I just love you ✓

XII. Blue hair

,,A vážně jsme mu to musely dát takhle hnusně sežrat? Nebylo to moc tvrdý?" Ptala jsem se starostlivě.

,,Ne, nebylo. Chrys, přemýšlej, vždyť si to sakra zasloužil." Tloukla mi do hlavy Jeyla už po sto padesáté. Já vím, že si to zasloužil. Ten zlý Darion ano, ale ten druhý... viděla jsem ten jeho výraz. Možná není ve skutečnosti takový, jak se navenek zdá. Jenže Jeyla s tím bohužel nesouhlasí.

,,Víš co Jeylo? Zalez radši dozadu, jo? Já tu mám zákazníka." Řekla jsem, a ukázala na malou holčičku, které mohlo být tak maximálně pět. Jeyla si jen povzdechla, a zalezla do kuchyňky, kde stejně neměla téměř nic na práci.
Já jsem se začala věnovat zákazníkovi, a připravila jeden hotdog. Doufám, že už tu dlouho nebudu. Myslím jako v téhle práci. Sice jsem si už celkem zvykla, ale ráda bych už sundala ten kašpárkovský obleček. Je to směšné. Lidi v mém věku neustále prochází kolem, a smějou se. Jako doslova, jdou, popadnou se za pusu, a začnou si na nás ukazovat.
Ve snaze vypadat alspoň trochu líp, jsem se vykašlala na ten odporný klobouček, a strhla si ho z hlavy. Ne, prostě ho nosit nebudu, a ať si kdokoli říká, co chce, radši se nechám vyhodit, než to mít na hlavě.

Jenže možná jsem to dělat neměla. Hned, co jsem si sundala tu odpornou věc z hlavy, upoutala jsem pozornost jedné holky. Vypadalo to, že mě odněkud zná, protože se hned, jak mě zahlédla otočila, a vyrazila ke mně. Nebylila mi odnikud povědomá. Na hlavě měla rozcuchané vlasy, končící kousek pod ušima, barvy něco mezi černou, a hodně hodně tmavou modrou. Rozhodně jsem ji nikdy dřív neviděla.

,,Máte i zmrlinu?" Zeptala se černovláska, a ukázala při tom na nabídku. Jelikož se James ještě neuráčil přijít, šla jsem ji obsloužit já.

,,Jsou to dva dolary." Naúčrovala jsem jí, když si ode mě už brala citrónovou zmrzlinu v kornoutku. Když mi ta holka zaplatila, a já jí popřála hezký den, myslela jsem si, že už odejde, jenže ona tam pořád stála a své velké modré oči upírala na mě.

,,Potřebuješ ještě něco?" Zeptala jsem se zmateně a začala se rozhlížet, jestli jsem jí něco nezapoměla dát.

Ona se na mě ale jen přívětivě usmála, a řekla: ,, Ty jsi Chrystal, že jo?" Zeptala se, a úsměv ji stále neopouštěl. Sice jsem na ni neměla náladu, ale byla mi celkem sympatická.

,,No, jo." Řekla jsem pomalu, a přitom stále přemýšlela, odkud by mě tak mohla znát. Ten obličej mi nebyl odnikud povědomý.

,,Víš, Darion mi řekl to o té party, a..."

,,Ty ho znáš?" Přerušila jsem ji. Znají se? Jestli jí o tom Darion řekl, znamenalo to, že si musí být blízcí.

,,Jo. Vlastně ho tu zná snad každej. Na naší škole patří k těm oblíbenějším lidem." Řekla, jakoby nic, ale já viděla, jak nad tím mírně protočila očima. To by mě teda zajímalo, jak by ten kretén mohl být oblíbený.

,,Oblíbenějším?" Podivila jsem se a vykulila na ni oči. ,,Jak ho může mít vůbec někdo rád?! Vyjekla jsem, nechápajíc jediné slovo z toho, co mi to tu řekla. Byla jsem trochu zmatená. Když jsem to ale dořekla, její úsměv povadl. Pořád tam byl, ale už nebyl tak přívětivý a bezstarostný. Jako by tu bylo něco, o čem jsem neměla ani ponětí, avšak ona ano. A nebylo to nic dobrého.

,,Víš Chrystal, on není takový, jak si myslíš." Řekla ta holka. Ani jsem neznala její jméno, ale už se začala vzdalovat, jakože odchází. ,,Měla by sis dávat pozor na špatné lidi!" Zavolala na mě ještě, když mi mizela z dohledu. Zmateně jsem na ni vykulila oči. Jak to myslí? Špatní lidé? A to má být jako kdo? Je snad nějaká věštkyně?A co s tím má společného právě Darion? Je jedním z těch zlých lidí?
Vůbec jsem ji nedokázala pochopit.

,,Co to má sakra být?!" Zavolala jsem na ni nazpátek. Vypadala, že už mi neodpoví, a pokračovala dál v cestě. Nakonec se ale přecejenom otočila a promluvila.

,,Varování!" Řekla a pak už zmizela za rohem.

Co to sakra bylo?
Chtěla mi tím snad říct, že je Darion nebezpečný? Ani nemusela, myslím, že mám dost rozumu na to, abych se od něj od teď držela dál. Zatím se mi totiž ani jednou nevyplatilo to neudělat. Ale od teď už tak hloupá nebudu, prostě ne. A tahle holka na to nejspíš měla úplně stejný názor jako já. Prostě se k němu už ani nepřiblížím.