Pohled Amy
Už je to víc jak půl měsíce, co Brumbál prohrál sázku. Je pátek po vyučování a já jdu do knihovny si dodělat úkoly. Cestou se ke mě připojil Remus. " Hádám, že budeš dělat ten úkol z Dějin, že jo,, " Jo. A ty taky,, " Někdo to udělat musí, když kluci nechtějí,, " Vždyť víš, že jim ty úkoly nemusíš dávat opisovat,,
" Jo to vím. Ale když jim to nedám, dostanou nedostatečné,, " Ach jo. Ale jednou je budou muset dělat sami. To víš ne?,, " Jo to vím,, a šli jsme dál do knihovny. Když jsme došli do knihovny, pozdravili jsme knihovnici a šli si odložit věci ke stolečku. Přešla sem k regálu, ve kterém mělo být něco o dějinách a začala sem hledat potřebnou knihu.
Jo, našla sem ji. Ale je moc vysoko. Stoupla sem si na špičky a natáhla po ní ruku. Už jenom, kousek...ne nedosáhnu. Vyskočila sem a hmátla po ní. Merline, ještě kousíček a mám ji. " Co to tady vyvádíš?,, zeptal se někdo za mnou. Otočila sem se. Regulus, bratr Siriuse.
Neodpovídala sem. " Víš, že když na tebe někdo mluví je slušné odpovědět?,, " Že to říkáš zrovna ty,, " Hele, když jsme spolu mluvili před rokem, hezky jsme si pokecali,, " Jo, jenomže já to měla jako sázku a úkol. Takže tak,, a pokračovala sem v získávání knihy.
Slyšela sem, jak ke mě přešel. Zvednul ruku a vzal tu knihu, kterou sem chtěla. " Takže si chtěla tohle,, ukázal na ni. " Jo. Dáš mi ji prosím?,, " Něco za něco,, a přišel ke mě blíž, takže sem byla natisklá na regál. nahmatala sem rukou nějakou random knihu a podala mu ji. " Ne, tohle nechci,, položila sem ji čekala, co z něj vypadne.
" Hej, nech ji být,, řekl mu někdo. Podívala sem se, kdo to byl. Remus. " A proč bych měl Lupine?,, " Nevidíš, že ji obtěžuješ?,, " Nestěžuje si,, " Protože se bojí,, přešel k nám a odstrčil ho ode mě, chytil mě za ruku a vedl od něj k našim věcem. Tam jsme zastavili. " Si v pořádku? Neudělal ti něco?,,
" Neboj, nic mi není. Děkuju, že si mě zachránil,, stoupla sem si na špičky a objala ho kolem krku.
Pohled Remuse
Objala mě kolem krku. Nečekal sem to. Usmál sem se a objal ji kolem pasu. " Rád sem pomohl,, odpověděl sem. Pustila mě a já ji. " Promiň, ale tu knihu co sem chtěla si vzal Regulus,, " Nevadí. Já sem vzal ještě jednu,, " Ty myslíš na všechno,, " Už to tak bude,, sedli jsme si a pustili se do toho.
Asi po dvou hodinách jsme to měli. Uklidil sem knihu a šel za Amy. Sbalili jsme si učení a vyšli z knihovny. " Co budeš dělat zítra?,, zeptal sem se. " Nevím. Asi si budu číst. A ty?,, " Asi si taky budu číst,, a šli jsme dál. Ve společence jsme se rozdělili. Já šel k nám a Amy k nim.
Druhého dne- sobota Pohled Amy
Ráno sem vstala ještě dřív než Lili. Udělala sem ty ranní věci a šla na snídani. " Amy, počkej na mě,, otočila sem se. Mile mě překvapilo, že ten, kdo na mě pořvával byl Robin. " Ahoj Robine. Co potřebuješ?,, " Chtěl sem se tě na něco zeptat,, " Povídej,, a pokračovali jsme v cestě na snídani.
" Šla by si se mnou dneska do Prasinek?,, " No, tak jo. A v kolik?,, " Pokud by se ti to hodilo po snídani?,, " Tak jo. Jen si ale ještě pak skočím pro peníze,, " Ok,, společně jsme šli do síně. V síni sem se nasnídala a pak rychle šla do pokoje pro kabelku a peníze. S Robinem sem se potkala ve vstupní síni. " Můžeme jít?,, " Jo,, a rozešli jsme se do kouzelnické vesničky.
" Tak, kam půjdeme nejdřív?,, " Do Medového ráje?,, " Klidně,, a tak jsme šli do Medového ráje. Vzala sem si dvě tabulky čokolády a mrkla se, co si vybral Robin. Jednu čokoládovou žabku a jedny Bertíkovi fazolky. U pokladny jsme to zaplatili a vyšli z obchůdku. " Dáš si?,, nabídnul mi fazolky. " Díky,, a jednu sem si vytáhla. Dala sem si ji do pusy a snědla.
ČTEŠ
Já a Poberti - Probíhá přepis
RandomNáš příběh se odehrává za dob Harryho otce. Za doby, kdy Bradavicemi pobíhala partička čtyř chlapců, kteří se nebáli nejen školního řádu, ale i Kouzelnického zákona. Za doby Pobertů a jejich přátel i nepřátel. Ale ráda bych do našeho příběhu přidala...