Nenahraditelná//CZ FF✔️

6.

Všichni seděli v obýváku na pohovce a čekali na mé vysvětlení ,co u nás dělá nejobávanější vrah'.

Postavila jsem se naproti nim a propletla si prsty na rukou. Nevěděla jsem jak to podat, aby se nenašvali.

,,mám Teserakt a mám kamen mysli v Lokiho žezle. Teseraktem můžu zprovoznit stroj času, ale Odin by mi to nedal jen tak za úsměv a Loki byl jediná možnost. Zodpovědnost za něj je teď na nás" sklonila jsem hlavu.

Pomalu mi docházelo, že jsem udělala hroznou blbost. Co mě to vůbec napadlo?

Na vlastní oči jsem viděla co dokáže holýma rukama a já ho přitáhla do našeho domu a převzala za něj zodpovědnost.

Nejradši bych si omlátila hlavu o zeď, ale Teserakt jsem opravdu potřebovala.

Lhala bych sama sobě, kdybych řekla, že jsem Lokiho neviděla ráda. Živého a zdravého.

Jeho psychický stav se do zdraví nemohl počítat, protože by v takovém případě nebyl zdravý nikdy.

Proboha. 'Randila' jsem s totálním psychopatem! To díky mně se dostal na Zemi...

Nikdy jsem na to nemyslela v tomhle směru. Nebýt mého pubertálního mozku, tak ti lidé mohli žít...

,,ohlídáme ho, Stef. Zvládli jsem i horší věci" postavil se přede mě táta a pohladil mě po vlasech.

Vykouzlilo mi to úsměv na tváři. Vždy se na mé blbosti snažil najít něco dobrého.

Natasha si odfrkla, zvedla se a odešla z domu. Ona na druhou stranu viděla na mých rozhodnutích jen to špatné.

,,pomátla ses?!" zahřměl Thor, když vešel do obýváku dveřmi na zahradu.

Táta se k němu otočil čelem a tím mě schoval za svá záda. Takhle vytočeného Thora jsem v životě neviděla.

Už od začátku jsme mezi sebou měli rozepře, ale o nepodstatných věcech. Tohle bylo... vážné.

,,nebýt tebe a tvého otce, tak není zlý. Tohle se děje jenom kvůli tomu blbému kladivu!" stoupla jsem si vedle táty.

On si ihned vzal z opasku destičku, ze které si dokázal udělat luk, který v ní měl zabudovaný a z druhé strany zmenšený šíp, který dokázal zvětšit jedním stisknutím.

Byl to vynález Tonyho. Udělal ho ještě dřív než jsem s ním začala naplno pracovat.

Pochybovala jsem o tom, že luk a šípy Thora zastaví, ale cítila jsem se bezpečněji.

Jednou jsem četla báje, kde bylo zmíněné, proč se z Lokiho stal zloduch.

Odin mezi Thorem a Lokim dělal vždy rozdíly. Možná proto, že Loki nebyl jeho pravý syn.

Když mu bylo osm, tak Thorovi dal kladivo, které dokazovalo právoplatnost nástupu na trůn.

Loki začal žárlit a snažil se mu ho vzít. Tehdy to všechno začalo. Začal to Odin.

,,proč se za něj stále stavíš? Co si tím dokazuješ?" rozhodil rukama, div neupustil kladivo.

Táta aktivoval své zbraně a namířil na něj. Nevypadalo to dobře, ale tímhle mu dal další důvod být naštvaný.

Bruce se Stevem na nás jen koukali. Bruce neměl dostatek záření, aby se proměnil, ale Steve byl připravený zasáhnout i bez štítu.

Doufala jsem, že na boj nedojde, protože by Thor, i přes snahu všech, vyhrál.

,,ale bratře. Proč útočíš na ni? Netroufneš si na Boha, jakým jsi ty sám?" přišel do obýváku vysmátý Loki.

Všechny pohledy padly na něj. Miloval pozornost a tohle mu dělalo jen dobře.

Byl tu chaos a hádka. V tom se on vyžíval. Bylo to pro něj uspokojení, blažený pocit. Proto se mu říká Bůh chaosu.

