Neděle ráno. Den volna. Jen co se Amy vzbudila, převlékla se, vzala barvy a vydala se do pokoje svého bratra. Potichu do něj vešla a zavčela za sebou dveře. Nejdřív přešla k Jamesovi. Tomu obarvila vlasy na bílo. Dále obarvila vlasy Siriusovi na zeleno, Peterovi na modro a Williamovi na červeno. Růžovou si nechala pro Remuse. I tomu obarvila vlasy. Když si byla jistá, že barva zaschla, opatrně ho vzbudila. Ostatní nechala spát.
,, Dobré ráno Remusi." ,, Dobré Amy," pozdravil i on ji. Vstal z postele, protáhl se a šel si opláchnout obličej do koupelny. To už ale radši Amy odešla z pokoje, aby nečelila možná naštvanému Remusovi. Sešla do společenky, kterou prošla a šla na snídani. Šla klidnou a pomalou chůzí protože si myslela, že ji nedožene. To se ale mílila.
Před pár chvílemi u Remuse
Když vešel do koupelny a podíval se do zrcadla, čekalo ho ale velké překvapení. Jeho vlasy už neměli bývalou hnědou barvu. Teď byli růžové. ,, Amy. Já tu holku přetrhnu." zanadával si, převlékl se z pyžama do normálního oblečení a rychlou chůzí vyšel z pokoje a poté i z nebelvírské věže. Stála rychlou chůzí procházel chodbami a snažil se najít Amy. Nemusel ji hledat dlouho. Byla na cestě do Velké síně. Když ji konečně došel, položil ji ruku na rameno.
,, Mám tě mladá dámo," zastavil ji. Pomalu se na něj podívala.
,, J-jé, ahoj Remusi. Hezký vlasy."
,, Děkuju. Myslím že to je tvá práce."
,, Proč myslíš?"
,, Máš růžovou barvu na tváři."
,, Sakra," zanadávala si a barvu si setřela.
,, Byla jsi to ty." ,, Možná ano." ,, No dobře. Půjdeme na snídani?" ,, Proč ne," souhlasila Amy. Tak šli spolu na snídani. V síni si sedli vedle sebe a vzali si ke snídali tousty a kakao. Bylo to dobré. Po snídani se šli projít po hradě. Remusi Amy ukázal kde je knihovna, jiný vychod na pozemky a další místnosti a učebny, o kterých by měla vědět. Když byli na jednom z nádvoří, které bylo pokryté trávou, chlapec zastavil.
,, Děje se něco Reme?"
,, Malá odplata za ty vlasy. Rictusempra," seslal na ni lechtací kouzlo. Amy se ihned rozesmála. ,, To máš za ty vlasy," zasmál se. Amy nic neříkala. Stále byla pod vlivem kouzla, tak se jen smála. Zaposlouchal se do jejího smíchu. Líbil se mu. Ukončil kouzlo a hůlku si uklidil do kapsy u kalhot. ,, Nesnáším tohle kouzlo," dosmávala se Amy. ,, Už ho na mě prosím nikdy nepoužívej," požádala ho. ,, Dobře. Už ho na tebe nikdy nepoužiju," odkýval ji to. Vyšli z nádvoří a chodbou pokračovali dál v obchůzce. Trvalo asi dvacet minut, než je našel James se Siriusem.
,, Paráda, přesně někoho takového jsme hledali." ,, Jak to myslíš Jamesi?" nechápala Amy. ,, Na něco vás dva potřebujeme." ,, A na co?" zajímal se Remus. ,, Amy, pokud dáš pusu tady Náměsíčníkovi, taky James pozve McGonagallovou na rande. Před celou školou." ,, Ale nemusíš to dělat. Pokud odmítneš tak McČiči pozve na rande tady Tichošlápek."
,, Mám na vás tři dotaz. Jak jste přišli k těm přezdívkám?" ,, To ti povíme jindy. Tak co? Odmítneš? Nebo přijmeš?" ,, Nevím. Remusi? Co by jsi chtěl ty?" ,, Nevím. Pokud ji na rande pozve kdokoliv z těch dvou, nebude to moc odlišný. Věř mi." ,, Víte co? Rozhodnu za vás. Amy dej mi tu pusu. Stejně zvu každý den Evansovou na rande, tak to nebude o nic jiný." Řekl s klidem James a postrčil Amy k Remusovi. Bylo to ale trošku silnější, než si James myslel, že to bude. Amy narazila do Remuse, který ji následně radši chytil za ramena. ,, Tak pospěš Amy," popohnal ji. ,, No dobře," zčervenala. ,, Promiň Reme," postavila se na špičky a dala mu pusu na tvář.
Hned na to se od něj odtáhla a poodešla. ,, A-asi půjdu za Lily. Zatím kluci," a odešla. Remus byl pořád překvapený z toho, že dostal svou první pusu. ,, Nemáš zač Náměsíčníku. Díky nám jsi dostal svou první pusu," poplácal ho po zádech Sirius.
Na tváři mladého vlkodlaka se na chvíli objevil úsměv. ,, No, Jamesi. Takže dnes při večeři pozveš McGonagallovou na rande. Ano?" zasmál se Sirius a objal Remuse a Jamese kolem ramen. Společně tak šli dělat vtípky na Filche a jeho zatracenou kočku.
ČTEŠ
Já a Poberti - Probíhá přepis
RandomNáš příběh se odehrává za dob Harryho otce. Za doby, kdy Bradavicemi pobíhala partička čtyř chlapců, kteří se nebáli nejen školního řádu, ale i Kouzelnického zákona. Za doby Pobertů a jejich přátel i nepřátel. Ale ráda bych do našeho příběhu přidala...