udělá ještě jednou, už ho sem nikdy v životě nepustí. Já jsem na něj jen kývla hlavou a sedla si na vedlejší postel. Pohledem jsem zalétla ke knize, kterou Wood četl, Famfrpál v průběhu věků.  Tu knihu znám snad celou nazpaměť. 

,,Čau, co vy dva tady děláte?" pozdravil nás Nebelvír s úsměvem. 

,,Ale však víš, chceme vědět jestli budeš ready na náš zápas, který se koná za dva týdny," zažertoval Ed. Ti dva se dali hned do řeči a hádky, kdo další zápas vyhraje.