Pohled Amy
Před měsícem sem slíbila Robinovi, že mu domluvím schůzku s Katarinou. A jelikož spolu máme kouzelné formule, sedla sem si s ní do lavice a povídala sem si s ní. Řekla sem ji, že ji má jeden kluk moc rád. Samozřejmě se hned začala vyptávat, kdo to je. Neřekla sem ji, kdo to je.
Řekla sem ji, že má přijít v sobotu v deset večer na Astronomickou věž a on tam na ni bude čekat. Přikývla. V sobotu tam šla. Robin tam na ni čekal. Předal ji kytku, kterou natrhal na školních pozemcích. S radostí ji přijala. Pak si spolu povídali. Robin vypadal opravdu šťastně, když mi to druhý den říkal. No a od té schůzky uplynul už měsíc.
Předevčírem se jí zeptal, jestli s ním bude chodit. Moc ráda souhlasila. Takže už jsou oficiálně spolu. Přeju jim to. Ale k tomu co dělám já. Sem venku na školních pozemcích a lezu po stromě. Baví mě to. Teď když sem se naučila ze stromů i slézat, tak mě to baví. Vylezla sem tak do poloviny stromu a tak si sedla na jednu tlustou větev a koukala na krajinu.
Jé krásná. Svítí slunce, je teplo a k tomu ještě neděle. Příští měsíc děláme závěrečné zkoušky. Trošku se jich bojím. Ale nějak to snad napíšu. Teď se tím nebudu zabývat. Na to mám ještě dost času. Už se stmívá. Mohla bych slézt. Pomalu sem slezla na zem a šla do hradu. A jelikož sem měla hlad, zamířila sem přímo do Velké síně na večeři.
Sedla sem si k našemu stolu a vzala si vajíčka s chlebem. otočila sem hlavu napravo. Málem mi zaskočilo. Seděl tam Charlie s Dorcas a vypadali šťastně. Že by mi něco neřekli? A proč jsou tady všude nové páry? To teď začne chodit i Marlen se Siriusem a Lili s Jamesem? Moment, Marlenka bude s naší hvězdou až v sedmém ročníku. A Lils s tím střapatým pakem snad taky. No a Alice už s Frankem Longbottomem už asi měsíc chodí.
Takže asi tak. Dojedla sem večeři a šla do věže. Will má za týden svátek. Chtěla bych mu něco dát. A už asi vím co. Skočím si do kuchyně a upeču mu cupcake. Ale s normální náplní. To si ale nechám až na pátek. Teď si půjdu v klidu sednout na gauč a pozorovat lidi ve společence. Jak sem řekla, tak sem i udělala. Opřela sem se o opěrku a sledovala děj ve spoelčence.
" Co děláš?,, zeptal se mě někdo a přisednul si ke mě. Otočila sem se na něj. " Sedím na gauči a dívám se na tebe,, " Dobře. Co si dělala, než sem přišel?,, " Ale, sledovala děj v místnosti,, " Bylo to zajímaví?,, " No, celkem i jo. Hele, jak to je teď mezi Siriusem a Marlen?,, " To bych se měl spíš ptát já tebe. Ty se přátelíš s Marlen,, " Jo, ale ty zase se Siriusem,, " To je fakt,,
" Tak vidíš. A odpovíš mi?,, " Nevím, jak to mezi nimi je. Ale asi to mezi nimi skřípe,, " Jo, asi jo,, " Myslíš, že někdy spolu budou?,, " Jednou na věštění sem vyvěštila, že ti dva spolu budou. Tak uvidíme, jak to dopadne,, " Ale stát by se to mohlo,, " To jo. Aspoň by byl trošku klid,, " Neříká se mi to snadno, ale máš pravdu,,
Přišoupla sem se k němu blíž a položila si hlavu na jeho rameno. Snad mu to nevadí. Chytil mě za ruku. Asi mu to nevadí. Společenka se začala vyprazdňovat, až sem tady zbyla jenom já a Remus. Mrkla sem na hodiny. Jedenáct. Otočila sem se na něj. Usnul. Merline, on je tak roztomilý když spí. Opatrně sem ho pohladila po vlasech. Jsou tak jemný.
