Pohled Remuse
Když sem se druhý den probudil, kluci ještě spali. Vstal sem vzal si oblečení a šel se převléknout do koupelny. Když sem už převlečený vyšel, mrknul sem se, kolik je hodin. Bylo osm. Ještě je nechám spát.
Sešel sem schody do společenky a vyšel vchodem v obrazu na chodbu. Šel sem na snídani. V síni sem se posadil k našemu stolu a vzal si ovesné vločky s čajem. Po chvíli si ke mě někdo přisednul. " Dobré ráno Remusi,, " Dobré i tobě Amy,, oplatil sem ji pozdrav.
" Jak ses vyspal?,, " Dobře. A ty?,, " Mohlo by to být lepší,, " Špatná postel?,, " Ne. Lili,, " Co dělala?,, " Mluvila ze spaní. Neříkej to nikomu, hlavně ne Jamesovi, ale mluvila o něm,, málem mi zaskočilo. " Lili, mluvila ze spaní o Jamesovi,, " Správně,, no to sem nečekal.
" Už asi půjdu. Zatím,, zvedla se šla ze síně. Já se zvednul a běžel za ní. Když sem ji doběhl, chytil sem ji za ruku. Otočila se na mě. " Já jenom, kdy půjdeme do Prasinek,, " Kdy se ti to bude hodit,, usmála se a ruku mi stiskla. " Skočíme si pro něco teplejšího a půjdeme?,, " Dobře,, a šli jsme do našich pokojů pro něco teplejšího.
Když sem přišel dolů do společenky, Amy tam ještě nebyla. Po chvíli doslova běžela ze schodů. " Promiň, jestli čekáš dlouho. Hledala sem ještě šálu,, " Ty trdlo. Zapomněla si, že si mi ji půjčila a já ti ji ještě nevrátil,, sáhnul sem do kapsy od kabátu a vytáhnul její šálu. Vzal sem ji do rukou a omotal kolem Amynina krku.
" A to si nemohl něco říct?,, " Ne nemohl,, " Se z tebe jednou picnu,, " A nebo já z tebe,, šťouchla mě do ramene. " Hej,, zasmál sem se. Společně jsme potom vyšli ze spolky a šli do Prasinek. Museli jsme ještě počkat na McGonagallovou, která naši skupinku vede do Prasinek. Jen co přišla, mohli jsme jít.
" Kluci ještě spěj?,, " Jo,, " Doufám, že brácha nezaspí to jeho rande,, " No, malý výprask by mu neuškodil,, " Ty seš ale zlej,, " No co. Jen přemýšlím, jak by mu Poppy vynadala,, " Jo, máš pravdu. Bylo by to zajímavý,,
Když jsme dorazili do vesničky, byla pokrytá sněhem. Ale na některých místech už sníh nebyl. " Tak, kam bys chtěl jít?,, " Nechám to na tobě,, " No, do Medového ráje?,, " Dobře. Poť,, a šli jsme do Medového ráje. " Čokoláda?,, kývnul sem. Rozešli jsme se k regálu s čokoládou.
Já si vzal dvě tabulky hořké 74 % čokolády a Amy si vzala klasickou mléčnou. Šli jsme to zaplatit k pokladně. Položili jsem čokolády na pult a čekali, až nám to naúčtuje. " Budou to dva srpce a dvacet čtyři scvrčků,, sáhnul sem do kapsy a vytáhnul peněženku. Vyndal sem požadovanou sumu a zaplatil za nás oba.
Vzal sem čokolády a šel ven z krámu. Amy se tvářila nakrknutě. " Usměj se,, " Proč si to zaplatil?,, " Je to slušnost,, " Příště, s tebou nikam nepůjdu,, " To se ještě uvidí. Jo, chceš tu čokoládu?,, " No, jo,, " Tak tady ji máš,, podal sem ji tabulku, kterou si vybrala. Natáhla se po ní. Já na poslední chvíli uhnul.
" Remusi, dej mi ji prosím,, " Tak vyskoč,, vyskočila. Já ji dal ještě víš. " Lupine, neprovokuj,, zasmál sem se. Je roztomilá, když se zlobí. " Snaž se. Jinak nic nebude,, " Nevadí. Peníze mám. Tak si můžu jít klidně koupit novou,, " No jo. Tady ji máš,, dal sem ji dolů. natáhla se po ní. Když byla skoro u ní, couvnul sem.
Neváhala a popošla blíž. Já zase couvnul. Ona popošla dopředu. Šel sem dozadu a ona za mnou. Otočil sem se a šel na opačnou stranu už po předu. " Reme, kam to jdeš? Počkej na mě,, volala za mnou a doběhla mě. " Dáš mi prosím tu čokoládu?,, " Něco za něco,, zastavil sem a postavil se před ní.
Sklonila se, nabrala sníh do dlaní a hodila ho po mě. " Řekl si něco za něco. A teď mi ji vrať,, " Tohle sem nemyslel. Ale počkej, já ti to oplatím,, schoval sem čokoládu do kapsy. Sklonil sem se a nabral sníh. Narovnal sem se a chtěl ho hodit po Amy. Napřáhnul sem ruku a...hej. Amy po mě hodila sněhovou kouli. " To není fér,, stěžoval sem si. " Tvoje chyba. Máš být rychlejší,, pošklebovala se. No počkej, já ti to oplatím.
ČTEŠ
Já a Poberti - Probíhá přepis
RandomNáš příběh se odehrává za dob Harryho otce. Za doby, kdy Bradavicemi pobíhala partička čtyř chlapců, kteří se nebáli nejen školního řádu, ale i Kouzelnického zákona. Za doby Pobertů a jejich přátel i nepřátel. Ale ráda bych do našeho příběhu přidala...