Březen? Jasan

133 5 0
                                    

Pohled Remuse

Březen. Venku už je o něco tepleji. Amy už je v pohodě. Teda, tak mi to říkala. Will je s ní teď mnohem víc, než předtím. Ale jinak v pohodě. James měl narozeninovou párty, na kterou přišla i Lili.

Šel sem ven, když na mě někdo zavolal. " Remusi, počkej prosím,, otočil sem se. " Amy? Co tady děláš? Nemáš být s Williamem?,, " Nechala sem mu vzkaz, že jdu ven,, řekla mi, když ke mě doběhla. " Ach jo. Jdeš se mnou?,, " Pokud by-,, " Nevadilo,, přerušil sem ji. " Promiň,, " V pořádku. Půjdeme?,, " Jo,,

Venku bylo příjemně. Bylo vidět, že už začíná jaro. " Co kluci?,, " No, hádej,, " Dělají blbiny, že jo,, " Co jiného bys čekala,, zasál sem se. Procházeli jsme se po pozemcích a povídali si. " Nebude tě brácha hledat?,, " Ne nebu-,, " Amy! Kde seš?,, " Říkala si něco?,, " Merlien. On nevydrží na jednom místě,, " Má o tebe jenom strach,,

" Já už ale nejsem malá holka,, " To si nemyslím,, bránil sem se. " Amy, tady si. Víš, jak sem se o  tebe bál?,, " Nechala sem ti vzkaz,, " A kde?,, " U Jamese,, tak to už se nedivím, že ho nedostal. " Aha. No, jdeš se mnou,, " Proč?,, " Protože ti to říkám,, " A co když já nechci?,, " Musíš,, " Nemusím. Chci být venku. Na vzduchu,, 

" Wille, budu s ní,, ujistil sem ho. " Dobře. Ale budeš opravdu s ní,, " Neboj,, otočil se a šel do hradu. " Děkuju Remusi,, " V pořádku,, pokračovali jsme dál. Šli jsme po kraji lesa. Musím se přiznat, měl sem z něj špatný pocit. 

A Amy asi taky. Otočili jsme to a šli do hradu. Když jsme došli do společenky zavedl sem ji do našeho pokoje. " No konečně. Kde jste byli?,, " Že by venku Siriusi?,, " Hele, dlouho jsme nic nevyvedli. Změníme to?,, napadlo Jamese. 

" Špatný nápad to není,, uznala Amy. " Tak ale co?,, " Norrisová?,, " Beru,, " Proč ne,, " Fajn,, " Super,, " To dopadne,, povzdechnul sem si. " Reme, bude sranda,, " Co s vámi mám dělat,, " No, nic,, " Právě,, " Nebuď salát,, " To myslíš vážně?,, " Naprosto,, 

" Tak jsme na to?,, " Dobře,, " Takže já s Tichošlápkem a Péťou chytíme ten hadr, Ostrovid je tam naláká,, " Moment, od kdy sem Ostrovid?,, " Od té doby, co seš s námi na pokoji,, " Pánové, teď to nebudeme řešit jo?,, " Fajn,, " Pokračujeme. Takže Ostrovid ho přivede a Náměsíčník s Amy na něj převrhnou kýbl s barvou,, 

" Takže, rychlá rekapitulace. Jamie s Péťou a Siriusem čmajznou tu kočku, Will ho někam naláká a já s Remusem na něj vylijeme kýbl s barvou,, " Přesně,, " Co se může pokazit?,, " Prakticky všechno,, odpověděl sem. Všichni mě probodli pohledem. 

" No co?,, "Ale nic. Jdeme na to?,, " Jo,, přešel pokoj a z pod postele vytáhnul barvu a podal mi ji. Duhová. Není to Špatná volba. " Jdeme na věc,, James vzal neviditelný plášť, vyšli jsme z pokoje a šli na předem určené místo.

Kluci se po cestě vytratili, tak sem to šel s Amy nainstalovat sám. Jen co jsme přišli na to místo, všimnul sem si kamenného oblouku, pod kterým Filch projde. Problém byl v tom, že já na něj nedosáhnu. A o Amy ani nemluvím. Něco mě napadlo. " Amy, já tě vysadím a ty si mi stoupneš na ramena. Podám ti kýbl s barvou a ty ho dáš támhle. Jo?,, " Ale já sem těžká. Mě neuneseš,, " Věř mi,, 

Přikývla. Vysadil sem si ji na ramena a ona si pomalu stoupla. Držel sem ji. Podal sem ji kýbl s barvou a ona ho dala nad oblouk. " Vidíš, zvládla si to,, " Neraduj se. Ještě nejsem dole,, taky pravda. Natáhnul sem ruce a pomohl ji dolů. Když došlápla i druhou nohou, pustil sem ji. " Děkuju za pomoc,, " Nemáš zač,, stačí už jen počkat, až ho sem nažene.

