I. Santa Cruz

3.3K 51 1
                                    

❁ ❁ ❁

,,Vstávej, vstávej vstávej!!" Uslyšela jsem nad sebou hlas, který bezesporu patřil tomu nejšílenějšímu člověku na světě. Totiž, jaký blázen by vás byl schopný budit v sedm hodin ráno mlácením polštářem o hlavu?!

S povzdechem jsem otevřela oči, a zjistila, že jsem měla pravdu. Moje šílená kamarádka Jeyla už se nademnou skláněla, a podle jejího úšklebku, který jí pohrával na tváři, jsem mohla soudit, že jí napadla zase nějaká šílenost.
Hned jak zaregistrovala, že jsem vzhůru, přestala mě mlátit, a spustila: ,,Á, šípková Růženka se nám konečně vzbudila!"

,,Hele, nic ve zlým, ale myslím, že kdyby princ takhle budil růženku, tak by mu dala akorát tak do zubů, ale rozhodně by si ho nevzala." Namítla jsem otráveně.

,,No to jako sorry, ale polibkem tě budit fakt nehodlám." Hájila se Jeyl. Já jsem nad ní jen protočila oči, vstala jsem, a namířila si to do kpupelny vyčistit si zuby, s nadějí, že mě nechá na pokoji.
Jenže ta malá užvaněná bytost, která se nevímproč nechává nazývat člověkem mě následovala i tam. Sedla si na poklop záchodu vedle mě, a spustila.

,,Hele" řekla, zatímco jsem si nanášela pastu ma kartáček ,,víš vůbec, co je dneska za den?" Zeptala se. Vážně někdy pochybuju o jejím rozumu. Jen jsem na ni upřela svůj ospalý pohled, a zvedla obočí, abych jí mohla naznačit něco ve smyslu : Co se mě vůbec ptáš?.
,,Hele, trochu života do toho umírání, dnešek si musíme užít." Začala do mě zase hučet. Já jsem ji ale nenechala hned tak lehce vyhrát. To má za to, že mě vzbudila takovým neandrtálským způsebem.

,,No," řekla jsem, ,, možná, že kdybys mě nechala trochu se vyspat, tak bych i trochu té energie do života měla." Na to si Jeyla jen uraženě povzdechla, a odešla z koupelny. V zrcadle jsem viděla jen, jak zapíná rádio, a pak už byl slyšet jen energický hlas moderátora: ,,Přeji pěkné ráno všem obyvatelům Santa Cruz, a především všem studentům, kterým dnes začínají letní prázdniny!"

Musela jsem se nad jejím chováním nahlas zasmát. Někdy se opravdu chová jak malá. A kdybych měla být upřímná, jako malá i vypadá. Má kamarádka má dlouhé černé vlasy co nosí neustále spletené do dvou copů. Má je tak dlouhé, že se divím, že si na ně někdy nesedne. Má pihatý obličej, ale není nějak moc opálená. Na holku z Kalifornie by jste ji určitě netipovali. A taky že z ní původně nepochází. Prozrazují to hlavně její specifické Korejské oči barvy lískového ořechu, co nosí schované za obrovskými brýlemi, bez kterých téměř nic nevidí.
S Jeylou se kamarádím už dva roky, a před pár dny mi nabídla, abych jela na celé prázdniny za její tetou do domu na pláži. No, a právě proto jsem ted' tady. V úžasném městečku jménem Santa Cruz, proslaveném svými plážemi, úžasnými restauracemi, horami, obrovským zábavním parkem, nebo dokonce i pozorováním velryb! Strašně moc se nemúžu dočkat, jaké budou prázdniny strávené tady, a ještě pořád nemůžu uvěřit tomu, že celé posvátné dva měsíce neuvidím moji hlučnou a otravnou rodinu. Tomu se říká učiněný zázrak!

Po vyčištění zubů jsem si opláchla ještě obličej, a pak jsem zamířila do pokoje za Jeylou. ,,Takže, co chceš dneska dělat." Zeptala jsem se nakonec. Rty se jí okamžitě zvlnily do širokého úsměvu. Ale nebyl to obyčejný usměv, kterým se vám většinou lidé snaží zpříjemnit den. Právě naopak, tohle byl úsměv, kterého jsem se vždycky bála. Oznamoval mi předem, že mou ztřeštěnou kámošku něco napadlo.
,,Takže poslouchej, co mě napadlo," (jak jsem řekla), ,,tohle léto bude vyjímečný. Chci říct, že tohle léto bude jiný, než všechny ostatní léta. Tentokrát to bude léto, na který nikdy nezapomeneš. Bude to léto..."

,,Tak už to sakra vyklop!" Přerušila jsem ji, aby si dřív, než mi prozradí svůj dokonalý plán nezamotala jazyk. Nic ve zlém, ale Jeyla nebyla moc dobrá ve vyprávění. Většinou se milionkrát přeřekla, změnila téma, nebo řekla jedno slovo v jedné větě hned třikrát, což je věc na kterou jsem nejvíc alergická.

