Havraspár a Nebelvír ✔

• trénink s panem brankářem •

/18.5. 2005/

Mám po škole a s Oliverem jsem domluvená že si dáme trénink. Převlečená do famfrpálového oblečení a s koštětem v ruce jdu na Havraspárské nádvoří. Tam máme sraz. Když dorazím, zjistím že Wood má ještě pět minut. Chvíli jsem počkala a už si to šel ke mně. ,,Ahoj, připravená?" Usmál se. ,,Čau, jasně že jo." A tak jsme se vydali na hřiště. Cesta probíhala v tichu. Ale ne v tom trapném, prostě jsme oba byli ponořeni ve svých myšlenkách. Dostali jsme se doprostřed hřiště. Někdy sem na tribuny chodí studenti aby se mohli učit v klidu. Dnes tu však nikdo není. A vlastně se ani nedivím, vypadá to že bude každou chvíli pršet.  Vezmu si z krabice camrál a podívám se na Olivera jestli můžeme začít. On přikývnul a letěl ke kruhům. Také jsem vyletěla, udělala pár koleček na "rozlétání". Připravená s míčem v ruce jsem se rozletěla rychle k brankám. Pokus číslo jedna se nezdařil a Oliver to chytnul. Camrál mi hodil zpět, tentokrát zkusím něco promyšlenějšího. Můj směr mířil zase rovně proti kruhům. Těsně před Oliverem jsem to vytáhla nahoru a gól dala "ze zadu". Na rtech se mi objevil vítězný úsměv.

No a takto jsme trénovali asi hodinu a půl. Zrovna se chystám na další střelu když zahřmí a začnou padat kapky. ,,Myslím že pro dnešek stačí." Řekl Oliver a společně jsme se snesli na zem. Camrál jsem vrátila do krabice. Najednou začal totální slejvák. Oliver mě popadl za ruku a běžel se mnou do tribun. Pod střechou  mou ruku pustil. I přesto že jsme neběželi ani sto metrů, vypadáme jako zmoklý slepice. ,,Tohle se jen tak nepřežene." Konstatuje nebelvír vedle mě. ,,Takže co navrhuješ?" Zeptám se. ,,Chvíli tu počkat jestli se to nezmírní. Když ne, tak nás čeká sprint do Bradavic." Usměje se. Proč se zase usmívá? To chce aby se mi podlomili kolena? ,,Souhlasím." Rozhodnu se že koště si nechám tady v takovým malým kumbálu. Wooda to napadlo očividně také a tak mě následoval. Opřeli jsme je do kumbálu aby byli v suchu. Kousek odtud byla lavička, tak proč si nesednout. Oba jsme s těžkým dopadem sedli na zmiňovanou lavičku která se s náma málem převrátila. Na to jsme se začali smát. Po chvíli mi začala být zima. Tudíž jsem se začala klepat a skoro drkotat zubama. Oliver si toho všimnul. Skara. Přisunul si mě k sobě blíž a objal mě rukama. ,,Lepší." Zeptal se. ,,J-jo děkuj-ju." Obmotala jsem také svoje ruce kolem jeho. Chvíli jsme seděli mlčky, dokud Nebelvír který mě objímá nepromluvil. ,,S kým jdeš na ten ples na konci školního roku?"

Flashback
/2.4. 2005/

Zrovna sedím na večeři. S Lori probíráme co budeme dělat až vystudujeme Bradavice. Brumbál zaklepe lžičkou o skleničku aby upoutal pozornost. ,,Dobrý večer studenti. S učitelským sborem jsme se dohodli, že uspořádáme na konci roku ples. Přesněji osmnáctého června. Tento není povinný jako Vánoční ples. Hodiny tance už také nepotřebujete. To je vše co jsme chtěl říct. A teď dobrou chuť." Sednul si zpět na svou židli. Narovinu, nechce se mi na žádný ples. Po tom jak dopadl ten Vánoční? Ne, nemám zájem. ,,Musí se nechat že Brumla je samé překvapení." Uchechtne se Jason po mé levici.

Konec flashbacku

,,Nechci tam jít." Odpovím. Asi mu docvaklo že po tom co se stalo před pěti měsíci se mi opravdu nechce. ,,Ani když se nebudu chovat jak největší blb?" Usmála jsem se. ,,Tohle jsem ti už dávno odpustila. A stejnak nemám s kým jít." Trochu se odtáhne aby mi viděl do obličeje. ,,Půjdeš se mnou na ples?" Zeptá se s lehkým úsměvem. ,,Ano půjdu." Hned jak jsem to dořekla mě vtáhnul do pevného obětí. Takhle jsme byli pár minut. ,,Nepřestavá to, přeměhneme do hradu?" Zeptám se. ,,Tak pojď." Odpoví. Zvedneme se a přejdeme k východu. ,,Připravena?" Zeptá se s úšklebkem. Přikývnu. Vedle sebe vyběhneme přímo do lijáku. Běžíme co nejrychleji. I tak jsme doběhli totálně promočení. Zastavili jsme se na Havraspárském nádvoří pod střechou. ,,Mám takový pocit že vyvázneme nejmíň s chřipkou." Zasmějeme se. ,,Taky si myslím." Odpoví Oliver. Začneme si ždímat famfrpálské hábity. ,,Jdeme?" Zeptá se. ,,Jo." Sopolečně se rozejdeme přímo na večeři. Vejdeme do Velké síně kde už všichni jedí. ,,Tak zatím ahoj." Rozloučím se s ním. ,,Ahoj." Usměje se Oliver. Jdu si to směrem k mému týmu. Pár studentů se na mě podívá pohledem alá proč jsi mokrá? Sednu si mezi Eda a Jasona. ,,Vypadáš jak zmoklá slepice." Uchechtne se Connor. Nad tím jen pokroutím hlavou. ,,Pusa v dešti nebyla?" Zeptá se pro změnu Travis. Začnu ho zabíajet pohledem. Vezmu něčí housku, asi Andho a hodím ji po Travisovi. ,,Au." Houska ho trefila do hlavy. ,,To byla moje houska." Řekne na oko ublíženě Andy. ,,Tady máš další." Podám mu jinou. ,,Díky." Hned se do ní pustí. ,,Kdy vůbec hrajeme Ede?" Zeptám se ho. ,,To je celkem problém." Odmlčí se. ,,Přesunuli to na zítřek." No tak to je hodně velký problém.