" Argusíčku, poť, něco ti ukážu,, a je to tady. " Neříkej mi Argusíčku. Jen počkej, až tě chytím, pověsím tě do průvanu,, už sem viděl, jak sem běží a za ním pajdá školník. Vytáhnul sem hůlku a počkal, až bude pod kýblem. "Remusi, teď,, dal mi povel Will. Tak jo. Zamířit a kouzlit. Kouzlo trefilo kýbl a ten se pak vylil na Filche.

" Teda pane školník, dala bych si říct,, provokovala ho. " Ty malá, ty si to odpískáš taky,, postavil sem se před ní. " Jdeme je nahlásit paní Norrisová,, otočil se na svoji kočku, která tam nebyla. Kývnul sem na dvojčata a zdrhli jsme mu. 

Doběhli jsme na místo, na kterém jsme měli mít sraz. " Bezva, že jste dorazili,, " No jo,, "Tak, představuji vám novou paní Norrisovou,, ukázal James na tu zatracenou kočku, která byla momentálně v červené barvě. " Rychle si vemte plášť, ať vás nevidí,, " Ale co vy?,, " Nás neviděl a ta jeho kočka už je stejně v tahu,, " Dobře,, já a dvojčata jsme pes sebe přehodili plášť. Akorát včas. Do chodby, ve které jme byli e právě přihnal Filch. 

Po chvíli zase odešel. Sundali jsme ze sebe plášť a vrátili ho Jamesovi. " A teď na večeři,, proč ne. Rozešli jsme se do síně. Po cestě si nás odchytla McGonagallová. " Pánové a slečno. Dnes v devět hodin před mím kabinetem. A vezměte si něco teplého,, a je to tady. " Já čekala, kdy přijde,, " Já taky ségra, já taky,,

Ten samí den v devět hodin večer

" Dobře. Asi už vám došlo, že půjdete do zapovězeného lesa. Tady máte tři popisy rostlin, které musíte najít,, dala nám tři obrázky a popisy květin. " Je mi jedno, jak se rozdělíte, ale do půlnoci ať jste zpět,, " Ano paní profesorko,, přikývli jsme.

Když jsme vyšli před les, rozdělili jsme se do dvojic. James se Siriusem, William s Peterem a já s Amy. " Tak hodně štěstí,, popřáli jsme si a šli hledat ty zatracený kytky. Hůlkou sem nám svítil na cestu. 

" Remusi, já, víš, můžu, am,, " Ty se bojíš?,, " Jo. Můžu tě chytit za ruku?,, jako odpověď sem ji chytil ta ruku. Usmála se. Pokračovali jsme dál v cestě. Najednou sem uslyšel dusot kopyt. Kentaur. Schoval sem Amy za sebe. Za pár sekund se u nás objevil kentaur. Jeden. Odhaduju, že mu mohlo být tolik co nám. 

" Co tady pohledáváte?,, " Máme tady školní trest,, odpověděl sem. Přišel o něco blíž. Amy mi omotala ruku kolem mojí. " Jenom najdeme jednu kytku a půjdeme z lesa pryč,, " Proč bych ti měl věřit,, " Prosím, věřte mu,, zkusila to Amy. 

" No, ty vypadáš věru hodněji,, " Prosím, jenom najdeme tu kytku a půjdeme zpět do hradu,, zkusila to. " Dobrá. Najdete tu knihu a odejdete z lesa,, " Ano,, " Em tak jo. Ale řekneš mi, jak se jmenuješ,, " Dobře. Sem Amy,, " Tak zase někdy na shledanou Amy,, otočil se a někam odběhnul.

" Tak to bylo divný,, " To jo,, " Hele, není támhle to ta kytka?,, " Jo je. Vezmeme ji a padáme,, přišli jsme ke kytce. Amy ji vzala do ruky a opatrně vytáhla z hlíny. Ta rostlina kolem její ruky omotala svůj kořen. Podívala se na mě. Jen sem pokrčil rameny.

Jen co jsme přišli před les, potkali jsme Jamese se Siriuse. " Brácha tady ještě není,, " Jak se tak dívám, ještě tady není,,  povzdechla si. " Ptal se někdo po mě?,, zeptal se Will, když vyšel z lesa s Péťou za sebou. " Jsme tady všichni. Takže můžeme jít za McČiči,, 

Když jsme přišli před její kabinet, zaťukali jsme. Otevřela dveře a převzala si od nás kytky. Poté nás poslala do pokojů. Ve společence jsme se rozloučili a šli spát.


Já a Poberti - Probíhá přepisKde žijí příběhy. Začni objevovat