,,No prostě, víš stejně dobře jako já, že ve škole nejsme kdovíjak oblíbený, a tak mě napadlo, že přes tohle léto se změníme, abysme jim to pak mohly natřít. Můžeme si udělat seznam. Chápeš, jako třeba že se pořádně opálíme, seznámíme se co s nejvíce lidma, najdeme si kluky, uděláme si tetování, piercing...

,,Jo, dobře, chápu co tím myslíš." Radši jsem ji utla, a snažila se ignorovat poslední položky. Kdo ví, co ještě by byla schopná vymyslet. Vypadá to, že tyhle dva měsíce na ni budu muset dávat větší pozor než obvykle. Nerada bych si odsud totiž odvezla člověka potetovaného od hlavy až k patě, piercingem provrtaného kde se dá, oblečeného celého v černém, a s obřím čírem na hlavě. Nevím, jestli když se z Jeyly stane gotik, nějak výrazně si zvýší popularytu.
Přesto, ale na tom, co říkala něco bylo. Je pravda, že jsme na školním žebříčku oblíbenosti byly asi tak těsně pod učitelkou dějepisu. Dobře, tak dole možná ne. Paní Misantropovou nemá rád vůbec nikdo. Ale i tak by malá změna neuškodila.

❁ ❁ ❁

,,Takže, kam vyrazíme nejdřív?" Řekla Jeyla, a roztáhla před sebe obří mapu, přes kterou rozhodně nemohla vidět na cestu. Byly právě tři odpoledne, a my jsme úspěšně plnily náš plán jak se stát oblíbenou, tím, že jsme se celé dopoledne válely doma u televize, a znova sjížděly všechny naše oblíbené filmy o letních láskách. Ha ha. Já vím, flákáním se doma u televize se nikdo nestane oblíbeným, a dokonce se u toho ani neopálí. Hlavně že jsme ale měly jídlo, a klimošku.

Odtáhla jsem Jeylu stranou, a vytrhla jí mapu z ruky. ,,Co blbneš," nadávala jsem jí, ,,málem tě strazil ten kluk na kole!"
,,To nevadí, alspoň by mi pak pomohl vstát. Byl aspoň pěknej?" Zeptala se. Jen jsem zavrtěla hlavou, a začínala mít vážně strach, jestli nemá úpal.
,,Probuď se! Vždyť ti mohl něco udělat!" Chytla jsem ji za ramena, a zatřásla s ní, aby se probudila. Dočkala jsem se ale jen ledabylého mávnutí rukou.

,,Tak co budem teda dělat?" Zeptala se po chvíli, když mapu zase složila, a schovala si ji do kabelky. ,,Mám nápad!" Řekla hned zase. A jéje. Pomyslela jsem si. ,,Zeptáme se támhle těch kluků." Jeyla ukázala na dva kluky postávající před nějakým barem, znichž oba měli v ruce cigaretu, na hlavě sluneční brýle, a vpodpaží si drželi motorkářskoé helmy. Říkala jsem jí, že se mi moc nezdají, ale Jeyle byly moje obavy fuk, a tak jsem za nimi musela jít s ní, protože moje kamarádka myslela vždycky jen polovinou mozku, a já měla strach, aby se jí ještě něco nestalo.

,,No, dá se tady toho dělat spoustu." Řekl nižší blonďák, zatímco ten druhý kluk na nás jen trochu povýšeně koukal. ,,ale dneska večer bude na Black's Beach beachparty, takže jestli chcete, ukažte se. Budeme tam taky." Řekl. Potom hodil nedopalek od cigarety na zem, a zašlápnul ho. Oba si nasadili helmy, sedli na motorky, a nastartovali. Nejspíš je vůbec nezajímalo, že ten výfuk stojí přímo před námi.

Trochu jsem popošla, aby mi to svinstvo nelítalo do očí ,,Tak fajn díky!" Zakřičela jsem na ně, aby mě přes ten hluk slyšeli.
Oba ještě něco řekli, ale to už jsme nemohly slyšet, protože už ujížděli pryč.
,,Fuj, mám ten sajrajt v očích." Postěžovala jsem si Jeyle.

,,Ale Chrystal, musíš být pořád takovej pesymista? Podívej, vždyť nás pozvali na party, to je přece super." Zajásala nadšeně. No jo, ale ona měla aspoň na očích brýle.
,,To nic nezmění na tom, že jsou to pěkní pitomci." Zabručela jsem ještě potichu. ,,Hele, jestli ale chcem jít na party, tak by jsme se měly pořádně nachystat, ne?"

Ach jo, ty online hodiny jsou taková nuda! A tak jsem se rozhodla, že vám místo učení zveřejním novou kapitolku Xd. Tím vás ale samozřejmě nechci podporovat v tom, abyste flákali školu! Učte se, učte, a učte! Protože z vlastních zkušeností vám můžu říct, že se vám to jednou vyplatí. A to je mi teprve náct, ale i tak jsem na to nejednou doplatila.
Přeju vám všem samé jedničky!♡

I just love you ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat