Já a Poberti - Probíhá přepis

Školní trest

Je 26.12. a poberti(teda ti tři) plus dvojčata mají školní trest.

Flashback

" Dobře. Takže Já, James a Will chytíme ten hadr na podlahu(paní Norisová) a vy dva zabavíte Filche. Bacha atˇ Vás nechytí,, " Zítra těmito chodbami bude pobíhat růžoví hadr,, " Dobře,, domluvili se a rozprchli. Amy s Remusem šli hledat Filche a ti tři šli zanima pod Jamesovím nevyditelným pláštěm.

Hledali ho už asi čtvrt honiny než ho konečně našli. " Hej Filchi, co takhle rande? Já, ty a Astronomická věž. Co ty na to?,, kluci měli co dělat aby se nerozesmáli naplno. " Počkej až tě chytím! To budeš mít rande s ředitenou!! a ty kluku taky!!,, mezitím se James a ty dvě zbylá paka potichu rozešli za školníka a  znehybnili mu kočku. Potom nenápadně ukázali, jako že můžou zdrhat. " Tak si nás chtˇte,, " Taky že chytím študáci!,, odpověděl ji a šouravým krokem vyrazil za ní a Remusem. Byl mnohem pomalejší než ti dva. On neběžel. On se loudal. Když Amy s Remusem vyběhli schody, on teprve šlápnul na první. Jen co dorazili do nebelvírské věže potkali se s ostatními. " Tak to docela dobře dopadlo,, " To jo. Nepůjdeme spát? už sem unavená,, " Tak jo. Nechceš přespat u nás?,, " Tak jo,, a rozešli se k nim do pokoje. " Kdo si ji vezme k sobě?,, " Mě by to nevadilo,, " Zapomenˇ!!! K tobě nikdy nepůjde Blcku!,, "Ok, ok, ok,, " Tak já,, " Dobře Reme. Už jdu,, "Moment, já to neschválil,, " Ale já jo. Smůla brácha,, dořekla to vlezla si k Removi(prosím nic úchylného) a začala usínat.

Druhý den ráno vzbudili, udělali  hygienu a šli na snídani. " Pánové Lupin, Potter, Black, Blackwood a slečna Blackwoodová do mého kabinetu,, " Pánové, sme v háji,, dojedli snídani a šli k McGonagalloví do kabinetu. " Dne v osmé  hodině večerní před bránou na školní pozemky,, " Doporučuju se teple obléct,, " Proč?,, " Půjdeme do Zapovězeného lesa,, " Já se ale tmy bojím,, " Neboj se. Budeme tam s tebou,, " Díky kluci,,

Konec flashbacku

James měl pravdu. Trest měli v lese. " Vy dva půjdete  pro tohle a vy tři pro tohle. Vratˇte se do půlnoci. Študáci,, " Já se bojím,, " Neboj, budu s tebou,, uklidnˇoval ji Sirius. " Uděláš ji něco a seš mrtvej. Rozumíš?,, " Neboj,, " Hodně štěstí,, popřál jim Remus a s Jamesem a Willem do lesa. Ti dva se po chvíli vydali do lesa taky. " Siriusi, já mám strach,, "Neboj. Sem tu s tebou,, " Díky,, po chvíli dorazili na mítinku, kterou osvětloval nedorostlí měsíc. " Hele, není to ta kytka co máme hledat?,, " Jo je. Vezmeme ji a vypadneme odsud,, vzali kytku a pomalu šli na zpátek.

Na konci lesa se potkali s druhou skupinou. Williem okamžitě obaj svou sestru. " Díky Siriusi. Bez Tebe tam ještě sem. Děkuju. poděkuje mu a objala ho. V tu chvíli Remus pocítil něco, co ještě necítil. Začal tak svůj vnitřní rozhovor sám se sebou. "Proč ho sakra objímá? Mě by měla objímat! Ne jeho! Moment, já žárlím? To je fuk. Tak atˇ.Ona může objímat jenom mě" "Hej Reme seš v pohodě? Mluvím na tebe a ty my neodpovídáš. Seš v pohodě?,, místo odpovědi ji objal. Byla překvapená chlapcovím chováním chováním. Po chvíli mu objetí opětovala. " Hej vy dvě hrdličky, nechcete už jít do hradu?,, " Jo, dobrý nápad,, rozhodli a šli do hradu. Jen co dorazili do společenky, rozloučili se a šli spát.