Já a Poberti - Probíhá přepis

Odjezd, nový kluk a u Jamese 1. část

" Tak se měj,, " Zatím,, rozloučili se a Amy dala Removi pusu nalíčko. Ten se začervenal. Potom nastoupila do autobusu. Když se rozjel, začala mávat na Remuse. Mávala do té doby, než autobus zajel do zatáčky. A jedu zpátky. Do sirotčince. Za Willem, Sofi a paní ředitelkou. 

Po několika minutách dojela na zastávku, na které Amy vystupuje. Vyšla z busu, rozloučila se s řidičem a šla k sirotčinci. Když došla před bránu na zahradu sirotčince, potkala kluka, který se díval na tu budovu. " Můžu ti nějak pomoct?,, zeptala se ho opatrně. Ten se na ni otočil. " Asi jo. Tohle je místní sirotčinec?,, " Jo je,, " Díky. Kam jdeš?,, " Tam co ty,, " Taky tě nechtěli?,, " Cože?,, " Jestli tě rodiče nechtěli,, " Ne mě umřeli když mi byli čtyři,, " To mě mrzí,, " Tebe nechtěli? Proč?,, " Podle nich sem příšera,, " Nikdo není příšera. Proč si to myslej,, " Protože umím kouzlit,, " Já taky,, ten kluk se na ni udiveně podíval. " Kam chodíš?,, " Minulí rok sem s bráchou přestoupila do Bradavic,, " Já chodil do Krásnohůlek. Jedním slovem, děs. Letos půjdu do Bradavic do šestého ročníku. A ty?,, " Já taky. Hele, nepůjdeme dovnitř ne?,, " Tak jo,, a rozešli se do domu. " Pot' za mnou,, kluk ji poslechnul a šel za ní. když dorazili pře dveře ředitelny, Amy zaklepala. Zevnitř se ozvalo dále. Oba dva vstoupili. " Dobrý den,, " Ahoj Amy. A, ty musíš být Charlie,, " Ano,, " Dobře, Amy provedeš ho tu prosím?,, " Jistě,, " Děkuji. Zatím,, " Na shledanou. Tak pot' Charlie,, " Díky. Nevíš, kde budu spát?,, " Nevím. U nás je volno,, " Díky,, a šli na prohlídku. Jen co skončili, šli do pokoje sourozenců Blackwoodových. " Brácha, sem zpátky,, " No konečně, tady byla taková nuda. A kdo je tohle?,, " Tohle je Charlie. Rodičeho nechtěli, jelikož je kouzelník,, " Těší mě nejmenovaný kluku,, " Sem Williem, bratr Amy,, " Aha,, " Támhle je volná postel. Tam budeš spát,, " Ok. Díky, že můžu být s vámi na pokoji,, poděkoval a šel si sednout na nyní svou postel. 

Přeskakujeme na večer. Už je po večerce a Amy, Williem a Charlie si povídají na pokoji. " Jaký to je v Krásnohůlkách?,, " Děsný. Museli ste se tam učit etiketu, Jídla tam byla příšerná. Jenom kluků tam bylo málo. Spíš samé holky. Některé byly sice krásné, ale chovali se , jako by jim svět patřil. Některé byly zase docela normální. Museli jsme taky nosit mega slabé hábity. Byla v nich hrozná zima. A kam ste vlastně hodili vy dva?,, " Předtím sme chodili do Kruvalu. Bylo to tam zajímavé. Bylo tam i s Amy asi jenom pět holek. Jinak tam byli samé velké gorili. Museli jsme nosit něco, v čem nám bylo děsně vedro. Do tet'  si nepamatuju, jak se ta věc jmenovala. Všichni kluci, kromě mě, se snažili sbalit nějakou holku. U Amy to zkoušeli furt. Vždycky je odmítla. Jednou, když sem měl zlomenou nohu a jeden debil se mi smál, tak mu Amy dala na butku a řekla mu: Nikdy se nesměj mému bratrovi, pokud chceš mít v budoucnu děti. A pak mu dala přes držku. Měls to vidět. Dala mu ji před celou školou. Jeden kluk ji za to dokonce pochválil a ostatní holky ji obdivovali,, "Jo, po tom, co sem mu ji uvalila mě ještě tejden bolela ruka,, " Vy dva jste super lidi. Moji bývalí rodiče mě nenáviděli. Podle nich sem příšera,, " Jak už sem řekla před bránou, nikdo není příšera. Ani ty ne,, " Díkec lidi,, po tomhle řekli dobrou noc a šli spát.

O měsíc později

" Měj se Charlie. My jedeme za našim kámošem,, " Zatím a užijte si to,, dořekli a nasedli do autobusu, který jede k Jamesovi. Zaplatili, sedli si a rozjeli se. Amy si sedla k oknu a Will k uličce. " Jak dlouho pojedeme?,, " Asi hodinu. Dáchni si,, " Díky brácha,, jen co to dořekla, začala poklimbávat. Jeli už dobrou tři čtvrtě hodinu, než se Amy začala probouzet. " No dobré ráno, jak se spalo madam?,, " Ale celkem to ušlo pane. Jenom vaše rameno je trošičku tvrdší než bych potřebovala,, " Za to se vám velice omlouvám. Mohu to nějak odčinit?,, " Ale jistě mladý pane. Stačí mi říct, za jak dlouho tam budeme,, v tom autobus zastavil. " Už sme tady,, " Mockrát vám děkuji,, vystoupili z busu a začali hledat někoho, koho by znali. " Hej! Blacwoodovi! Tady!,, oba dva se ohlédli, kdo tona ně křičí. Mile je překvapilo, že ten, kdo na ně křičí, je James. " Ahoj Jamesi,, " Ahoj,, " No konečně, už tady na vás čekám půl hodiny,, " No jo,, " A kde sou kluci?,, " Sirius spí a Remus si čte,, " Takže klasika,, " A co ty? Jak to, že si vstával brzo?,, " Můj milovanej Willieme, z postele mě vytáhla moje máti s větou, že : Moji dva kamarádi za chvíli přijedou. Někdy je vážně na zabití,, a rozešli se k Potterovým. " Jo. A co Remus čte?,, " No, že by knížku?,, " Nečekaně,, " Počkej, nečte on pořád tu knížku, co dostal od tebe k vánocům?,, " Myslím, že jo. Jak to víš?,, " Před měsícem jsem u něj byla a taky ji četl,, " Aha,, " O čem se to vy dva bavíte?,, " O knížce,, " No jo,, " A už sme tady,, stáli před krásným domem. " Máte to tu hezké,, " Díky,, jen co za sebou zavřeli dveře, otevřeli se dveře a v nich stála paní Potterová. " Dobrý den,, " Ahoj, vy musíte být Williem a Amy Blackwoodovi, že ano,, " Ano paní Potterová,, " Tak pojt'te dovnitř,, " Dobře,, " Hej Tichošlápku, Náměsíčníku! Blackwoodovi sou tady,, to ste měli vidět ten sprint ze schodů. Sirius na posledním schodě uklouznul a hodil hubu. Za ním běžel Remus, který málem zakopnul a ležícího Siriuse. " Bože Siriusi, seš v pohodě?,, optala se ho dívka a pomáhala mu se zvednout. " Víš ségra, mám takoví dojem, že on nebil  nikdy v pořádku,, " Ale noták, je možná trošku praštěný, jinak je v pohodě,, a podpírala Siriuse, aby popřípadě znovu neměl rande s podlahou. Ostatní si naštěstí nevšimli lehce žárlivého pohledu, kterým Remus propaloval Siriuse.