,,můžeme si promluvit o samotě?" otočil se na nás. Měl ruce za zády a vypadal jako nějaký učitel.

Byla to spíše otázka mířená mě, soudě podle jeho očí, které vyhledala ty mé.

,,běžte na zahradu, ale ani o krok dál. Přece nechceš umřít tak primitivní smrtí, jako je zástava srdce" sladce jsem se na něj usmála.

On mi věnoval jeho kyselý úšklebek a odtáhl Thora pryč z obýváku.

Táta deaktivoval zbraně a dal si je zpět za opasek. Tak tohle bylo o fous.

Až do setmění jsem byla s tátou na naší oblíbené mýtině, kde jsme zkoušeli nové modely šípů.

Nechali jsme toho, když jsme byli kousek od toho, abychom zapálili celý les a radši šli domů.

,,můžeš mi říct, co je tohle?" ukázal na své tělo Loki, když jsem se snažila zakrýt svůj úsměv.

Měl na sobě bílé tričko a černé tepláky. Patřilo to Stevovi, soudě podle toho, jak to na něm viselo.

,,aspoň vypadáš jako normální člověk a ne pedofil, co láká děti do cirkusu" prosmýkla jsem se kolem něj a seběhla schody do laboratoře.

Vychutnávala jsem si, když jsem se mu mohla smát. Věděla jsem, že by mi neublížil.

I přesto všechno jsme měli potřebu se navzájem chránit. Nikdy by to nepřiznal, ale bylo to tak.

Kdyby mu něco takového řekl Bruce nebo Steve, tak by byl do sekundy mrtvý.

Loki byl rychlý a mazaný, takže by se nestihli ani bránit. Já o vlku a vlk za dveřmi. Doslova.

,,doktore Bannere? Stalo se něco?" trochu jsem se zamračila, když jsem ho viděla.

Měl tašku na rameni a bundu v ruce. Vypadalo to, jako kdyby se chystal na dlouhou cestu.

,,domluvil jsem se s bývalými spolupracovníky na tom záření. Musím na čas do Kanady a hodí se mi to, protože mě Loki tak trochu děsí" ach...

Loki děsil každého na potkání, takže jsem se tomu ani nedivila, ale donutilo mě to se zasmát.

,,mohli jsme to udělat i tady v New Yorku. Našla bych ty nejlepší vědce" opřela jsem se zády o zeď.

Nevěřila jsem nikomu, koho jsem neměla ověřeného. Nezamlouvalo se mi to.

,,chtějí zkusit ještě pár pokusů. Dělám to pro univerzitu. Jen jsem ti chtěl říct, co se děje" jen jsem přikývla, což mi oplatil.

,,a opatrujte se, doktore" vyhrkla jsem, když chtěl odejít, načež se zpět otočil.

Nechtěla jsem ho nechat jít. Kdyby se už nevrátil, tak by to znamenalo o člena méně a zvýšení Thorova ega.

On a Bruce se prali o příčku nejsilnějšího Avengera a bez Bruce by ji obsadil Thor. Nic dobrého.

,,ty taky" lehce se usmál a zmizel nad schody. S povzdechem jsem se otočila ke kufříku a otevřela ho.

Teserakt svítil na míle daleko, až jsem to musela zase zavřít, abych neoslepla.

Nečekala jsem, že to bude lehké, ale netušila jsem, že to bude nemožné. Neviděla jsem žádné řešení.

Stála jsem nad papíry s různými výpočty jak oddělit kousek teseraktu, abych ho mohla vložit do stroje, ale na nic jsem nepřišla.

Nic nemělo takovou sílu, aby to dokázalo kámen rozdělit na několik částí.

Vzala jsem v potaz i Thórovo kladivo, ale roztříštěním na malinké kousky bychom nejspíš zapříčinili zánik vesmíru.

Mohlo by se stát, že by kousky kamene teleportovaly úseky vesmíru do dalších úseků a tak by vznikla jedna velká černá díra uprostřed ničeho.

Už jsem to pomalu vzdávala a chtěla jít spát, když jsem na zátylku ucítila něco studeného.

Pomalu jsem se otočila a zvedla ruce, když jsem uviděla zbraň mezi svýma očima. No dopr...