Náš příběh se odehrává za dob Harryho otce. Za doby, kdy Bradavicemi pobíhala partička čtyř chlapců, kteří se nebáli nejen školního řádu, ale i Kouzelnického zákona. Za doby Pobertů a jejich přátel i nepřátel. Ale ráda bych do našeho příběhu přidala...
Je docela pozdě, už bych mohla jít za skřítkama a pomoct jim s dortem. Šla sem do kuchyně. Polechtala sem hrušku a vešla do kuchyně. " Co si paní bude přát?,, " Chtěla bych narozeninový dort. Ale já vám s tím pomůžu,, " Jak si paní bude přát,, zavedla mě za ostatními.
Nachystali jsem mouku, vejce, kakao, mléko, cukr a špetku soli. " A můžeme se pustit do práce,, do mísy jsme dali mouku a smíchali ji s cukrem a kakaem. Když jsme si byli jistí, že je to dost promíchané, rozklepli jsme vejce. Zamíchali jsme je.
O jedu přípravu těsta později
Hotové těsto sem nalila do dvou forem. Ty sem pak dala do trouby(nebo co to v kuchyni mají) a čekala, až se dodělají.
O jedno čekání déle
Vyndala sem z trouby dvě formy s korpusem. Položila sem je na linku a udělala náplň. Rozřízla sem ho na několik částí a jednu po druhé namazala. Sem tam sem dala i nějaké to ovoce. Když domazala všechny části, obmazala sem i dort po stranách.
Elie mi donesla nějakou čokoládu a ovoce. Napadlo ji, že by se to tím krásně ozdobilo. A měla pravdu. Jen co jsme dort dozdobily, ukázala se nám v celé své kráse. " Je hezký,, " Ano paní, to je,, " Elie. Známe se dlouho. Neříkej mi paní, ani slečna. Říkej mi jenom Amy, ano?,, požádala sem ji. Začala plakat.
" A-ano. Takové ti se Elie ještě nedostalo,, " O, notak, neplakej,, chytila sem ji za její ručičku. " Jistě slečno Amy,, ach jo. Snad si zvyknu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
" Mohla bych poprosit ještě o jednohubky?,, " Jistě,, odběhla. Za chvilku zase přiběhla s tácem jednohubek. " Bude to stačit?,, " Jistě,,
Otevřeli se dveře do kuchyně a v nich se objevila Alice. " Máš hotovo?,, " Jo. A ty?,, " Taky. Marlen je s Lili na pozemkách. Takže máme čas to jídlo dostat do společenky,, " Fajn. Vezmeš jednohubky?,, " Jasan. Tývado, ten dort je úžasný. Ten si dělala ty?,, " Nejen já. Elie mi pomohla,, " Super. Tak jdeme,,
Vzala sem dort a šla za Alicí. Když jsme došli do společenky, skoro nikdo tady nebyl. Jenom poberti, brácha, Charlie, několik lidí z našeho ročníku a Dorcas. " Máme jídlo,, oznámila Alice. Všichni se na nás otočili. " Ty kráso, ten dort je dobrej,, " Jo, povedl se,,
Alice položila tác na stůl hned vedle flašek s máslovým ležákem-nemám páru, kde se tam vzaly- a dort sem držela v ruce. " Každou chvilkou by tu měly být,, upozornila nás Dorcas. " Dobře,, rozmístili jsme se po společence a čekali, až přijde Marlen s Lili.
Nemuseli jsme čekat dlouho. Za pár sekund se otevřel poklop v obraze a do společenky vešla Marlen s Lili v závěsu. " Všechno nejlepší Lili!!!,, vykřikli jsme, když došla do prostřed spolky. " Já, já nevím co říct. Moc vám děkuju,, " To není všechno,, lidi se rozestoupili a udělali mi uličku. Já s dortem v ruce sem uličkou došla až k Lili. " Všechno nejlepší Lils,, předala sem ji dort.
Začala hrát hudba. Lili nakrájela dort a dala lidem, kteří ho chtěli. Já byla mezi nimi. Snad bude stravitelný. S talířkem, na kterém byl kus dortu sem si přisedla k bráchovi. Nabral si na lžičku a dal do pusy. Chvilku jedl, když se na mě najednou otočil. " Ten dort chci na svoje narozeniny taky,, " Já taky,, " A já taky,, přihlásili se kluci.
Pomoc. Snědla sem svůj kousek. Nebylo to špatný. Oslava se taky povedla. Žádný alkohol, Lili je šťastná, lidi se baví, hraje hudba, no prostě, co víc si můžu přát. " Zatancuješ si?,, zvedla sem hlavu. " Moc ráda,, chytla sem se nabízené ruky a vstala. Došli jsme na parket a začali tancovat. " Jak si užíváš oslavu?,, " Zatím dobře. Povedla se. A ten dort si fakt pekla ty?,, " No, nejen já. Ta skřítka, Elie, jestli si na ni pamatuješ, mi hodně pomohla,, " Jo pamatuju si na ní. Hodně ochotná,,
" Jo, to je přesně ona,, " A co ty?,, " Skvělý,, " Co budeš dělat zítra?,, " Slíbila sem Willovi, že s ním budu. Dlouho jsme nebyli sami. Jakože jenom my dva,, " Aha,,
Pohled Lili
" Tak všechno nejlepší,, pogratuloval mi Will. Dal mi balíček. Hádám, že v něm budou knihy. Za pár sekund se u mě objevil Jam-Potter. " Takže Lili. Všechno nejlepší. Ať se ti daří to, co chceš aby se ti dařilo. A tady něco máš,, " Děkuju,, otočil se a odešel.