Musím ho vzbudit. Nechce se mi, ale tady by se fakt nevyspal. " Remusi, Reme, vzbuď se,, budila sem ho. Trošičku sem s ním zatřásla. Trošku se zavrtěl a spal dál. Ach jo. " Remusi, vstávej,, zkusila sem znovu. Zavrtěl sebou, obmotal mi ruku kolem pasu a strhnul na sedačku. Takže sem ležela na gauči v jeho obětí.
Líbilo se mi to. Opřela sem si čelo o jeho hrudník. Začala sem usínat.
Druhý den Pohled Williama
Ráno. Pondělí. Brzo, vstávat. Ale musím. Vyhrabal sem se z postele a převlíknul se do školní uniformy. Přichystal sem si učení a vzbudil kluky. Když sem chtěl budit Remuse zjistil sem, že není ve své posteli. " Třeba už je dole ve společence" uklidňoval sem se v duchu.
V tom sem ale spatřil jeho brašnu a školní uniformu na židli vedle jeho postele. " Kluci, kde je Remus?,, všichni se na mě otočili. " Nevím,, " Já taky ne,, " Od včerejška sem ho neviděl,, no nazdar. Se Siriusem sem vyběhnul z pokoje a běžel do společenky. Dole jsme se začali rozhlížet.
" Mám ho,, řekl klidně Sirius. " Kde?,, " Je s tvojí ségrou,, ukázal na gauč. Opravdu. Oba dva tam spali v obětí. " Myslím, že si vyšiloval úplně zbytečně,, řekl a šel zase do pokoje. Má pravdu. Přešel sem k nim a kleknul si vedle pohovky. " Remusi, Amy, vstávejte, je ráno,, oba dva něco zamručeli a spali dál. " Sakra, vstávejte,, na to už se Remus probudil.
" A ještě Amy,, " Co tady dělám?,, " Zřejmě jste tady včera usnuli,, " Jsme?,, " Jo,, ukázal sem na Amy. Trošku zrudnul. Zasmál sem se. " Klid, já ti za to hlavu neutrhnu,, " Jasně,, " Amy, vzbuď se,, konečně se probudila i ona. " Děje se něco?,, zeptala se rozespale a posadila se. " Jo, je pondělí ráno,, " Aha. Asi se půjdu připravit do školy,, zvedla se a Rem s ní.
Šla do dívčích ložnic. Já se taky zvednul a šel do našich ložnic. Ještě než sem však stačil vyjít na první schod, otočil sem se na ty dva. Ségra to ještě před schody otočila a popoběhla k němu. U něj zastavila, stoupla si na špičky a dala mu pusu na tvář. Usmála se a odběhla do pokoje. Pohled sem otočil na Remuse. Usmíval se.
Když došel až ke mě, zvednul hlavu a podíval se na mě. Znejistěl. " Wille,, usmál sem se. " Neříkej to klukům. Začali by vám chystat svatbu,, " Jasně,, uchechtnul sem se. " Uklidni se. Máš ji rád. A mě to nevadí. Mám jenom otázku,, " Jakou?,, " Kdy do toho praštíte a budete spolu?,, " No, nevím,, a šli jsem do pokoje.
V pokoji na nás už čekali kluci. " Kde jste byli?,, " Že ty si Náměsíčníku potkal malou Blackwoodovou,, " Co jste tam tak dlouho dělali?,, to bude výslech. " Byli jsme dole ve společence, ano, potkali jsme Amy a zakecali jsme se s ní. Stačí?,, " Bohatě. Teď ale hejbněte kostrou,, " Hodina nám začíná za čtvrt hodiny,, když to Remus uslyšel, vystřelil pro uniformu, bleskurychle se převlíknul a nachystal učení.
" Jdeme?,, " Klid,, " Jo, jdeme,, vyšli jsme z pokoje a šli na první hodinu, Dějiny. Aspoň trošku dospím. V učebně sem si sednul na volné místo a čekal na Amy. Po chvilce se objevila a sedla si vedle mě. Profesor proplul tabulí a začal učit. No a já začal spát.
Pohled Remuse
Usnul sem s Amy v obětí na gauči. Pak mi dala pusu. Merlien, ten květen dělá teda divy.
ČTEŠ
Já a Poberti - Probíhá přepis
RandomNáš příběh se odehrává za dob Harryho otce. Za doby, kdy Bradavicemi pobíhala partička čtyř chlapců, kteří se nebáli nejen školního řádu, ale i Kouzelnického zákona. Za doby Pobertů a jejich přátel i nepřátel. Ale ráda bych do našeho příběhu přidala...