Nenahraditelná//CZ FF✔️

30.

Od Buckyho jsem se dostala až večer, kdy mě vystřídal Steve.

Mluvila jsem s ním, při čemž jsem i sledovala kamery, až mě to unavovalo, protože se nic nedělo.

Steve slíbil, že je bude sledovat, dokud za ním nepřijde táta, se kterým se domluvil, abych si odpočinula.

Nevadilo mi to, protože jsem už několik dní pořádně nespala a všechno na mě tak nějak dolehlo.

Jak jsem přišla do obýváku, tak se Natasha hned zvedla a odešla.

Držely jsme rekord, kdy jsme spolu nepromluvily ani slovo a bylo to to nejklidnější období, co jsem kdy zažila.

,,co se děje?" otočil ke mně hlavu táta, když jsem se posadila vedle něj na pohovku.

Najednou to na mě všechno dosedlo. Hlavně to, že jsem selhala.

,,nic nezvládám, tati. Jsem úplně k ničemu. Od doby, co tu není Tony, se všechno jen sere" dala jsem si hlavu na jeho rameno.

Sprostě jsem mluvila jen když jsem byla úplně v koncích. Tohle všechno už znal a ani se tomu nedivil, jako dřív.

,,to není pravda, Stef" dal mi ruku kolem ramen a sedl si ke mně blíž.

Potřebovala jsem chvilku jen s ním, aby mě uklidnil, ale tohle vážně nepomáhalo.

,,je to pravda. Nedokážu přijít na obleky co by vás uchránily před vším. Nedokázala jsem odrovnat všechna ta monstra. Kvůli mně je Loki ten špatný" naplno jsem se rozbrečela.

Přitulila jsem se víc k němu, aby mě neviděl plakat a on mi dal na záda i druhou ruku.

Bylo mi jedno, že jsem mu právě jako jedinému řekla, že je Loki už jen zlý.

,,nepotřebujeme obleky. Ochráníme se navzájem tak, jako to rodina dělá. Dala jsi všechno do toho, abys ty věci zničila. Malém jsi pro to umřela. To si myslíš, že neděláš dost? Vždyť ses skoro obětovala kvůli nám a nejradši bych tě za to roztrhl, ale jsem na tebe pyšný. A Lokiho řešit už nemusíš. On si vybral sám" odtáhl se.

Hřbetem ruky mi setřel slzy na tvářích, ale nechal mě ležet na jeho rameni.

Vážně mi jeho slova pomohla. Ještě nikdy mi neřekl, že je na mě pyšný a tohle bylo jako spínač.

Chtěla jsem být lepší. Ve všem. Někam nás posunout a zajistit všem bezpečí tak, jak to Tony chtěl.

Oni se starali o mě, teď byla řada na mně. Tohle jsem mohla dokázat jen já.

Jen s Lokim neměl pravdu. On si to nevybral dobrovolně, ale věřila jsem tomu, že kdyby měl na výběr, tak bere temnotu.

,,běž si odpočinout, dobře? Potřebuješ to. V poslední době jsi moc nespala a pořád jsi pracovala a přemýšlela. Já půjdu sledovat kamery" zvedl se ze sedačky.

Tím mě setřásl z jeho ramene a za ruce mě vytáhl na nohy.

,,a už se tak nepodceňuj. Nerad u tebe vidím slzy. Jsi ta nejchytřejší holka, kterou znám" znovu mi setřel slzy.

S tichým poděkováním jsem vystoupala schody a zalezla si do koupelny, abych si dala teplou sprchu na uklidnění.

Byla jsem v pokoji a chystala jsem se jít spát, když někdo zaklepal na mé dveře.

Bylo už pozdě, takže jsem myslela, že všichni budou spát.

,,dále" křikla jsem a přikryla si holé nohy dekou. Nerada jsem ukazovala víc než bylo třeba.

Dveře se otevřely a objevil se v nich Peter s rozcuchanýma vlasama.

,,viděl jsem tě dole s Clintem. Chtěl jsem se jen zeptat, jestli jsi v pohodě" stiskl rty k sobě.

Bylo to od něj milé, ale jestli to byla jeho taktika jak si mě získat, tak neuspěl.

,,jsem. Jen jsem měla menší zkrat. Nic, z čeho bys měl mít strach o svoji ošetřovatelku" ušklíbla jsem se.

On se zasmál a pokroutil hlavou. Tohle jsem brala jako náš osobní vtípek.

Chtěla jsem se s ním bavit normálně, jako s kýmkoliv jiným. Nechtěla jsem ho od sebe odhánět jen proto, že se mu líbím.

,,to jsem rád. Aspoň na sebe nebudu muset dávat pozor" ale musíš.

Nebyla jsem tolik zběhlá v ošetřovatelství, takže by si na sebe měl dávat pozor, protože bych ho pravděpodobně dorazila.

Pak jsme se s ,dobrou noc' rozloučili a já se konečně uvelebila v posteli.

Byla to úleva, když jsem věděla, že můžu spát déle než jen pár hodin, ale i tak jsem musela vstávat brzy.

Další den jsem měla dopoledne schůzku s Furym o projednání toho, co mi dal.

Cítila jsem se špatně, že jsem o tom ostatním ještě neřekla ani slovo.

Ale jak Fury řekl. Oni potřebovali vůdce aspoň na takovéhle věci a aspoň v tom jsem hodlala uspět.

Jít pod ně byla tak trochu sebevražda, ale na druhou stranu to mělo víc výhod.

Otevřela jsem oči a protáhla se. Dalo by se říct, že jsem se dobře vyspala, dokud jsem neuviděla hodiny.

Za hodinu jsem měla mít schůzku s Furym na konci města.

Vystřelila jsem z postele, převlékla se rychlostí blesku a zamířila do koupelny.

Peter si tam zrovna čistil zuby. Omluvila jsem se mu, vzala si hřeben a líčení a zamířila zpět do pokoje, aby měl soukromí.

Srdce mi bilo jako o závod. Vůbec jsem nemyslela na to, že bych si měla nastavit budík.

Ještě že jsem se vzbudila tak brzy, jinak bych byla v pr...

Peter vycházel z koupelny ve chvíli, kdy jsem tam potřebovala já. Vykonala jsem všechnu hygienu a šla dolů.

,,tati hodíš mě prosím k Furymu? Mám s ním schůzku a zaspala jsem" vyhrkla jsem a vzala si jablko.

On kývl a zvedl se ze sedačky, na které si brousil šípy. Zabila bych ho za to.

,,doktore Bannere budete prosím sledovat kamery v laborce? Je to důležité a nechci na to nechat Steva samotného" poprosila jsem ho.

On hned začal kývat a zamířil dolů, takže jsme mohli s tátou jet. Hurá na debatu.