Nenahraditelná//CZ FF✔️

31.

Od Furyho jsem si vyžádala podrobné podmínky o tom, co by chtěli, abychom dělali a nedělali.

A hlavně to, jaké bychom z toho měli výhody my, to bylo důležitější.

Všechno mi to dal sespané s tím, že čekal, že to budu vyžadovat, což by bylo jasné i blbému.

,,chci po vás ještě jednu věc, slečno Bartonová. Co se dělo s Lokim na té planetě a proč tam nebyl, když jsme přiletěli?" sedl si do čela stolu.

Střihla jsem pohledem po Philovi, aby mě zachránil, ale jeho to očividně taky zajímalo.

Řekla jsem jim všechno od toho, jak nás přenesl až po to, jak zmizel.

Měli by to vědět, aby se připravili na nejhorší, což mi připomnělo, že bych to měla říct i ostatním.

Loki byl stále spolčený s Patroniem a jen Bůh věděl, co chystal po jeho zatemnění.

Nějaká mladá žena zapisovala každé slovo, které jsem řekla, až mi to bylo otravné. Jako kdyby to nemohli nahrát.

Už jsem se chystala odejít, ale Fury mě zastavil kousek od prosklených dveří.

Vzal nějaký kufřík, co měl pod stolem a podal mi ho.

Přidržela jsem si ho zespodu rukou, kde jsem měla všechny dokumenty a otevřela ho.

Uprostřed kufříku byl uložený Teserakt, který svítil tak moc, že jsem musela odvrátit hlavu.

,,kde jste to proboha vzal?" zavřela jsem kufřík, abych si nevypálila oči.

Nechápala jsem to. Teserakt měl Loki přidělaný na žezle. Jak ho mohl získat?

,,to nemusíte řešit, slečno Bartonová.  Spoléháme na vás a na váš stroj času. Mohlo by to mnoho změnit" a tohle ví jak?

Byla jsem si jistá, že jsem se o tom před nimi nezmínila ani jedním slovem. Jak to mohli vědět?

Zaraženě jsem přikývla a odešla pryč. Byla jsem z toho úplně mimo.

Táta na mě čekal před základnou, za což jsem byla nesmírně ráda, protože kdybych měla jít pěšky, tak bych umřela.

Stále měl auto, které patřilo S.H.I.E.L.D.u, ale nikdo se po něm neptal, takže už bylo asi jeho.

Díky Teseraktu jsem měla výmluvu na to, proč jsem tam byla.

Zatím jsem nechtěla říct o jejich nabídce ani tátovi. Musela jsem si to projít prvně já.

Nechala jsem Bruce u kamer a poslala Steva od Buckyho pryč.

Radši jsem i zavřela dveře mezi ošetřovnou a laboratoří, aby Bruce neslyšel Buckyho vzpomínky.

Stačilo, že jsem o tom věděla já a Steve. Víc lidí jsme do toho zatáhnout nemohli. Aspoň ne zatím.

Aspoň jsem měla čas si projít vše, co mi dal Fury, protože Bucky spal.

,,co to je?" zachraptěl, až jsem nadskočila a papíry schovala pod složku s podmínkami, které mi dal Fury poprvé.

,,už jsi vzhůru. Zdály se ti nějaké další sny?" dala jsem si nohu přes nohu a snažila se vypadat nevinně.

Bucky se posadil, trochu se zamračil a přejel mě celou očima, až mi naskočila husí kůže na rukou.

Za tu dobu, co tam byl přivázaný, vypadal vážně příšerně. A taky tak byl cítit.

Ráda bych ho pustila, aby se aspoň umyl, ale nešlo to, ale za to si mohl sám.

Jediné štěstí bylo, že kousek od lehátka byl záchod a on nemusel chodit do kýble, protože to už bych vážně nepřežila.

,,řeknu ti to až když ty mi řekneš co je to za dokumenty, na kterých je napsáno přísně tajné a znak S.H.I.E.L.D.u" otevřela jsem ústa.

Tohle bylo vyjednávání? Teď už to bylo něco za něco? Co si to dovoluje?

,,nemusím ti nic říkat, Bucky" založila jsem si ruce na hrudi a opřela se o židli.

Tohle byl vztah vězeň-dozorce a nikdo se nezpovídá vězňům, takže jsem to nechtěla dělat ani já.

,,já tobě taky ne" oplatil mi. Naštvalo mě to a taky mi to sebralo vítr z plachet.

Začal být mnohem víc lidštější a drzejší. Přemýšlela jsem, jestli jsem nebyla radši, když byl nájemný vrah s vymytým mozkem.

,,musím něco vyřešit s ostatními a chci si to prvně přečíst, než jim to řeknu" vzdala jsem to nakonec.

Kdybych mu nic neřekla, tak bychom se nehnuli z místa a on by mi neřekl ani slovo, jako ze začátku.

,,a teď mluv ty" naléhala jsem a trochu se předklonila.

Doufala jsem, že si na něco vzpomněl, abych mu neřekla tak důvěrné informace zbytečně.

,,měl jsem hrozně divný sen o tom, jak mi přidělávali tohle" zvedl levou ruku z kovu.

Ač nerada jsem se zeptala na podrobnosti a měla namále, abych se nepozvracela, když o tom mluvit.

Musel si vytrpět hodně, ale vypadalo to, že už se z toho dostává a to bylo dobře.

Ruku už jsem mu sice vrátit nemohla, ale aspoň jsem mu mohla vrátit život.

Mluvila jsem s Buckym o všech detailech a lidech, které si mohl vybavit, přičemž jsem mu vyndala stehy z ramene, když přišel táta.

,,přiletěl Thor. Prý na Ásgardu byl boj a zabili mu matku" zaskočilo mi, když to řekl.

Frigga je mrtvá? Bála jsem se zeptat, jestli za to mohl Patronio, nebo nedejbože Loki.

,,zapiš všechno co řekne" přirazila jsem mu na hruď desky s papíry a vyběhla nahoru.

Bylo to ode mě zlé, ale její smrt jsem mohla obrátit ve svůj prospěch. V hlavě se mi zrodil plán.

,,potřebuji, abys mě přenesl na Ásgard, Thore. Musím nutně mluvit s Odinem" postavila jsem se za něj.

On se na mě otočil a trochu se zamračil. Uhnula jsem očima, abych s ním nemusela navazovat oční kontakt.

Chvíli na mě jen tak koukal, stejně jako Peter a Natasha.

Nakonec mi na to kývl a společně jsme odešli na zahradu. Začala jsem se bát.

Na Ásgardu jsem ještě nikdy nebyla a ani jsem nevěděla jaké to je, když se tam přenáší.

Thor zvedl kladivo k nebi a kolem mě se objevilo světlo. Musela jsem zavřít oči. Tohle bude dobrodružství.