Dárek sem rozbalila. Čekala sem cokoliv, jen né to, co bylo uvnitř. Byli tam dvě mudlovské knihy a rámeček s fotkou, na které sem já s holkama. To sem nečekala. Ale byla sem ráda. Třeba se změnil. Možná bych mu mohla dát šanci.
Pohled Remuse
Tancoval sem s Amy. Nevím jak, ale najednou hráli ploužák. Já jenom doufám, že to není kvůli mě a Amy. Přistoupil sem k ní a dal ji ruce kolem pasu. Ona mi ty svoje spojila za krkem. Poohlédnul sem se po společence. Sirius si vzal do parády Marlen, Peter si povídal s Willem a James tancoval s Lili.
Moment, James, tancoval s Lili? A ještě žije. " Nekoukej na ně tak. Nebo si toho všimne James a je po tobě,, napomenula mě. " Když myslíš,, otočil sem hlavu zpět na Amy.
Už bylo docela pozdě. Něco kolem devíti hodin. Seděl sem na gauči a pozoroval dění ve společence. Lidí tu už moc nebylo. " Co tak sklesle?,, " Ale nic,, " Něco jo. A jak to, že nejsi se ségrou?,, " Nevím,, " Odháníš ji od sebe?,, " Ne,, " To je dobře,, " A co ty?,, " Dobrý. S Abby máme dobrý vztah,, " Tak to aby se Amy chystala na roli tetičky,, zasmál sem se.
" A ty budeš strýček,, " No nevim, nevim,, " Ale já jo,, no jo. Rys Vševěd. Otočil se a odešel. A já byl zase sám. " Stalo se něco?,, zvednul sem hlavu. " Ne nestalo,, sedla si vedle mě. " Nepohádal ses s Willem?,, " Nepohádal. Vedli jsme jenom debatu o jeho dětech,, " On nějaké má?,, " Merline, nemá. Ale bude mít a ty budeš teta,,
" Tak to se těším,, " Hlavně těm dětem nedávej rady, jak obarvit svým kamarádům vlasy na jinou barvu, než je mají,, " Já to nebyla,, obhajovala se. " Možná ne vždycky,, " Vždycky si to byla ty,, " Hele, nejen já. Ale i brácha,, " A kdo mi v pátém ročníku obarvil vlasy na růžovo?,, " Kluci,, " Upřesni to,, " James, Sirius a Peter,, " Pro jednou,,
" Jak pro jednou?,, " Vždyť víš,, " S tebou se nedá bavit,, " Snad sem toho tolik neřekl,, nic. Nic neříkala. " Hej, já mluvím na tebe,, zase nic. " Posloucháš mě?,, ona mě neposlouchá? " Tak jinak,, natáhnul sem ruce a přitáhnul si ji blíž.
Zrudla. Takže vnímá. " Já vím, že mě vnímáš,, otočila se na mě. " Promiň, něco si říkal?,, ona ví, jak mě vytočit. " Nestřílej si ze mě,, " Jak chceš,, přikývla nakonec. " Takže, dokud mě posloucháš, se tě chci na něco zeptat,, " Tak se ptej,, " Kolikrát si mi obarvila vlasy?,, " Odmítám odpovědět,,
" Musíš odpovědět,, " Nemusím,, zasmála se. " Víš ty co? Pokaždé, když mi neopovíš, tě zlechtám. Co ty na to?,, " Ne. Protože já jdu za bráchou. Zatím,, zvedla se a šla za Willem, který je nevím kde. A zase sám.
" Sem zpět,, cože? Já myslel, že šla za Willem? " Já myslel, že tvůj brácha-,, " Nenašla sem ho. Tak sem si řekla, že abys nebyl sám, budu s tebou. A něco sem ti přinesla,, " Díky. to si nemusela,, poděkoval sem a skleničku s ležákem si od ní převzal. Sedla si vedle mě.
O Asi tak dvě hodinky později
Za tu chvíli, co je sem s Amy, se cítím šťastný. Před chvílí si položila hlavu na moje rameno. Objal sem ji kolem ramen. Tak malá. " Nechceš už jít spát?,, zeptal sem se ji. Žádná odezva. " Amy, nechceš jít spát?,, nic. Podíval sem se na ni. Usnula.
To je dobře. Za dnešek toho udělala už hodně. Naplánovala s holkama Liliinu oslavu, upekla dort. Měla by si odpočinout. Zítra je neděle, takže může spát déle než obvykle. Opatrně sem ji vzal do náruče a přenesl k nám na pokoj. Tam sem ji položil do mé postele. Šel sem se převlíknou a pak za ní.
Lehnul sem si k ní. Ve spánku se ke mě víc natiskla. Jo, překvapilo mě to. Objal sem ji kolem pasu. Takhle jsme oba dva usnuli.
