Já a Poberti - Probíhá přepis

Silvestr 2. část

Pohled Remuse

Když jsme přišli s Amy do společenky, už to tam žilo. Došli jsme k jednomu prázdnému stolu a položili na něj to, co jsme přinesli z kuchyně. Za nedlouho k nám přišel James. " Jak tak koukám, že jsme Vám tady moc nechyběli co,, zasmál sem se. " Ale jo chyběli. Hlavně Amy. Museli jsme na ně řvát sami. William si málem vykřičel hlasivky, když řval do dívčích ložnic,, " Aha,,  " A proslov jsme museli dělat bez tebe náměsíčníku,, přišel k ním Sirius se skleničkou alkoholu v ruce. 

" Ach jo. Zase piješ?,, povzdechla si Amy. " A ty se divíš? Je konec roku a já si ho chci užít,, " Jo to se ti podobá,, uchechtnul sem se. " Neuvěříš, koho jsme potkali a s kým mluvili Siriusi,, " Nevím, Rodericka Plumptona?,, " Vedle jak ta jedle. Brumbála,, " A co povídal?,, " Mluvil o tom, že tu sázku prohraješ,, co mají pořád s tou sázkou. " No nazdar. Pokud to říkáš, tak to si jdu dát ještě jednu. A ty jdeš se mnou,, " Co? Ne-,, a už ji táhnul k baru. Já ho jednou přetrhnu. A pokud to neudělám já, tak Will se o to postará.

Šel sem za nimi. Jo, sem takoví stalker, ale aspoň bude sranda. No, Sirius ji zavedl k baru a podal ji skleničku něčeho. A já se bojím, že to něco, je ohnivá whisky. Tak ji podal skleničku a ona si ji vzala. Přiložila si ji ke rtům a trošku se napila. Zakřenila se a vyprskla to. Skleničku mu podala zpátky. " Tak to stejnej hnus, jako ty lektvary, co do mě Poppy lila,, " Ale noták, to od Poppy je mnohem hnusnější než tohle,, " Tak o tom bych se hádala,, " Však ale- hej Náměsíčníku, ty mi to dokážeš, že jo?,,      " Promiň neposlouchal sem. Co mám dokázat?,, " Že tohle,, ukázal na skleničku,     " Je mnohem lepší než ty hnusy, co do nás Poppy lije, když jsme na ošetřovně,, podal mi skleničku s whisky. " Zkus to a přesvědč se,, vzal sem si ji od něj a trošku se napil. Spolknul sem to a hned se zašklebil. " Tak co?,, zasmál se. " Je to ostrý,, doháje, pálí mě v krku. " Je vidět, že nejsi zvyklí pít,, " Jo, to nejsem,, zakašlal sem. " Myslím, že se půjdu s Remusem projít,, řekla Amy a táhla mě hlouběji do společenky. Zastavila u křesel a do jednoho si sedla. Sednul sem si do protějšího. 

" Kolik je?,, " Bude jedenáct,, " Za hodinu dvanáct,, docela pozdě. " Nemáš žízeň?,, " Jo, trošku jo a ty?,, " Jo, taky. Zajdeme pro něco?,, " Jo, to bychom mohli,, zvedli jsme se se a šli si dát něco k baru. " Co si dáš?,, " Asi dýňový džus,, " Dobře. Dvakrát dýňový džus prosím,, poprosila Amy barmana, kterého dělal jeden kluk ze sedmého ročníku. " Hned to bude,, a začal to míchat. Zatím sem se rozhlédl po společence. Zahlédl sem Siriuse, jak se baví s podnapilou Marlen, Petera jak je u stolu s jídlem, Jamese, co se motá kolem Lili a ta ho posílá k šípku a nakonec Williama, jak nad něčím přemýšlí. " Tak, tady to je,, položil na bar dvě skleničky s džusem. " Díky,, poděkovali jsme a napili se. Zadíval sem se na Amy. Upíjela ze své skleničky a pozorovala děj v místnosti. Při tom se usmívala.

" Amy?,, " Jo?,, "Zatancuješ si se mnou?,, zeptal sem se nejistě. " Moc ráda,, odložili jsme skleničky a šli si zatancovat. Stoupli jsme si na parket a tancovali. " Jak se ti líbí párty na nový rok?,, " Je hezká,, jo, povedla se. Pokud dopadne jako ta loňská, tak to bude skvělý. 

Nevím kdo pouštěl písničky, ale najednou hrál ploužák. Přistoupil sem k Amy a lehce ji položil ruce na boky. Ona mi zasedala spojila ruce za krkem. Tancovali jsme v tempu písně. Zajímalo by mě, kdo pouští ty písničky. Podíval sem se, kdo to je. 

Že mi to nedošlo dřív. Byl tam William a něco domlouval s DJejem. Hádám, že ten ploužák byl jeho nápad. Jako by nebyl.

Jen co písnička dohrála, šel sem si sednou. A přemýšlet. Za půl hodiny je dvanáct. Zase nový rok. A hned pátého je úplněk. Nesmím na to myslet. Bože, to nejde. Jen doufám, že tam s námi nepůjde Amy. Nechci ji ublížit. " Nad čím přemýšlíš Reme?,, sedla si ke mě Amy. " Ale nad ničím,, " Remusi, já poznám, když tě něco trápí,, položila ruku na tu moji. " Já jenom, ale nic,, sklopil sem hlavu a zadíval se na boty. " Merline, to je tak těžké to říct? Vždyť  víš, že mě můžeš říct všechno,, ach jo. " Já jenom, pátého bude úplněk,, " Tak to tě trápí? Neboj se. Budu tam. I kluci,, " No právě. Budeš tam ty,, " Nic se nestane,, " Jí se bojím, že ti ublížím,, stisknul sem ji ruku, za kterou mě držela. " Tak toho se bojíš? Říkám ti to už po několikáté, nic se mi nestane,, " Jednou sem ti ublížil hodně,, podíval sem se na ni smutně. " Jenom jednou. Už se to nestane,, ujistila mě. " Ne, příště zůstaneš v pokoji s Lili,, " Proč?,, " Nechci ti ublížit,, " Seš tvrdohlavý jako William,, zvedla se a odešla. Proč já mám smůlu? Když je holka, která mě má trošku ráda, odháním ji od sebe. Nechci ji ublížit.